140

skvrnokrový, inflatus, slaborýhý, carinatus,
širokonosý, nodosus (maurus), šíroštítý, den-
satus, temný, niger, tlustochlupý, uncinatus,
tmavý, tenebricosus, úzký, fuscipes, vrásko-
čelý, rugifrons, vykrojený, sensitivus, vý-
šinný, alpicola, zasmušilý, tristis, zrnoštítý,
granulosus, zubolemý, Kollari, zúženv, angu-
status. Vz Klim. 526.

Lalokonožec, žce, m., synaptus, brouk.
L. niťorohý, s. filiformis. Vz Klim. 440.

Laloška, y, f. = žlábkovnice, druh kár-
nýru. Vz Ott. XIII. 1090.

Lama, у, f. Vz Ott. XV. 607.

Lamačka = medlice. Má hubu jako 1.
(velikou). Mus. ol. 1898. 109.

Lámaný. L. cesta, Serpentina. Us.

Lámati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2.
328.

Lambardový. L. kůže; jinde: lampar-
dová, muraenarum. Alx. Nách. CXIV. 107.

Lambl Vil. dr., 1824. —1895.; L. Kar: Mil.
a Jan. Vz Ott. XV. 583., Jub XVIII.

Laminoha, y, m. = napravovač zlomených
údů. Mus. ol. 1898. 109.

Lamočka, y, f. = pakostnice. Ta rostlina
hojí 1-čku. Slez. Čes. 1. VIII. 53.

Lampa acetylenová, blesková, Čikoleva,
differencialní Křižíkova, Doubravo-Donátova,
Edisonova, Foucault-Dubosqueova, Kloster-
mannova, lihová, liverpoolská, magnesiová,
mitrailleusa, nástěnná, oblouková, plynová,
regulační (moderativní), revolverová, Se-
dláčko-Vykulilova, Schleyderová, Siemen-
sova, žárovka atd. Vz Ott. XV. 597. nn.

Lampárna. Věst. VI. 29. Sr. -árna.

Lampáš. Pořekadla atd. vz v Zát. Př.
327b.

Lamplot, a, m. = tulák. Lisic. Sr. Lam-
plota.

Lamplota, y, m. = tulák (povalující se
za plotem). Mus. ol. 1898. 109., Šeb. 230.

Lampreta, y, f., ryba. Fisch. Hosp. 57.
Sr. Lampreda.

1. Lán, láň, lehno = lenoch. Jihozáp. Čech.
Dšk. Vok. 27.

2. Lán = kus. To je lán světa! V Ho
řicku. Hoř. 94.

Laňátko, a, n. Št. Bes. 90.
Lánce, pozemek. Рck. Hol. 202.

Lancušky = krční ozdoba žen. Věst. op.
1895. 22. Sr. Lancuch.

Landauer, landaulet, u, m. = čtyrkolý
kočár. s dvěma sedadly. Sr. Ott. XIV. 483.

L. = krytý kočár, jehož střecha se shrnuje
ku předu a do zadu. Ott. XV. 611.

Landfojt, a, m. = zemský správce, z něm.
Landvogt. Vz Ott. XV. 613.

Landfras Al., knihkupec, 1797—1875. Vz
Ott. XV. 614.

Landkrycht, u, m., z Landesgericht. Že
se z toho 1-tu a opravy vуtáhnou. 1506.
Arch. XVIII. 214.

Landyš, e, m., látka. Drahý 1. na kabát.
Jrsk. XIX. 233.

Lanejší = lonský. L. snäh. Slov. Phľd.
1897, 181.

Lang Prok., spis. Vz Ott. XV. 623.

Langer Jos. Sr. Jub. XVIII, Ott. XV.
627., Flš. Písm. 574.

Langner Jan, spis., nar. 1861. Vz Ott
XV. 631.

Lani = loni Slov.

Láni Eliáš. Vz Vlč. Lit. Slov. I. 9.

Laní, f., nč. laň, laně. O skloň. sr. Gb.
H. ml. III. 1. 250.

Lanica, e, f., míst. jm. u Liptálu na Mor.
Včk.

Lanitva. Zdali vrtadlem provrtáš 1-vu
anebo líce velrybu? Št. Bes. 62.

Lanko, a, m. = hlupák. Slov. Zát. Př. 21b.

Lankrabě, ě, n. ete. (dle kuře). Gb. H.
ml. III. 1. 425.

Lankrabí, dle Sudí. Gb. H. ml. III. n. 257,

Lano. Příprava lan. Vz KP VII. 180.

Lanovka, y, f. = lanová dráha. Nár. list.
1897. č. 313. feuill. Vz Lanový.

Lanový. L. dráha. Vz Ott. XV. 640. nn.

Lantaš, e, m. = lajdák. Slez. Lor. 74.

Lányi Kar., dějep. maď. a čes. Vz Ott.
XV. 646.

Lanýž. Vz Ott. XV. 647.

Lapač, e, m. L. jisker v komíně lokomo-
bily. Ott. XVI. 282.

Lapaj jeden jako druhý. Záť. Př. 11.

Lapanec, nce, m. Sedí jako 1., jak pegáč.
Již. Mor. Šeb. 288.

Lapavý. L-ví ptáci, captores, Fänger. Vz
Šír. II. 117 nn.

Ľapduľa = tlachalka. Slov. Zát. Př. 49^a.

Lapeta, y, f., míst. jm. Pck. Hol. 26.

Lapěti nad něčím = dřepěti. Šeb. 181.,
287.

Lapík, a, m. = jm. psí. Kub.

Lapkati. Kdo nelapká, ani nepapká Mus.
ol. 1898. 108.

Laptač, lopotač = žvaniti (pův. o průjmu).
Slez. Lor. 74.

Laptě. Maluje 1., onuce, poloukožichy.
Mršt. 114.

Laputka, laputa, y, m. = žvanil. Slez.
Lor. 74.
Larvatý. Wtr. Vys. sk. 156.

Larvec, vce, m., drilus, brouk. L. stejno-
barvý, d. concolor. Klim. 454.

Laryngologie. Čes. literaturu o ní vz
v Jub. IIc· 88. -90.

Lasička = kolčava (šelma kunovitá). Vz
Ott. XIV. 540.

Láska. O pův. sr. Krok 1897. 135, Prk.
v Kuhn's Zeitschr. für vergl. Sprachfor-
schung 1898. 598. To je 1. jako trám, jako
plot; L. je slepá. Hoř. 117., 118. V jeho
srdce posadila se 1., první 1., jako mladá
královna sedá poprvé do svého trůnu; Přá-
telství jest cit, jenž povážlivě jde ku předu,
1. ubíhá rychlovlakem; L. má pevnější zuby
než řeznický pes; Žena bez lásky jest jako
spisovatel bez myšlénky; Bez lásky schneme
jako nezalitá květina a 1. honí nás z růží
do hloží. Šml. II. 42., IV. 128., 158., V. 40.,
62. L. nebyla mu knihou cizojazyčnou. Sml.
IX. 57. Ale ženská 1. jest ke mhle podobra,
jak vzejde, tak pomine. Sdl. Hr. XI. 46. L.
je štěstí půl a polovic je muka. Hlk. Več.
34. L. bývá ráda skromnou fialkou, jež
kradmo, skrytě v houštině kvete a voní.
Šml. X. 35. L. dělá starosti. Rub. 32. Ví-
tězství lásky nespočívá v tom, květ lásky