164

Mezzosoprán, u, m. Vz Ott. XVII. 245.

Mha, mhla, mlha, O pův. sr. Zub. 401.

Mhavě. V měsíčnu se m. skvěl. Slád. Tayl.
Col. 41.

Mhavý vítr. Slád. Jak. 86.

Mhla. Na den mláďátek táhla se m. jen
po nejvyšších horách, v údolí bylo jasno a
slunečno. Podle toho budou letos umírat jen
lidé nejstarší. Kdyby se byla ploužila po
dolinách, tož by šlo í na mladé. Sá. Kant.
25. Jsou-li velké mlhy z jara, o žních velké
houřky čekej. Sá. Kant. 33. Není-li v noci
rosy, vystoupí-li ráno mlha, bude deštivé
počasí. Čes. 1. IX. 253.

Mhlisko, a, n. = veliká mhla. Mus. ol.
1897. 154.

-mi koncovka a) instr. pl u, chlap a dub,
m. -y od konce XIV. stol.: listmi, Gb. H.
ml. III. 1. 63., 64.; Ъ) instr. pl. u, oráč a meč,
m. -i: bičmi, mečmi, kacířmi, vz ib ΠΙ., -i
(penězmi Hus I. 79., III. 235., mečmi II. 293.,
nožmi I. 290); с) instr. pl. u, město': letmi,
jezermi, slovmi, vz ib. 136., 144., 145., -y;
d) instr. pl. u, moře': polmi, s ložmi, vz ib.
159., -i; e) instr. pl. u, ryba' zřídka v knihách:
vodmi, vz ib. 182.; f) instr. pl. u, vládyka':
pastuchmi (novotvar), vz ib. 199., -ami; g) ně-
kdy instr. plur. u, duše' m. -emi: s dušmi,
sviecmi, nedělmi, vz ib. 214.; h) instr. pl.
u, hosť a kosť: kostmi, hostmi (u host také
-y; u kosť také: -ěmi, -emi, -ami, -ma, -i), vz
ib. 343., 348., -i, -imi; i) instr. pl. u, kámen':
kamenmi. Vz ib. 407., 410., -y.

Miadzga, modzga, y, f. = míza. Slov.
Zát. Př. 290b.

Midzga v Přispěv. 562. oprav v: miadzga.

Miček, čka, m. = Michal. Val. Brt.

Mička, y, m. = Michal. Val. Brt.

Mičurna, y, f., jm. koně. Ces. 1. IX. 174.

Miesný. M. káď. Arch. XVI. 347.

Miesti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2.
135.

Miešeti, miscere. Miešej to často. Maš.
ruk. 204b. a j. tam. Vz Mus. fil. 1899. 267.

Mieti = mnouti. Sr. Gb. H. ml. III. 2. 187.
Sr. Smieti, semnu.

Miezga, miezka = míza. Maš. ruk.

Miglanc, e, m. = chytrák. Severně od
Frýdka. Lor. 75.

Mignouti. Oni (tatíček) nedale moc řeče,
oni běle tak leda mig ho (otec mnoho ne-
mluvil, hned bil). U Císařova. Vz Mtc. 1897. 37.

Migréna. Vz Ott. XVII. 259.

Mihnouti = mrknouti. Na múdrého mihni
a už vie. Slov. Zát. Př. 14. Sr. Míhati.

Mí-ho-děk = měj ho děk = euge. Gb.
H. ml. III. 2. 267. Sr. Mějděk, Měhoděk.

Mihotný let. Kuč. 44.

Mihule či okatice, ryba. Vz Ott. XVII. 260.

Mihulka (vězení). Dač. I. 68.

Mícha, medulla. Vz Ott. XVII. 261.

Míchačky, pl., f. = karty. Plzeňsko. Kub.
L. f. 1900. 360.

Michal = trnky (švestky) míchané s tvarohem
Šeb. 108. Péry s m-lem. Mor. Čes. 1. VIII. 112.
— M. sv. Pořekadla atd. vz v Zát. Př. 331 a.
Vyhrál (získal), co M. na sviních (málo, pro-
měnilyť se mu v došky). Vz Čes. 1. VIII. 310.

Michalec Mart., biskup jednoty bratrské,
1504. —1547. Vz Ott. XVII. 277.

Michalko (Michálek) Pavel. Vz Ott. XVII.
277.

Michánky, pl., f. = housky. Čkyně. Kub.
L. f. 1900. 360.

Míchati se do čeho. Sr. Zát. Př. 115. nn.

Michl Frant, dr., lék. a spis., 1850. —3. /8.
1900. Vz Nár. list. ze dne 3. /8. 1900., Ott.
XVII. 284.

Michna z Ostradovic Adam, sklad, písní
v XVII. stol. Vz Ott. XVII. 285.

Míjelivý. Nepevný a m. svazek. Pal. Děj.

I. 1. 80.

Míjeti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2.
339.

Mik Arnošt, cukrovarník a spis., 1842. až
1893. Vz Ott. XVII. 288.

Mikanit = látka isolující, připravovaná
z naštípaných lístků slídových a stlačených
do forem. Ott. XVII. 288.

Mikanitový. M. plátno, papír. Vz Ott.
XVII. 288., Mikanit.

Mikenda Ant., spis., nar. 1851. Sr. Jub.
XX., Ott. XVII. 288.

Mikeš Fr., spis., 1836. —1866., Ott. XVII.
289., Jub. XX.

Mikolášek Ant., spis., uč., nar. 1849. Vz
Ott. XVII. 296.

Mikovec Ferd., spis., 1826. —1862., Ott.
XVII. 296.

Mikrobarometr, u, m. = přístroj baro-
metrický, který ukazuje tlakoměrné směry
měrou zvětšenou. Vz Ott. XVII. 297.

Mikroby = nejmenší drobnohlední ústro-
jenci, zvláště bakterie. Vz Ott. XVII. 297., Žv.

II. 75., III. 30., IV. 203., V. 249., VI. 157.,
285., VII. 29., 143., 221., VIII. 155., X. 214.,
283.

Mikrocefalie, e, f., z řec, malá hlava.

Mikroelektrometr, u, m = elektrometr
zařízený na měření velmi malých rozdílů
potencialních Vz Ott. XVII. 297.

Mikrofonograf, U, m. = přístroj к sesilňo-
vání zvuku. Vz Nár. list. 1897. č. 107. odp.,
Ott XVII. 298.

Mikrogalvanometr, u, m., k měření
proudů velmi slabých. Vz Ott. XVII. 299.

Mikrochemie, e, m. = nauka o skoumání
předmětů mikroskopických reakcemi chemi-
ckými. Vz Ott. XVII. 300.

Mikroklin, u, m. = živec draselnatý. Vz
Ott. XVII. 300

Mikroseismický pohyb kůry zemské.
Mus. 1897. 463.

Mikroskopie, e, f. Barvy v m-pii. Vz Žv.
IX. 217.

Mikrotasimetr u, m. = přístroj к mě-
ření změn v temperatuře, vlhkosti, tlaku atd.
Vz Ott. XVII. 310.

Mikrotom, u, m. = přístroj na řezání
jemných vrstev praeparatů pro mikroskop.
Vz Ott. XVII. 311.

Mikš Jan, hud.; Eman., arch., 1823. —1900.;
Jos., spis., nar. 1853. Vz Ott. XVII. 312.

Mikšíček Mat., spis., 1815. —1892. Vz Ott.
XVII. 313.

Mikulajka, y, f. Choditi po M-ce (Miku-
lášem). Slez. Čes. 1. IX. 404.