166

Mirakulín, u, m. = tekutina proti hostci,
dně, nervovním bolestem hlavy a zubů. Nár.
list. 1897. č. 130., 172. odp. inser.

Miřík, u, m., rostl. Vz Ott. XVII. 414.

Miřinský Václ., sklad, nábož. písní. Ott.
XVII. 414.

Miřiovský Em. Sr. Jub. XXL, vz Ott.
XVII 414. (básník).

Mířiti koho jak = smiřovati. Míří je
jako vlk trkající se berany. Dač. I. 114.

Mírka = 1/64 korce, 1/₄ čtvrce. Fisch.
Hosp. 331.

Mírný. M. věci jsou trvanlivé. Fisch. Hosp.
191., 337. Pořekadla atd. vz v Zát. Př. 331a.

Mirobalany, druh švestek. Fisch. Hosp.
133.

Míroblahý kraj. Mus. 1839. 161.

Miroš (Miruše, Miruš) Jan. Sr. Ott. XVII.
418.

Mírotvorce, e, m. Slád. Jak. 123.

Mírulibý. M. umy. Pal. Děj. IV 2. 184.

Miruše Jan. Vz Vlč. Lit. I. 360., Miroš.

Mísa. Nikdy spolu z jedné mísy nejedli
(neměli nic společného). Šml. II. 26. Každý
nehledí na pěknú mísu, ale co je v ní. Šeb.
66. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 73a. (o jedlíku).
Sr. Miska.

Misárek Jan (Slavičinský), spis., nar. 1861.
Vz Ott. XVII 420.

Misati, tabescere. Sr. Gb. H. ml. III. 2.
361.

Misera, y, f., z lat. = bída. Hus I. 294.

Miserný. Ať neděláme my, m. národ
(= nešťastný), ze sebe divadla. Kom. Ohláš
205.

Misikornový. M. obršlák (obojek), Ces.
1. 1898. 233., čipky, Nesslgarnspitzen. Phld.
1898 115., Seb. 171.

Miska. Přísloví atd. vz v Zát. Př 331b,
Mísa.

Mískatec, rostl. Sr. Ott. XVII. 421.

Miskovka, y, f., petala, Schlusseschnecke.
Vz Mus. 1849. II. 130.

Misníček, čku, m., vz předcház. Brloh.

Missál, u, m. = mešní kniha. Vz Ott XVII
177a.

Missie, e, f., vz Ott. XVII. 421. -424.

Missionářiti. Vlč. Lit. II. 1. 54.

Místní názvy v zemích čes. Vz Zbrt. Bibl.
127. -139.

Místo. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 243.,
XV. 20.

Místodržitelovati. P15. Písm. I. 37.

Mistr. Tuhý a tvrdý m. = kat. Holic.
93. — M. Vz Doktor. M. graduovaný měl
plné právo přednášeti. Wtr. Vys. šk. 1 —
Přísloví atd. vz Zát. Př. 329b.

Mistrně = divně. Ditrich m. zemřel. Dač.
I. 148.

Mistrný = divný. To vyšlo m-ným způ-
sobem na jevo. Dač. I. 211. (I. 34. ).

Mistrovník, a, m., magistratus. XV. stol.
List. fil. 1901. 43.

Mistrský. M. stav. Hus Post. 158b.

Mistrství, n. Hus. Post 107a.

Mišák, u, m. = míchaný vlak (osobní s ná-
kladním). Mus ol. 1898. 110.

Míšek (měšek), ška, m, rtha (otha), pták.
Židek. Dle Hanky v Mus. 1839. 113. (246. )

má m. rtha býti certhia = míšek (datlíček
malý). Vz tam.

Míšenec, nce, m, bastard, potomek dvou
rozličných druhů živočišných (ku př. osla a
kobyly), vz Kříženec; m. rostlin. Vz Ott.
XVII 432.

Míšenka, y, f., míst. jm. u Zděchova na
Mor. Vck. — M., y, m. = Michal. Brt. P. n.
77.

Míšeti. Vz Gb. H. ml. III 2. 339., před-
cházející Miešeti, List. fil. 1900. 40.

Miška, y, m. = Michal. Val. Brt.

Miška, y, f = řezanka (hrách, oves, jetel,
vikev). Netolice. Kub. 154.

Miškování, vz Nunvování.

Miškovský Jos., spis., nar. 1859. Sr. Ott.
XVII 435.

Miškulancie, e, f. = zmatek. To sú samé
m. Zát. Př. 213a. Sr. Miškulace.

Mišpule nedozrává, pokud nezhniličí.
Fisch. Hosp. 134.

Mišuké. Byl všecek m. (mrzut. Tům. Ml.
145.

Mítati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2.
325., 371.

Mitel, e, m. Přítel mitel a groš víra. XVI.
stol. Rozb. II. 185.

Míti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III 2. 267.
Má ho (= má za to o něm), že jest v Brodsku.
U Císařova. Mtc. 1899. 151 Má ten psa = nic;
Nemá ani, co by myš unesla. Zát. Př. 160^b.
M. kolik něčeho. Vz Zát. Př. 160b. — M.
za to, že... Št. Bes. 13. a j., tam.

Mitis z Limuz. Sr. Ott. XVII 440.

Mitmánek Václ. Sr. Ott. XVII 441.

Mittner Em., 1815. —1894. Sr. Ott. XVII.
443.

Mitvalský Jan dr., lékař, 1861. — 7. /12.
1899. Sr. Jub. XXI.

Mizati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2.
325.

Mizera Ondř, knihtisk, a spis., + 1616;
Frant., spis., nar. 1861. Vz Ott. XVII 446.

Mizeti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2
339.

Miziti koho až do nemoci. Pal. Děj. III.
2. 418.

Mizní uzel (žláza). Vz Ott. XVII. 447.

Míznice = ceva sbírající mízu. Vz Ott.
XVII 446.

Mizotok, U, m. = prudký průjem, při
kterémž se vyvrhuje množství hlenu. Vz Ott.
XII 455.

Mižo, a, m. = Michal. Slov.

Mjásť = másti, tlachati. Val. Ces. 1. X. 42.

Mknouti, mknu. O tvarech vz Gb. H. ml.
III. 2. 249.

Mlacák, a, m. = hrubý chlap. U Polné. Hoš.
98.

Młaéba, у, f. = mlatba. Slez. Lor. 75.

Mláďátka. Pověry o nich vz v Hoř. 196.
Sr. Mhla.

Mladě = brzo. Želíme, že jste se tak m.
druhé straně dali «odtrhnouti a oklamati.
1424. Pal. Děj. III. 2. 6.

Mladectví, n. Pal.

Mladějovský Vladisl., lékař a spis., nar.
1866. Vz Ott. XVIL 449.