170

srdcoskvrnný, xanthaspis, vrbový, salicina.
Vz Klim. 672.

Modrokrový. Vz Blechovec, Loděc, Kryto
rypec, Mokřinář, Vrtař.

Modrokvětý. M. odrůda (koruny). Čl. Fyll.
12.

Modrolemovaný. Vz Ohniváček.

Modrolesklý. Vz Blechovec, Pilorožec.

Modroocasý kolibřík, cynanthus cyanurus.
Vz Ott. XIV. 552a.

Modroočka, y, f. = modrooká ženská. Slád.
Rom. 60.

Modropáský. Vz Štítonoš.

Modroševý žaludec, brouk Klim. 700.

Modrotřpytný. M. hlubina vodní. Proch.
84.

Modrozelený rákosníček, brouk. Klim.
667.

Modrý. Naškrábal by mu modrýho s nebe
(má ho rád). Hoř. 118. — jak. M. jak le-
luja. Šeb. 223.

Modzga, y, f., vz předcház. Miadzga.

Moher (mohair) = předivo ze srsti kozy
angorské. Vz Ott. XVII. 499.

Mohoucnosť, i, f., potentia. Kadeř. Ps.
371.

Mohutství, n. Modl. ms XLI. 61.

Mohydlice, e, f. Nikdy jsem se s nikým
neveselila, jako tu ty dvě m. Sá. Povíd. 18.

Mochejr, u, m. = mohére. 1597. Mus.
1899. 25.

Mochnový. Vz Tenkonosec.

Mochodrž. Za Hus polož: II. 79. (v I.
1059. ).

Mochovíra, mochovírka, y, f. = mucho-
můrka. Mor, Mus. ol. III. 136. V jihozáp.
Cech. Dšk. Vok. 52.

Mojena, y, f., vz násl. Muřina

Mojvín, a, m., hora (Oibin). Pal. Děj. II.
2. 417.

Mojžíš, e, m. Najliep je sáť na M-ša (kdy
můžeš). Slov. Zát. Př. l95^b. — =. Ant. (A.
M. Lounský, pseudonym), spis., nar. 1856.
Vz Ott. XVII. 513.

Mokřinář, e, m., mecinus, brouk. M. hnědo-
nohý, mec. circulatus, hruškový, pyraster,
modrokrový, janthinus. Vz Klim. 601.

Mokřinný. Vz Holořitník.

Mokrý Otok., notář a básník, 1854. — l. /l.
1899. Sr. Jub. XXI, Ott. XVII. 514.

Mokrýš, rostl. Vz Ott. ΧΠ. 427.

Mokva, y, f. = tekutina, šťáva. Slov.
Sbor. slov. II. 156.

Mol. Nom. pl. dialekt, molé. Brt. D. I.
297. O m. vz Stein. 161. —165. Úsloví atd.
vz v Zát. 333a.

Molčík Method, spis., 1860. —1897. Vz Ott,
XVII. 517.

Moldonice, e, f., sukně. Šeb. 172.

Molekule. Vz Ott XVII. 518.

Molenda (Mollenda) Václ.; Alois, spis.,
nar. 1847. Vz Ott. XV11. 526.

Molestovati, z lat. = obtěžovati.

Moll v hudbě. Vz Ott. XVII 525.

Molliť sa = modliti se. Slov. Phľd. 1899 61.

MolnarPet/, dr., lékař, 1829. —1872.; Dan.,
spis., ev. farář, 1819. —1889; Danie', 1856.
až 1886., spis.; Eduard, ev. far., nar. 1857.
Vz Ott. XVII. 530.

Molonohý. Vz Plochobřich.

Molybden, u, m., v lučbě. Vz Ott. XVII
535.

Molždíř. Vz násl. Moždíř.

Momordika, y, f.. rostl. Vz Ott. XVII.
540.

Momsen, u, m. Dám ti jednoho momsena,
že na to budeš pamatovat = buchtu do zad,
ránu do hlavy, rypec a p. Us. (Mommsen,
stařičký prof. a historik německý v Berlíně,
vydal r. 1897. provolání, ve kterém rozzu-
řeným českým Němcům radí, by Čechy pa-
licemi do hlavy tloukli a je utloukli jakožto
národ nevzdělaný. )

Monada, y, f. (jednotka). Vz Ott. XVII.
541.

Monadiny = skupina nejnižších jedno-
buněčných organismů povahy živočišné. Vz
Ott. XVII. 542.

Monazit, u, m., nerost Vz Ott. XVII 544

Monochord, u, m. = přístroj akustický.
Vz Ott. XVII. 559.

Monokratický. M, či pojediné zřízení při
okresních soudech (jen jeden soudce rozho-
duje naproti soudům sborovým). Ott. Říz.
I. 46.

