142

Leboměřictví, n., Kraniometrie. Ott.
XV. 67.

Lec supinum slovesa lehu. Nechodiec
wiéce na posteli lec. Tristr. (Šb. )

Leccos. Mluvil o všelijakých leccosech.
Tům. Ml 105. — L. = přední půle sukně
pokrytá fěrtochem. Na Blatech. Dšk.

L'ece = hleďte. Boła tam cescička 1. šľa-
paná. Brt. P. n. 74.

Léceti. Zaniká a nahrazuje se slovesem
líčiti. Gb. H. ml. III. 2. 338.

Léci, lehu, zaniká a nahrazuje se slove-
sem lehnouti. Gb. Η ml. III 2. 163., Maš.
ruk. 223^b. Cf. Mus. fil. 1896. 449., 1899. 263.
— L., leku zaniklo až na tvary, které lze
spojovati s: leknouti. Vz Gb Ib. 164.

Lecikvid (ledaco), nadavka. Slov. Zát.
Př. 272b.

Lečina, y, f. = sušené listí dobytku. Slez.
Lor. 74.

Leč buď = leda, höchstens. Bude mieti
zčestie v barvách, v črvené, v žluté a u bielé,
ale ne v črné, leč buď v prziemieffené bielé.
Maš. ruk. 20b.

Léčenec, nce, m. = léčený. Vlč. Lit. I. 402.

Léčení lidové. Vz Hoř. 99., Mus. ol. XII.
140. nn., Čes. 1. VII 121. nn., VIII 367.,
Př. star. III. 37., I. 35.

Led. Ma ruce jako 1. (studené). Hoř. 91.
O ledě vz. Ott. XV. 766.

Leda. Je to řeznik leda řezník, a podi
větě se, jak mu dobře de. U Císařova. Mtc.
1809. 3S

Ledabolka, y, f. = ledabylá ženská. Zát.
Př. 96b

Ledabruch- Do ledabrucha — ledastrava
(dle práce výdělek). Zát. Př. l62^b.

Ledabylec, lce, m. Braun. 44.

Ledaco. Ty zlámaná půlko ledačeho (na-
dávka)! Nár. list. 1900 č. 163. odp.

Ledacos. Jací ledacosové. Tum. Ml. 171.

Ledahuba. Do ledahuby — ledastrava.
Sr. předí házející Ledabruch. Zát. Př. 162^b.

Ledakaj = leckde. Slez. Lor. 74.

Ledastrova, y, f. Vz předebáz. Leda-
bruch, Ledahuba.

Leden. Pranostiky k lednu se táhnoucí
vz v: Hrub. 5., Hoř. 201. —202., Mus. ol.
XII. 61., Čes. 1 VII 374. Je-li teplo v lednu,
sáhá bída ke dnu. Hrub. 5. Povětří v lednu
shoduje se se srpnem. Sá. Kant. 134.

Ledňáček, čka, m. Vz Š r. II 51., Ott.
XV. 770.

Lednice, vz Ott. XV. 770.

Ledoborce, e, m. L. u mostových pilířů.
Nár. list. 1898. č. 100.

Ledobřežný. L. moře. Koľ. Bás. 64.

Ledokolo, а, n. = loď plující ledem jej
prorážejíc. Nár. list. 1898. č. 75.

Ledotvorný. L nádrž. Ott XII.

Ledování, n. = nakládáni ledu. Us.

Ledovec. Vz, Ott. XV. 772.

Ledový. L. doba, vz Ott. XV. 771., muži.

775. Deště ledových mužů (12. -14. /V. )
nosí zkázu. Čes 1. IX. 55.

Ledr Jos., nar. 1849., spis. Vz Ott. XV.
776.

Ledví. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 251.

Ledviník, u, m., anacardium. Vz Ott. XV.
777.

Ledvinka Fulgentius, kněz a prof. 1810.
až 18199 Vz Progr. akadem. gymn. za rok
1898. —1899. 67.

Ledvinková Barb., paedag. spis., nar.
1840. Vz Ott. XV. 777.

Ledvinky (nadledvinky). Vz Ott. XV. 777.

Ledvinoskvrnný. Vz Štítohlavec

Ledvinovníkový. L. rostliny. Ott. XVI.
766.

Ledviny = boby. Hoř. 91.

Lefko = lehko. Cis Mtc. 1900. 324.

Leflovati. S cizími muži 1. Sdl. Hr. VI.
195.

Legatovati = úřad legáta spravovati.
Pal. Děj. V. 1. 66. a j.

Legenda. Vz o 1 dách Nár. sbor. II. 122.,
III. 108, 165. — L. na obrazí h = slovní
průpovědi (texty) к figurálním obrazům sta-
rých mědirytin a p; na mincích nápis na
penízi, jinde výklad skratků, značek. Vz Ott
XV. 79.

Legendární epos. Flš. Písm. I. 46.

Leger Kar., básn., nar. 1859. Vz Ott. XV.
791.

Legie. Vz Ott. XV. 792.

Legitimace. Vz Ott. XV. 795.

Lego Jan, nar. 1833, spis. Vz Ott. XV.
796.; Frant. nar. 1847., spis. Ib.

Legrační vtip. Kukla 213.

Legrut. L-ti = hoši mající dvacet let. Vz
Jarina, Podjařina. Šeb. 68.

Leguan, ještěr. Vz Ott. XV. 798.

Leh, odtud složené: nocleh Šb. v Hus.
Orth. 34.

Lehčiny = plíce. Vyžehnávati břed z ně-
čích lehčin. Vy ov. Mus. ol. XII. 143.

Lehkomyslníce. Hr. St. 45.

Lehkomyslnost'. Přísloví atd. vz Zát
Př. 27

Lehkověrný. Přísloví atd. vz Zát. Př.
11l^b. — čím: uchem. Slád. Lear 93.

Lehkovlimý. L. potůček. Pal.

Lehký = zvolna. Ať oře 1. Maš. ruk. 222^a.
— Pass., Št.

Lehký. Pořekadla atd. vz v Zát. Př. 327.

— v čem: v dobrém; s inft.: Ty věci
slyšeti nam jsú lehké. Chč. S. I 66, 67. —
к čemu: Pokrm lehký к zažívání. Еzор. 109.

Lehner Ferd., nar. 1837, monsignor na
Kr. Vinohr., spis. Sr. Jub. XVIII., Ott. XV.
802.

Lehnisko, a, n = lože. Dokopal se ha-
dového 1-ka. Slov. Nár. Sbor. II. 67.

Lehno, a, m., vz předcház Lán.

Lehnouti. O tvarech vz Gb. H. ml. ΙΙI.
2. 247.

Lehtati, lechtali, lektati, lekstati, lesktati.
Gb H. ml. III. 2. 369.

Lech. Lechové = rodové, kteří vládli ve-
likým počtem statků pozemských a to dě-
dičně aspoň skrze několik pokolení, bez-
pochyby od léch t. j. rolí vůbec, od nichž
i později šlechta dosavadní své jméno má;
byli tedy 1 vyšší a bohatší zemane, vládliť
tak hojnými statky, že pro řádné z nich
těžení musili najímati sobě větší nebo menší
počet lidí robotných a služebných; jim ne-