152

Lunzoch, n, m. = souchotě, z něm. Lungen-
sucht. Slez. Čes. 1. VII 128., Šeb. 25.

Lupáč z Chrudimi Mart., 1468. Vz Ott.
XVI. 464., Pal. Děj. III. 2. 48., IV. 1. 393. —
L. z Hlaváčova, v XVI. stol. Vz Flš. Písm.
I. 331., Ott. XVI. 465.

Lupák, u, m. = puchr. Us.

Lupán, u, m. = lupen. Jihozáp. Čech.
Dšk. Vok. 28.

Lupen zámečnický. Vz KP. VII 588. nn.

Lupenáč, e, m. = lupenatý strom. Ott.
XVI. 466.

Lupenka, kožní nemoc. Ott. XVI. 466.

Lupenonoh, a, m., apus, Kiemenfuss, živo-
čich žabronohý. Sr. Ott. XVI. 125., 467.

Lupenonožka, y, f. = lupenonoh (korýš).

Lúpežství, n. = loupežství. Vlč. Lit. II.

l. 47.

Lupinin, u, m., alkaloid. Vz Ott. XVI.
468.

Lúpiti koho: mašíka (odírati z kůže).
Val. Vck.

Lupka, y, f. = rozpuklý bob. Mus. ol. 1898.
109.

Lupulín, u, m. Vz Ott. XVI. 468.

Lupus = tuberkulosní affekce kožní. Vz
Ott. XVI. 468.

Lurk, u, m. Voda teče lurkem (silně). Slez.
Čes. 1. VIII. 54.

Lůs, u, m. = los. Jihozáp. Čech. Dšk.
Vok. 45.

Lusales, n., z lat. ludus. = školní plat za
dovolení v jisté časy roční hráti. Wtr. Part.
245. Vz Remissionales.

Luskavý, knackend. Pacholek má přehby
v nohách 1-vé, tak že budú luskati, když bude
choditi. Maš. ruk. 23a.

Luskokaz, a, m., mylabris, brouk. L. černý,
m. atomaria, červenonohý, rufipes, červeno-
tlapý, rufimana, chlupatý, villosa, měnivý,
varia, obroubený, marginalia, olivový, oli-
vacea, příbuzný, affinis, různonohý, varipes,
srstnatý, pubescens, štíhlý, cisti, žlutohubý,
loti, žlutorohý, luteicornis. Vz Klím. 622.

Luskoun, a, m., hmyzožravý ssavec chudo-
zubý. Vz Ott. XVI. 472.

Luskovina, y, f. Vz Ott. XVI. 473.
Lusthaus = chodba, na níž se páni a paní
procházejí veselou řečí se bavíce. Sdl. Hr.

II. 166.

Lustrace, e, f., z lat. = očišťování, očistná
oběť. Ott. XVI. 472.

Lusus, lat. Ty děti tam mají lusum (volnosť,
pré). Hoř. 91.

Luščič = lusky otvírati. Slez. Lor. 74. Vz
Luštiti.

Lušnisko. Měli klobúky s lušniskama.
Již. Mor. Šeb. 182., 82.

Lušová, é, f., údolí u Halenkova a j. na
Mor. Vck.

Lušták, a, m. = sprosták. Slov. Zát. Př.
41a.

Luštiny vinné, Weintrester. Fisch. I.

Luštiti prstama = luskati. Val. Čes. 1.
X. 300.

Luštník, rostl. Vz Ott. XVI. 474.
Lušůvka, y, f., míst. jm. u Halenkova na
Mor. Vck.

Luť, i, f. Aby (mužové) dievčie luti zbyli.
Dal. С 11.

Lutěnín, a, m., pozemek. Рck. Hol. 182.

Lutherský. L. evangelictví. Vlč. Lit. I.
422.

Lutidin, u, m., kapalina. Vz Ott. XVI.
477.

Lutík, rostl. Vz Ott. XVI. 478.

Lutinov Kar. (Dostál L. ), spis., nar. 1871.
Vz Ott. XVI. 478.

Lutoninka (Jasenka), potok na Mor. Pck.
Hol. IX.

Lutový. čím chce lutová člověčí krehkosť
býti purná? Št. Bes. 98.

Lutrista, y, m. = Lutherán. Srub. 5.

Luzovník je podobný velkým kopřivám,
ale má zelenější listy. Val. Čes. 1. VII 125.

Luža, e, f. = močořisko. Pck. Hol. 146.

Luže, e, f, Lausche, vrch u Warnsdorfu.
Vstnk. 1897. 502.

Lužensko, а, п., kopanice. Pck. Hol. 129.

Lužická V. Sr. Jub. XIX.

Lůžko, vz předcház. Lůno.

Lužovka, y, f. = lužovina. Mé mámě, déž
hoďně prši, takovó jak lužovka vodu. Ci-
sařov. Mtc. 1899. 39.

Lvíček, čka, m., novius, brouk. L. desíti-
tečný, nov. decempunetatus, krvoskvrnný,
cruentatus. Vz Klim. 733.

Lvobijce, e, m. Nár. list. 1901. Č. 84.

Lvoun, a, m. = lachtan ploutvonožec.
Ott. XVI. 479.

-lý. Adj. v -lý mají jen sklonění složené:
mdlý, ne medl n. medel, rychlý, teplý, ne:
rychel, tepel; novoč. vesel. Gb. H. ml. III.
1. 293.

Lyddit, u, m., třaskavina. Vz Ott. XVI.
506.

Lyhnouti, vz Lyhati. Co mihne, to lyhne
(luže). Slov. Mus. slov. I. 10.

Lýko. Sr. Ott. XVI. 509.

Lýkohub, a, m., hylurgus, brouk. L. dřevní,
h. ligniperda, malý, minor. Klim. 626.

Lýkožrout, a, m, ips, brouk. L. dřínový,
i. cembrae, křivozubý, curvidens, menší, ami-
tinus, modřínový, laricis, světlonohý, acumi-
natus, úzký, saturalis. Vz Klim. 632., Ott.
XVI. 510.

Lykšička, y, f. = Lucie. Holic. 15.

Lynchovati provinilce = potrestati bez
řádného soudu. Vz Ott. XVI. 514., Lynčovati.

Lyra. Vz Ott. XVI. 518.

Lyrický. L. básnictví. Vz Ott. XVI. 519.

Lyrochvost, menura, pták. Vz Ott. XVII.
113.

Lys, a, m. = holohlávek. Hus (Šb. Hus.
Orth. 35. ).

Lysek, ska, m., vz Dlask.

Lyska, y, f. = podlyska, Blassente. Šír
IV. 56, Ott. XVI. 525.

Lyskonoh = pták bahňák. Vz Šír IV.
89., Ott. XVI. 525. Falaropus v VI. 908.
oprav v: phalaropus.

Lyslaři, nadávka také Domananům na
Mor. Mus. ol. XIII. 25.

Lysol, u, m., vodný roztok alkalických
fenolátň n. kresolátů. Ott. XVI. 525.

Lysý. Byl lysý jako turecký svatý. Šml.
III. 106.