139

okyršek; ale i: trmin, vrtel atd. Vz Mus.
1897. 210. L slabikotvorné u Císařova na
Mor., vz Čes 1. VI. 586., v jihozáp. Čech.
Vz Dšk. Vok. 63. — ľ a ł. Vz Šb. Hus.
Orth. 34., Lor. 34.

L bílé, motýl. Vz Exl. 50.

-1, -Ja, -lo příp. partc. perf. act.: nesl, a,

o. Vz o tom Gb H. ml. III. 2. 92. nn.
Labán, a, m. = veliký pes. U Křenovic.

Vchř.

Labana, y, f. = pulina, černá houska. Hlu-
boká. Kub. 153.

Labe dle H. Jir. z Albe (Albia) a to asi
z strněm. Alf., Elf. Vz Uč. spol. 1897. VIII.
10. O skloň, vz Gb. H. ml. III. 1. 161. —
Na Mor. L. = řeka. 1441. Arch. XVI. 105.

Labický Jos. Vz Ott. XV. 520.

Labka, y, f. Vyšívaní na labku (na Lip-
tovsku). Mus. slov. L 26.

Láboň, ě, m. = opilec U Křenovic. Vchř.

Labudek, rybník u Heřmanic. Věst. op.
1895. 14.

Labuť. Vz Šír IV. 95. L. černokrká, ne-
proměnlivá, pískavá, trubač, zakrslá atd. Ott.
XV. 527. — L. = labutový kořen, leknín bílý.
Hoř. 108.

Labutí. To bylo jejím zpěvem labutím
(posledním). Tům. Ml. 191.

Labuťový, vz předcház. Labuť.

Labužení. Rozk III. 721.

Labužeti. Hus I. 43.

Lácary, vinohrad v již. Mor. Šeb. 189.

Lacek = rozparek и sukně. Těšín. Věst.
op. 1895. 21.

Lacina Jos. (Kolda Malinský), spis., nar.
1850. Vz Ott. XV. 531.

Laciný jak. Až hamba 1. (velmi laciný).
Hoř 89. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 327.

Láče = nohavice. U Mikul. na Mor. Vz
Čes. 1. VII. 83.

Lačněti po čem. Chč. S. I. 307.

Lačníkový, jejunalis. L. tepenky, arteriae
jejunales. Ott. XIII. 19l^a.

Lačný nač. Děti jsou na ovoce lačný.
Hoř. 91. Pořekadla atd. vz v Zát. Př. 67. nn.,
327.

Láďa, dle Bača, m. = Ladislav. Us.

Ladecký Jan, spis., nar. 1861. vz Ott.
XV. 541.

Ladník, a, m., gracilia, brouk. L. malý.
g. minuta. Vz Klim. 646.

Ladrovaný. Uhři přijeli na koních 1-ných.
Pal. Děj. III. 2. 428. vz Ladrovati.

Laetus Luk. v XVI. stol. Vz Flš. Písm.

I. 396.

Lágání, n. Nastane liskání a 1. (bití).
Horen. 352.

Lagová, é, f., míst. jm. bahniska. Pck.
Hol. 50.

Lahoda. O pův. sr. Zub. 397.

Lahodenství, n. Hus. Šal. 132^b.

Lahovinka, y, f. = hloh. Horažď. Kub.
L. f. 190). 360.

Lahtat = lektati. Jihozáp. Čech. Dšk.
Vok. 27.

1. Láhvice = nádoba dvoudná, obruči sta-
žená. Slov. Mus. 1888. II. 308.

2. Láhvice Boskova, druh hrušek. Hoř.
299.

Láhvový angrešt. Wir.
Laichter Jos., spis., nar. 1864. Vz Ott.
XV. 567

Lajblík, u, m. = šněrovačka. Na Plzeň.
Plz. 107.

Lajčiák, a, m. Černý 1. = nadávka kněžím
a lidem černě oděným. Mor. Slov. Sbor. č. 4.
56.

Lajdák, u, m. = medvěd, vrzané; svítek
(jídlo). Hoř. 184.
Lajec, jce, m. Hus. Erb. I. 249.
Lajch, u, m., fr. lais, něm. Leich. = báseň
dvoudílná; báseň, jejíž slohy, mající nápěv
i rozměr různý a několikerý, přece jeví dva
díly. Každá sloka dělí se na dva díly, jež
mají uvnitř podobnou dvoudílnou stavbu
veršovou a jež se zavírají osmislabičným
veršem refrainovým. Flš. Písm. I. 89. —90.
Lajkovský. L. lid. Hus Šal. 5^b. Sr. Laik.
Lajno, gt. pl. lajen. Hus I. 126. a také
lajnuov (novotv. ). Ib. III. 143.

Lajska, y, f. = krajka u čepce kladená
kol tváře. Hoř. 211.

Láka = asi 1/2 hektolitru. Mus. 1899. 42.
L. vína. Bibl. 2. Par. 2. 10.

Lakač. Za Hus. v I. 873. polož: Post. 40b.
Ľakač, e, m., nymphea alba, rostl. Sbor.
slov. I. 202.

Lákati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2.
365.

Lakomčík, a, m. = lakomec. Zát. Př. 177a.

Lakomec: držibabla gaboj, lakomřík, priez-

dušník, skučko, skuhroš, skupáň, škyvražník,

škrvačník, tlčibabka, úžerník, žgrliak, zgrľo,

žqroľos. Zát. Př. 177a., kozoj ba. Mus. ol.

1898. 108. Drnohryz, zemohryz, Hoř. 82., 96.,

skura. Slez. Lor. To je držgrešle, držgreš-

lička! Dobroditec chudých lidí (iron. ). Rád

by dal, ale aby mu neubylo. Tomu ruce od

rozdávání neschromly. Ten se praštil přes

kapsu! Ten mu toho nastrkal! Pro groš by

I si dal koleno vrtat. Nebude mít ani dost

hlíny na hrob. Hoř. 118. Pro krejcar by

tancoval s kozou v louži. Nár. sbor. III. 90.

Přísloví atd. vz v Zát. Př. 327b.

Lakomosť. Přísloví atd. vz v Zát. Př.
173. nn.
Lakomý. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 174.,
327^b. Sr. předcház. Lakomec. — čeho. Ezop.
58.

Lakotník, a, m. = lakomec. Hus I. 123.
Lakvivý. L. řeči (lakotivé). Ld. Sr. Lak-
věti.

Lala, lalinka, y, m. = cizí člověk (v dětské
řeči). Slez. Lor. 74.

Lalok = opilec. Slov. Zát. Př. 72^b.

Lalokokřídlec, dlce, т., scoliopteryx,

Zackenflügel, motýl. Vz Stein. 106, Exl. 150.

Lalokonosec, sce, m., otiorrhynchus,

brouk. L. běloskvrnný, o. gemmatus, bo-

rový, pinastri, dlouhý, perdix, drsný, rugi-

pennis, ebenový, ebeninus, havranní, corvus,

hnědonohý, geniculatus, horský, alpinus, chlu-

polemý, singularis, chlupotečký, vilosopunc-

tatus, kornatý, scaber, kropenatý, conspersus,

malooký, coecus, okatý, pupillatus, okrouhlý,

orbicularis, ostruhový, equestris, plavý, rau-

cus, rakouský, austriacus, rýhonosý, rugo-

sostriatus, sametový, velutinus, skvrnitý, fullo