Předchozí (149)  Strana:150  Další (151)
150
Lokomobila, z lat. L. s výsuvným tope-
ništěm, sdružená, silniční, vertikalní. Vz Ott.
XVI. 282. nn.
Lokomotiva, y, f., z lat. L. Stephenso-
nova, nákladní, rychlíková. Vz Ott. XVI.
286. nn.
Loktibrada, y, f. = Ježibaba (že má
dlouhou, špičatou bradu). Ott. XII. 326.
Loktuša, e, f., vz Oděvačka.
Lokutoř, e, f., z lat., Sprechsaal. L. klá-
štera. Artt. Uhl. 138.
Lom nerostů. Vz Ott. XVI. 301.
Lombardíni, slov. spis. Vz Vlč. Lit. slov.
I. 262. -268.
Lombardní list, zápůjčka. Vz Ott. XVI.
303.
Lomenice či štít střechy. Vz Čes. 1. VIII.
314.
Lomenokřídlý brouk. Ott. XVI. 307.
Lomiště, ě, n. Na 1-šti. Šml. IV. 25.
Lomnice, řeka (Lomíce, Uslava). Pís. 7.,
10., 16.
Lomnický z Budče Sim. (slul pův. Žebrák).
Vz Flš. Písm. I. 358., 365., Jub. XVIII, Ott.
XVI. 310.
Lomozivý hluk. Vond. Kiejst. 24.
Lono, a, n. = lano. Slez. Čes. 1. IX. 104.
Lonýš, e, m. Štosíři rovnali podařené kusy
kulaté (stříbra) a lonýši je bílili (vytvařovali).
Vz Klopiř.
Lopaj, e, m., nadávka. Vz Zát. Př. 273 а.
Lópani (loupání) = ulámané listy řepové;
łapáni = lámání listů; bolesť v zádech. Ci-
sařov. Mtc. 1900. 344.
Lopář, e, m. Mašíkovi (praseti) nosili na
lopáři piť. Val. Vck. Sr. Lopár.
Lopárik,, u, m., vz násl. Máselnice
Lopata. Úsloví atd. vz Zát. Př. 328. nn. —
L. L-ty = dva širší zuby, které ovcím po
roce na místě dvou psích vyrůstají. Fisch,
nazývá je střiháky. Fisch. Hosp. 168.
Lopatkolemec, roce, m., brouk. L. ame-
rický, o. americanus, březový, betulae, hnědo-
nohý, picipes. Vz Klim. 499.
Łopatkoskvrnný. Vz Čilec.
Lopatkovník, a, m., zilora, brouk. L.
hnědý, z. Eugeniae. Klim. 504.
Lopatuv, vrch ve Slez. Lor. 82.
Lopota. Svět vzbudí mnoho práce a l-ty.
Št. Bes. 88., V., Br.
Lopotník, a, m., míst. jm. u Liptálu. Vck.
Loptoš, e, m. = lociga (předchází). Zát.
Př. 13a.
Lopún, rostl. Ty 1-ne (nadávka). Na mor.
Slov. Mus. ol. V. 71., VII 14.
Lopúnisko, a, n. L-skem másnici vy-
pařiti. Mus. ol. V. 16..
Lorec, rce, m., tvrz u Kutné Hory. Dač.
I. 142. a j. tam.
Lorenec, nce. m., vz Lorenc (rorýs).
Loriš Jan, spis. Sr. Jub. XIX.
Loryška, y, f., pozemek ve Slez. Lor. 82.
Los, a, m., alces, ssavec. Vz Ott. XVI.
350.
Losos, a, m. Vz Ott. VI. 353.
Lososobárvý. Wlt. 26.
Losování branců. Vz Ott. XVI. 335.
Lošták Ludv., hud. sklad., nar. 1862. Vz
Jub. XIX., Ott. XVI. 358. — L. Jan, nár.
hospodář a spis., nar. 1845. Vz Ott. XVI.
357.
Lotnuč = udeřiti. Slez. Lor. 74.
Lotor = lotr. Zát. Př. 12.
Lotrový = lotrovský. L. jeskyně. Rozb.
III. 732., Hus Post. 188a.
Lotryně. Hus I. 303.
Lotterie. Vz Ott. XVI. 359.
Lotuša = loktuše. Lor. 74., 23.
Louč, i, nč. -e. f. Gb. H. ml. III. 1. 398.
Loučeti = házeti. Zaniklo. Gb. H ml. III.
2. 338.
Loučno. Lépe moučno nežli 1. (lepší pole
než luka). Hrub. 24.
Loudavec, vce, m. = meškanec, opozdilec,
Marodeur, Nachzügler. Ott. XVI. 371.
Louditi se kam. Tak se к nám lísají
a loudí. Mart. S. 52. Židé zase do Čech se
loudili. Dač. I. 73.
Louh, u, m. L. žíravy, matečný. Vz Ott.
XVI. 372.
Louha, y, f.. míst. jm. u Liptálu na Mor.
Vck.
Louka. Louky jsou semenem hospodářství.
Fisch. Hosp. 180.
Loukot, u, m. a loukoť, i, nč. -ě, f. Gb.
H. ml. III. 1. 386.
Loukotka Fr. dr, prof. a spis., nar. 1857.
Sr. Jub. XIX., Ott. XVI. 375.
Lounský, vz Mojžíš.
Loupací stroj. Ott. XVII. 467a.
Loupáč, e, m., houba. Chorv. 58. Sr. Lou-
páček.
Loupenník, u, m. = les nízký pěstovaný
к loupaní kůry dubové na tříslo. Ott. XVI.
378.
Loupeživý národ, Raubvolk (loupežný,
Räubervolk). Pal. (Pal. Pam. 212. ).
Loupežně něco na se bráti. Chč. S. L 320.
Loupežnivý. L. Prušan. Ld.
Louteník, a, m. = obchodník s loutnami.
1597. Mus. 1899. 127.
Loutkový. L. divadlo (jeho vznik). Vz
Vlč. Lit. II. 1. 68.
Loutna. Vz Ott. XVI. 380.
Louzniti = naříkati. Jistě ten tam louzní
na rebelly. Br. Hod. 239.
Loužatý. L. půda. Fisch. Hosp. 109.
Loužní řasa, Mooskraut. Fisch. L, Jrsk.
XXIII. 433.
Loužovina, у, f. = voda z louže. Lisic.
Lovcovství, n. 1490. Arch. XVII. 363.
Lovč, vz předch. Lievč.
Lovčí, dle Sudí. Vz Gb. H. ml. III. 1. 256.
Lovec, novotv. lovce. Vz Gb. H. ml. III.
1. 123. — L., planeta. Narozený na lovci je
udatný. Sá. Kant. 35.
Lovnec, vence, m. Tím lovencem hýbati
nemají, než on aby svého bez překážky
užíval. 1494. Arch. XVI· 468.
Lovení. Toť jest prospěšné a nemůže se
zbrániti někdy čas 1-ním ryb si krátiti. Fisch.
Hosp. 40.
Lovník, a, m., rapulus (sirpulus), pták.
Židek. Dle Hanky v Mus. 1839. 113. (240. )
= rybářík.
Lovstvo, a, n. Ld. 46.
Loykářský = logikářský. L. chytrctví
(chytráctví). Wtr. Vys. šk. 27., Vlč. Lit. I. 331.
Předchozí (149)  Strana:150  Další (151)