Monoline, e, f. = sázecí stroj knih·
tiskařský. Ott. XIV. 445Ь.

Monstrancie, e, f., z lat. = ukázka Hus
I. 79.

Monsun, vítr. Vz Ott. XVII. 566.

Montací či montanum — rekordace (ko-
leda) spojená as s vycházkou žáků. Mus
1900. 16. Sr. násl. Montales.

Montales = montací. Mus. 1900 4., 5., 6.
M. asi školní plat za jarní a letní vycházky
školské do lesa. Wtr. Part. 245. nn., 262.

Mor. Pověry o něm na Hořicku. Vz Hoř
114. M. v zemích čes. Vz Zbrt. Bibl. 73. —
M. vodní (douška), elodea canadensis, rostl.
Vz Mus. ol. II. 140., 181.

Mór, hmór, u, m. = spadlé jehličí. Mus.
ol. XI. 30. Sr. násl. Mour.

Morák. Naplatil se jako m. Hoř. 125.

Moralistní. Poučná a m. snaha (spiso-
vatelova). Vlč Lit I. 398.

Morana = bohyně smrti. Vynášení M-ny.
Cf Pal. Děj I. 1. 213.

Morání, n. = pacholkovo lože v konírně.
Hoř. 280.

Morasa, y, f. = pozemek. Hoř. 136.

Moratori-um, a, n. Vz Ott. XVII. 599.

Moratý i morovatý, Dělá jako m. (mnoho).
Hoř. 91.

Morava. O původu slova M. Dle Mus. fil.
1895. 247. a 1897. 329. = řeka tekoucí vlhkou,
močálovitou krajinou. Sr. ještě Mus. fil. 1897.
459., 1900 186. nn. (kde jiný výklad), 1900.
257. nn., Šb. Děj. řeči 174., Brandl. Kniha
pro každého Moravana. 47. Dříve: Marha,
Marcha, Maraha, Marava, od r. 1203. Morava.
Bdl. Mor. 9.

Moravec, vce, m. = kdo mluví moravsky;
Moravan = Moravan. Slez. Lor 75. — Mo-
ravec Fr. Ad., mor. hist. 1734. —1814; Bedř.,
spis, nar. 1859. Vz Ott. XVH. 713.

Morávek Mat. Mělnický, spis., zemřel po
r. 1610.; Jiří Mělnický, spis., působil od r.
1604. Vz Ott. XVII. 713.



