148

Lisování. L. kusové, nepřetržité, prou-
dové, rozlučovací. Vz Ott. XVI. 102. nn.

Lisovna, y, f. = lisovní tvarna, náčiní,
jímž se při kusovním lisování zjednává při-
měřený tvar. Vz Ott. XVI. 102.

Lisovnice, e, f, = lisovní matrice. Vz Ott.
XVI. 102.

1. Lisovník, u, m. = lisovní patrice. Vz
Ott. XVI. 102.

2. Lisovník, a, m. L. vína. Artt. Uhl. 102.
List. O strč. skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1.

92. Vz Ott. XVI. 106. — L. = karta. Padá
mu špatný list. Us. Hoř. 84.

Listec, stce, m., vz Lučík. Ott. XVI. 421.

Lístek. Čertovy lístky (karty). Čes. 1. X.
175.

Listen. Vz Ott. XVI. 118Ь.

Listěnkář, e, m. (řemeslník). Nár. list.
1897. č. 321.

Listerka, y, f. = sukně novomodní. Již.
Mor. Šeb. 172.

Listí také v pl. Gb. H. ml. III. 1. 171.
Drží-li se na podzim 1. přílišně stromů, budeš
veliké zimy očekávati; Jestliže 1. časně se
stromů sprchne, setí jarní podobně časně se
začne. Fisch. Hosp. 294., 300.

Listieť = listi dostávati (listěti). Sbor. slov.
I. 55.

Listina. Důkaz 1-mi. Vz Ott. Říz. II. 121.
O 1. vz Ott. XVI. 119. nn.

Listní byliny: čakanka, kapusta, řeřicha,
salát, špargl, špinát, třebule atd. Fisch. Hosp.
84.

Listník, u, m. = kryté místo při stavení,
kde bývá listí na stelivo. Mus. ol. 1898. 109.,
50. — L. Byl jsem překvapen listníkem, na
jehož pokrají krásně krumplováno. Pal. Žáp.
I. 183.

Listohlod, a, m., phyllobius, brouk. L.
běloštitý, ph. scutellaris, bledonohý, psitta-
cinus, březový, betula, černokrový, floricola,
červenorohý, maculicornis, hnědorohý, arte-
misia, holý, nudus, jehličn}, pineti, pásko-
vaný, sinuatus, plodový, pomonae, skvrnitý,
glaucus (calcaratus), stříbřitý, argentatus,
šedokrový, cinereipennis, šedožlutý, cine-
rascens, štíhlý, acuminatus, zelenavý, viri-
diaeris, žahavkový, urticae. Vz Klim. 532.
Sr. Ott. XVI. 125.

Listokaz, a, m., phyllopertha, brouk. L.
polní, ph. campestris. Klim. 42. Vz Ott. XVI.
125.

Listokyčlec, čelce, m., abdera, brouk. L.
příbuzný, a. affinis, trojskvrnný, triguttata,
zakřivený, flexuosa. Vz Klim. 502.

Listonosec, sce, m., tropipborus, brouk.
L. člunkovitý, t. carinatus, kovošupý, tomen-
tosus, skvrnitý, ochraceosignatua. Vz Klim.
553.

Listonožec, žce, m., korýž. Ott. XIV. 904.,
XVI. 125.

Listopad. Jaký bývá 1., takový bývá
březen. Fisch. Hosp. 300. Jiné pranostiky
táhnoucí se к 1-du vz v Hrub. 13., Hoř. 205.,
Čes. 1. VIL 376., Mus. ol. XII. 62. Sr. Ott.
XVI. 125.

Listorohý. L-zí brouci (chrobákovití). Vz
Ott. XIV. 126.

Listovec, vce, m. = laločka (poněvadž
jest ozdobena srdcovitými listy). Ott. XIII.
1090.

Listovka, y, f. = listový stroj slouží
к pohybu listů brdových na stavech tkáčích.
Vz Ott XVI. 127.

Listwänit, listvjinit, u, m., hornina. Vz
Ott. XVI. 127.

Lišaj, motýl. Vz Stein. 40., Exl. 65.

Lišátko, a, m. = mladá liška. Ezop. 153.

Liščarňa, ě, f., pozemek ve Slez. Lor. 82.

Liščí hora, býv. les u Bzence. Mtc. 1897.
369.

Liščič, vz Liskač.

Liščina, y, f., les v Turnovsku, Př. star.
V. 120., trať u Hruš. Věst. op. 1895. 14.

Liše a neupřímně s ním byla, Ezop. 101.:

l. odmlouvati. Ib. 140.

Lišej. Zaříkání, lidové léčení 1-je. Vz Mus.
1859. 54., Hoř. 101., Chorv. 70., Ott. XVI.
128.

Lišejník, u, т., rostl. Vz Ott. XVI. 130.

Lišejníkovec, vce, m., Flechtenspinner,
motýl. Vz Stein. 61., Exl. 80., 82.

Lišiti se čeho = minouti se. Tím lišili
se jediného zdárného prostředku. Pal. Děj.
III. 1 151., IV. 287.

Liška. Lišky pečú (kouří; vystupuje-li na
horách mlha). Zát. Př. 229^b. Každá 1. svůj
ocas chválí a která ho nemá, říká, že je
lépe bez něho. Nár. sbír. III. 90. Přísloví
atd. vz v Zát. Př. 118b. (o lstivém), 328b.
Vz Ott. XVI. 143. — L., býv. věž na Křivo-
klátě. Sdl. Hr. VIII. 7. — L., vz Kachna. —
L. Eman a Ferd. Sr. Jub XVIII, Ott. XVI.
141.; L. Ant., spis., f 1847. Vz ib.

Líška, y, f., vz Prietka.

Liškavý. L. víno = ryšavé. Mor. Nár. sbor.

II. 72.

Lišta, y, f. = věšák, Lisic.

Lištářka, y, f. = žena lištářova. Wtr.
Živ. vys. šk. 27.

Lištěnka, y, f., potok na Mor. Vz Pck.
Hol. VIII

Lištévka, y, f., zdrobn. lištva. Čes. 1. X.
302.

Lištník, a, m. L-ci, sagrini, brouci. Vz
Klim. 664., Ott. XVI. 748.

Litánie. Tvá 1 je bez míry a konce, ne-
dozpíváš jí. Sml. V. 7.

Litargir, u, m. = glét, Silberglätte, li-
targium. Maš. ruk. 222^a.

Lítati jak. Vz Zát. Př. 233. Chasa lítá
jako podrážděný roj. Tům. Ml. 256.

Litava (Ljutava) = řeka divoká. Uč. spol.
1897. VIII. 5.

Literales, literares = plat za opisování
modliteb. Mus. 1900. 11.

Literáti v XV. stol. Vz Ott. XVI. 147. nn.

Literatura česká, vz Jub. IV^a. 1. —102.,
římská. Ib. IIIc. 32. —40. Dějiny liter, české.
Ib. IIIa. 9. —144., liter, slovanských. Ib. IIIb,
45. -56. Vz také Ott. XVI. 151. nn.

Liternina, y, f. = slitina к výrobě pís-
menek tiskařských. Vz Ott. XVI. 153.

Lithionit, u, m. = slída lithiová. Vz Ott.
XVI. 154.

Lithi-um, a, n. Vz Ott. XVI. 155.