160

Maxinec, псе, т., kopec u Mlázovic.
Hoř. 1.

Maxl, a, m. Hráti maxla (hra v karty).
Gb. H. ml. III. 1. 29.

Maydl Kar. dr., prof. a spis., nar. 1853.
Vz Ott. XVI. 1026., Jub. XX.

Mayer Rud., básn. 1837. - 1865., vz Flš.
Písm. 618., Ott.; Jan, spis., nar. 1839.; Matěj,
spis., nar. 1848.; Jarosl., spis., nar. 1870.
Vz Ott. XVI. 1030., Jub. XX.

Mayerhofer Vojt., spis., f 1899. Vz Nár.
list. 1899. č. 207. odp.

Maýr Jan, 1818. —1888 Vz Ott XVI. 1032.,
Jub. XX.

Mazadlo na drátěné provazy. Vz KP. VIL
203.

Mazákov, а, т., les u Vsetína. Vck.

Mazanec Jos., spis., nar. 1838. Sr. Ott.
XVI. 1035.

Mazanečník. Arch. XVIII. 326.

Mazanina, y, f. = hlína smíšená se sla-
mou, pazdeřím atd. Hoř. 275.

Mazati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
359. M. (aby se dařilo). Vz Zát. Př. 121.

Mázdra, y, f. = kabát. Us. u fiakristů.
Kukla 133.

Mázek, zku, т., zdrobn. máz (míra pivná
atd. ). 1559. Mtc. 1897. 277.

Mazga, y, f. = kůň, kobyla. M. potrebuje
na takú cestu hodinu. Slov. Phľd. 1897. 68.

Mazhauz = předsíň. Mus. 1861. 387. —
M. = prostranné místo к společnému uží-
vání všech v domě bydlících t. jistá před-
síň, které se říkalo m. nebo palác. Z ní se
vcházelo do světnic, do pokojů a do komor
a jiných částí. Tk.

Mazna, y, f. = dlouhý klepec čepce. Vz
Klepec. V Turčiansku. Sbor. slov. II. 46.

Maznička, y, f. = mazací přístroj и strojů.
KP. IX. 28.

Mazný přístroj (který maže části stroje).
Ott. XVI. 294b.

Mazotok, u, m. = přílišné odměšování
mazu kožního. Vz Ott. XVI. 1039

Mazurka, y, f. = tanec. Vz Čes. 1. VI.
545.

Maždinka, y, f., houba. Slov. Mus. 1848.

II. 213.

Mcel, а, т., bývalá tvrz u Libáně. Sdl.
Hr. X. 312.

Mčieti, mču, jactare. Zaniklo. Gb. H. ml.

III. 2. 286.

Mdléti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
269. — v čem. (Staří) v paměti mdlejí. Št.
Bes. 95.

Mdlohně se vléci (jíti). Proch. 16.

Mdlý v duchu. Hus. Zrc. (Mus. fil 1900.
212. ). M. k náboženství. Hus Zrc. 77.

-mе přípona 1. os. pl. praes.: nese-me.
Vz List. fil. 1898. 87., Gb. H ml. III. 2. 19,
-m (m. mь), -mа, -mо, -mу.

Měc = míti. Slez. Lor. 75.

Meč. 0 sklánění vz Gb. H. ml. III. 1. 95.
(vzorek). O meči sr. Ott. XVI. 1045. Kdo na
meč se spoléhá, mečem zahyne. Pal. Děj. IV.
2. 601. Nebývají trvalými statky, do kterých
se uvádíme mečem. Curtius VIII. 8. 11.

Mečinoš, e, m. = maršálek. Pal. Děj. I.
1. 362.

Mečíř, e, m., důl u Kutné Hory. Dač. II. 41.

Mečit = mlčeti. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 8.

Mečka, y, f. = Anna falcká, choť Karla IV.
Pal. Děj. ΙΪ 2 114.

Mečový. M. zákon = světská moc, Pal.
Děj. V 1. 381., groš. 1484. Arch. XVI. 273.

Mečozobec, bce, m., kolibřík. Vz Ott.
XIV. 552a.

Med. O sklon. sr. Gb. H. ml. III. 2. 329.
O m. sr. Ott. XVI. 1047. Raději bych se
s nimi pral, než m. jedl. Pal. Děj. V. 2. 281.
Za tím medem číhá nabroušené žahadlo. Sml.
V. 96. Splácí mu za kyselo medem. Tům.
Ml. 156. Med nejsladší se zprotivuje vlastní
lahodou. Slád. Rom. 72. Kdo má v ústech
т., za pasem břitvu nosívá. Sá. Povíd. 21.
Jako hajný mnoho medu jsem se nenalízal;
Bylo mně, jakoby mně někdo medu dal; Na
jednu kapku medu dvě, tři kapky jedu;
Všecko jest med — za sklem. Šml. VII. 245.
IX. 163., 186., 272. Koupí to za med (za
radosť). Hoř. 91. Přísloví atd. vz v Zát. Př.
329b., 118b. (o lstivém).

Měď, i, n. ě, f. Gb. H. ml. 1. 373. M. po-
vstalo z med' (meděn, meděnka). Krok 1898.
16. O spracovaní mědi. Vz KP. VIL 373.
Sr. také Ott. XVI. 1047.

Medaille = mince na pamět ražená; me-
daillon (medajon) = ozdobný návěsek na
krk s podobiznou, vlasy atd. Vz Ott. XVI.
1059. nn.

Měďák, а, т., chalcophora, brouk. M. bo-
rový, ch. mariana. Klím. 409. — M. = cidič
stok. Kukla 8.

Meďanbôh, a, m. = měděný bůh. M. ťa
zabil! M. strela ťa zabila! Slov. Zát. Př. 259^a.

Medard sv. O pranostikách vz v Hoř. 206.,
Mus. ol. XII. 62.

Měděnec, nсе, т. = měděný kamnovec.
Maš. ruk. 291b.

Měděný. M. registra 1498. Arch. XVIII. 39.

Mediana, mědiana = mediana vena, žíla
prostřední. Maš. ruk. 43^b., 45^b., 209^b., 45^a.

Medický. M. věda, fakulta = medicínská.
Wtr. Vys. šk. 72. 354. a j.

Medicomechanický ústav. Nár. list. 1898.
č. 136. 8.

Medička, y, f. = ženský medik. Nár. list.
1899. č. 188.

Mědikovectví, n. Vz Ott. XVII. 6.

Měditepectví, n. Vz Ott. XVII. 7.

Měditi železo = mědí potahovati. Vz KP.
VIL 372.

Mědlice, e, f. = dobrá vyřídilka. Dříteň.
Kub. 154.

Medlín Jan, spis. Vz Ott. XVII. 8.

Medlízanie, n. = lízání medu. Lepšie
spanie ako m. Slov. Zát. Př. 73^b.

Medňanský Mart., Šlechtic z Medného.
slov. spis., nar. 1840. Vz Ott. XVII. 9.

Mednouti. To by ti medlo = svědčilo,
U Buděj. Kub. L. f. 1900. 360.

Medojedi, meliphagidae, ptáci. Vz Ott.
XVII. 68. — M., mellivora, šelmy kunovité.
Vz Ott. XVII. 9., 75.

Měďolesklý. M. mandelinka, brouk. Klim.
689.

Měďonosý. Vz Loděc.

Medořitka, y, f., brouk. Vz Ott. XVII. 9.