	170

	srdcoskvrnný, xanthaspis, vrbový, salicina. Vz Klim. 672. Modrokrový. Vz Blechovec, Loděc, Kryto rypec, Mokřinář, Vrtař. Modrokvětý. M. odrůda (koruny). Čl. Fyll. 12. Modrolemovaný. Vz Ohniváček. Modrolesklý. Vz Blechovec, Pilorožec. Modroocasý kolibřík, cynanthus cyanurus. Vz Ott. XIV. 552a. Modroočka, y, f. = modrooká ženská. Slád. Rom. 60. Modropáský. Vz Štítonoš. Modroševý žaludec, brouk Klim. 700. Modrotřpytný. M. hlubina vodní. Proch. 84. Modrozelený rákosníček, brouk. Klim. 667. Modrý. Naškrábal by mu modrýho s nebe (má ho rád). Hoř. 118. — jak. M. jak le- luja. Šeb. 223. Modzga, y, f., vz předcház. Miadzga. Moher (mohair) = předivo ze srsti kozy angorské. Vz Ott. XVII. 499. Mohoucnosť, i, f., potentia. Kadeř. Ps. 371. Mohutství, n. Modl. ms XLI. 61. Mohydlice, e, f. Nikdy jsem se s nikým neveselila, jako tu ty dvě m. Sá. Povíd. 18. Mochejr, u, m. = mohére. 1597. Mus. 1899. 25. Mochnový. Vz Tenkonosec. Mochodrž. Za Hus polož: II. 79. (v I. 1059. ). Mochovíra, mochovírka, y, f. = mucho- můrka. Mor, Mus. ol. III. 136. V jihozáp. Cech. Dšk. Vok. 52. Mojena, y, f., vz násl. Muřina Mojvín, a, m., hora (Oibin). Pal. Děj. II. 2. 417. Mojžíš, e, m. Najliep je sáť na M-ša (kdy můžeš). Slov. Zát. Př. l95^b. — =. Ant. (A. M. Lounský, pseudonym), spis., nar. 1856. Vz Ott. XVII. 513. Mokřinář, e, m., mecinus, brouk. M. hnědo- nohý, mec. circulatus, hruškový, pyraster, modrokrový, janthinus. Vz Klim. 601. Mokřinný. Vz Holořitník. Mokrý Otok., notář a básník, 1854. — l. /l. 1899. Sr. Jub. XXI, Ott. XVII. 514. Mokrýš, rostl. Vz Ott. ΧΠ. 427. Mokva, y, f. = tekutina, šťáva. Slov. Sbor. slov. II. 156. Mol. Nom. pl. dialekt, molé. Brt. D. I. 297. O m. vz Stein. 161. —165. Úsloví atd. vz v Zát. 333a. Molčík Method, spis., 1860. —1897. Vz Ott, XVII. 517. Moldonice, e, f., sukně. Šeb. 172. Molekule. Vz Ott XVII. 518. Molenda (Mollenda) Václ.; Alois, spis., nar. 1847. Vz Ott. XV11. 526. Molestovati, z lat. = obtěžovati. Moll v hudbě. Vz Ott. XVII 525. Molliť sa = modliti se. Slov. Phľd. 1899 61. MolnarPet/, dr., lékař, 1829. —1872.; Dan., spis., ev. farář, 1819. —1889; Danie', 1856. až 1886., spis.; Eduard, ev. far., nar. 1857. Vz Ott. XVII. 530.	Molonohý. Vz Plochobřich. Molybden, u, m., v lučbě. Vz Ott. XVII 535. Molždíř. Vz násl. Moždíř. Momordika, y, f.. rostl. Vz Ott. XVII. 540. Momsen, u, m. Dám ti jednoho momsena, že na to budeš pamatovat = buchtu do zad, ránu do hlavy, rypec a p. Us. (Mommsen, stařičký prof. a historik německý v Berlíně, vydal r. 1897. provolání, ve kterém rozzu- řeným českým Němcům radí, by Čechy pa- licemi do hlavy tloukli a je utloukli jakožto národ nevzdělaný. ) Monada, y, f. (jednotka). Vz Ott. XVII. 541. Monadiny = skupina nejnižších jedno- buněčných organismů povahy živočišné. Vz Ott. XVII. 542. Monazit, u, m., nerost Vz Ott. XVII 544 Monochord, u, m. = přístroj akustický. Vz Ott. XVII. 559. Monokratický. M, či pojediné zřízení při okresních soudech (jen jeden soudce rozho- duje naproti soudům sborovým). Ott. Říz. I. 46. Monoline, e, f. = sázecí stroj knih· tiskařský. Ott. XIV. 445Ь. Monstrancie, e, f., z lat. = ukázka Hus I. 79. Monsun, vítr. Vz Ott. XVII. 566. Montací či montanum — rekordace (ko- leda) spojená as s vycházkou žáků. Mus 1900. 16. Sr. násl. Montales. Montales = montací. Mus. 1900 4., 5., 6. M. asi školní plat za jarní a letní vycházky školské do lesa. Wtr. Part. 245. nn., 262. Mor. Pověry o něm na Hořicku. Vz Hoř 114. M. v zemích čes. Vz Zbrt. Bibl. 73. — M. vodní (douška), elodea canadensis, rostl. Vz Mus. ol. II. 140., 181. Mór, hmór, u, m. = spadlé jehličí. Mus. ol. XI. 30. Sr. násl. Mour. Morák. Naplatil se jako m. Hoř. 125. Moralistní. Poučná a m. snaha (spiso- vatelova). Vlč Lit I. 398. Morana = bohyně smrti. Vynášení M-ny. Cf Pal. Děj I. 1. 213. Morání, n. = pacholkovo lože v konírně. Hoř. 280. Morasa, y, f. = pozemek. Hoř. 136. Moratori-um, a, n. Vz Ott. XVII. 599. Moratý i morovatý, Dělá jako m. (mnoho). Hoř. 91. Morava. O původu slova M. Dle Mus. fil. 1895. 247. a 1897. 329. = řeka tekoucí vlhkou, močálovitou krajinou. Sr. ještě Mus. fil. 1897. 459., 1900 186. nn. (kde jiný výklad), 1900. 257. nn., Šb. Děj. řeči 174., Brandl. Kniha pro každého Moravana. 47. Dříve: Marha, Marcha, Maraha, Marava, od r. 1203. Morava. Bdl. Mor. 9. Moravec, vce, m. = kdo mluví moravsky; Moravan = Moravan. Slez. Lor 75. — Mo- ravec Fr. Ad., mor. hist. 1734. —1814; Bedř., spis, nar. 1859. Vz Ott. XVH. 713. Morávek Mat. Mělnický, spis., zemřel po r. 1610.; Jiří Mělnický, spis., působil od r. 1604. Vz Ott. XVII. 713.