167

Mládenček m. mládeneček. Bibl. Mar.
14. 51.

Mládenec. Přísloví atd. vz Zát. Př. 86. nn,
starý m. 93.

Mládenec-vdovec = kopretiny Hoř. 107.

Mládenek, nka, m., innocens. Ž. pod. Pat.
166.

Mládež. Na m-ži svět stojí. Phľd. 1897.
185.

Mládežka, y, f., zdrob. mládež. XVII. stol.
Mtc. 1900. 256.

Mladiny, míst. jm. u Liptálu na Mor. Vck.

Mladistvo, a, n. = mladý lid. Ld. 24., 25.

Mládnec, ence, m. = dítě; mládenci— mlá-
ďátka. XV. stol. Mus. 1861. 270. — M., důl
u Kutné Hory. Dač. II. 211.

Mladočech, a, m. R. 1863. daly žurnály
německé, těšíce se z roztržky v národu če-
ském, nové straně v něm se tvořící jméno
Mladočechů. Vz Rezn Pal. 238.

Mladochna, y, f. Jsúci m. Rozb III. 731.

Mladosť. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 82. nn.,
332a.

Mladost-kniha. Dočetl se, že jest kdesi
ve světě m. Vz o ní v Čes. 1. VII 42.

Mladostaročeský. M. spory. Vz Rezn
Pal. 340.

Mladoženstvo, a, n. = mladí manželé.
Slov. Němc. III. 258., 313., Mus. 1859. 95.

Mladožitnosť, podle Starožitnosť. Tům.
Ml. 311.

Mlaďucha, y, f. = mladá žena, dokud nemá
dítěte. Slov. Němc. III. 294.

Mladý. Mladé hlavy —horké hlavy, dejme
jim rozum, když ho nemají. Šml. X. 283.
Přísloví, nazývky atd vz v Zát. Př. 82. nn.,
331. nn.

Mládza, y, f. = otava. M. ces seno sa
nebere (mladší sestra nemá se vdávati dříve
sestry starší). Slov. Němc. III. 300., Mus
1859. 92., Zát. Př. 279b.

Młakita, y, f., druh vrby. Slez. Lor. 75.

Mlaskáček, čka, m., zdrobnělé mlaskač,
Näscher. Fisch. I.

Mlaskat = fackovati. Lisic.

Mlaščeti, mlašču z mlask. Zaniklo. Gb.
H. ml. III. 2. 286.

Mlatebný. M. robota. 1512. Arch. XVII.
172.

Mlatecký. M. přísaha. Vz Pck. Hol. 180.

Mlatihuba, y, m. = tlučhuba. Mus. ol.
1898. 110.

Mlátivka, y, f. Zakopala peníze na m-ku.
Vyzov. Mus. ol. XIII. 75.

Mlátovice, e, f. = vino z vinného mláta
(z vylisovaných slupek). Mor. Nár. sbor. II.
72

Mlázovický tenor (nižší, druhý tenor).
Hoř. 91.

Mlčáčky, jeskyně. Pck. Hol. 131.

Mlčavý. M. pohlédnutí. Holic. 86.

Mlčedlivý. Hus Er. I. 395.

Mlčeti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2.
286. Mlč ty a já taky. Dač. II. 82. Chceš-li
přijít dál, mlč anebo chval. Mus. ol. 1898.
110. — jak. Mlčte jako česká kuráž. Tům.
Ml. 229. — čeho. I kto móž m. pravdy, leč
by jemu byla křivda milá. Št. Bes. 102. Pří-
sloví atd. vz v Zát. Př. 50a. (m. v čas), 332a.

Mlčoch Melich., spis., nar. 1833. Vz Ott.
XVII. 454.

Mlec, e, m. = mleč. V Bystersku. čes. 1.
VII 53.

Mlecí řízení, Mahlverkehr. Vz Ott. XVII.
455.

Mléč. Kozí m. = pryšec, chvojka. Mor. Mus.
ol. III. 136. Vz násl. Mličák.

Mléčnice, e, f. M. na jazyku dětí (nemoc).
Čes. I. IX. 187.

Mléčný. M. hlava = bílá jako mléko. Slád.
Наш. 74. — Jasná mléčná dráha znamená
brzký déšť. Ces. 1. IX. 253. Vz о ní v Ott.
XVII. 455. — M. kyselina. Ott. XVII 456.

Mledzivo, a, n. = mlezivo. Slez. Čes. 1.
1897. 465.

Mlejnkovati = obilí provívat (mlejnkem).
Na jihu. Kub. 154.

Mlékařství, vz Ott. XVII 456.

Mléko. Teče mu ještě m. po bradě (o ne-
dospělém). Us. Hoř. 91. Sůl po zrnkách do
mléka se dává, pak se nesrazí. Sá. Kant. 33.
O mléce vz Ott. XVII 457. Přísloví a pověry
atd. к mléku se táhnoucí vz v Hoř. 147., Zát.
Př. 332a.

Mlékojídek, dka, m. = kdo rád jí mléko.
Fisch. Hosp. 395.

Mlékonosný, lactifer. Flš. Písm. I. 307.

Mlékový. M. jablko. Wlt.

Mleni, n., nč. mletí. Gb.

Mlení = mletí. Od m. obilí platiti. 1503.
Arch. XVII. 40.

Mlený = mletý. Gb. H. ml. III. 2. 195,
196.

Mléti, mlíti. Vz Gb. H. ml. III. 2. 196. —
co. Mele poslední = umírá. Holic. 14. —
čím jak. Mele hubou jak pes ocasem. Mus.
ol. 1898. 110. — Pořekadla atd. (o mnoho-
mluvném) vz v Zát. Př. 48. nn., 331a.

Mlezivo, a, n. od mlézti mulgere. Gb. H.
ml. III. 2. 145.

Mlézti, mlezu, mulgere, dojiti. Gb. H. ml.
III 2. 145 Sr. předcház. Mlezivo.

Mlgáneček, čka, m. Ty šulánky jsú jako
m., sotva z teho zuby vytáhnete (špatné).
Již. Mor. Šeb. 205.

Mlha, y, f., vz Ott. XVII 462., Mhla.

Mlhavka, y, f. Vz Vrána šedá.

Mlhoviny hvězdné, jednoduché, plane-
tarní, nepravidelné, pravidelné, proměnlivé,
prstenovité, spiralní, stálé, vícenásobné. Vz
Ott. XVII 462.

Mlhový. M. obrazy. Vz Ott. XIV. 1010.

Mličák, u, m. = pryšec, chvojka. Mor. Mus.
ol. III. 136. Vz předcház. Mléč.

Mlíčí, n. = pampeliška. Hoř. 108.

Mlíčiště, vz -iště.

Mlíčňák, u, m. Pekli si m-ky. Již. Mor.
Šeb. 242.

Mlíčný. M. ryba jest zdravější než šu-
pinatá. Fisch. Hosp. 57.

Mlíti, vz Mléti.

Mlknouti, mlknu. Vz Gb. H. ml. III. 2.
249.

Mlok, a, m. Vz Ott. XVII 464.

Mls, u, m. Har. II. 98.

Mlsalka, y, f. Näscherin. M. cukru. Proch. 7.

Mlsení, n. Nechte m a smilstvie. Hus. (Flš.
Písm. I. 174. ). Sr. Mísiti.