172

Př. 124b (o schytralém), 333b. - M. = krádež.
Us. u zlodějů. Kukla 162.

Mouka. Byl do světa jako m. do větru;
Spraviľs to jako vítr mouku. Tům. Ml. 343.,
224.

Moukat = mučeti. Jihozáp. Čech. Dšk.
Vok. 55.

Mour, a, m. = černý vůl. Krok. 1896. 135.
— M., u, m. = mech a opadlé jehličí (ste-
livo). Mor. Mtc. 1897. 159. Srv. předcház.
Mór.

Moura, v, f. = černá kráva. Krok. 1896.
135.

Mourek, rka, m = černý krocan. Krok.
1896. 135; vůl dle barvy. Čes. 1. VI. 346. —
M., rku, m. = žloutek ve vejci předvařený,
mourovatý. Sr. Jaloučka. — M. Jindř. dr.
a Václ. dr. Sr. Jub. XXI, Ott.

Mouřenín Tob., básn. Vz Flš. Písm. I
364., 365.

Mouřenínka, y, f. = druh kanafasky.
Humpolec. Kub. 154.

Moyses Štef. Vz Vlč. Lit. slov. I. 277.

Mozek, mozg. O pův. sr. Zub. 400.

Môzga, y, f. = míza. Slov. Zát. Př. 149^a.

Mozkovatý, medullatus. Ž. pod. LXV. 15.

Mozol. Vz Ott. XIV. 177b.

Mozolný peníz (pracně vydělaný). Uč.
spol. 1897. Ш. 3.

Mozour, u, m. = mozol. Hoř. 74., Jrsk.
XXIII. 278.

Mozourník, a, m. = pracovitý člověk, dříč.
Jrsk. XXIII. 159. Sr. Mozour.

Mozt = moci, dial. Gb. H. ml. III. 2. 161
Sr. Moc 1.

Možaci, adv. U Rožn. Brt. D. L 78.

Moždíř, moždýr, molždíř. Jihozáp. Čech
Dšk. Vok. 37.

Moždířův. M-vo trdlo (nadávka)! Císař.
Mtc. 1899. 220.

Možná. Ten zpíval, že neběło m. (velmi
krásně); Maji tam sucho a leplóčko, že není
možná. Císař. Mtc. 1899. 230. Vz násl.

Možný. Vincek umi zpivať, že něni možná
(velmi krásně). Mtc. 1899. 42. Vz předcház.

Mračiti se jak. Mračil se, jakoby si byl
hubu vřelou kaší spálil. Tům. Ml. 288.

Mračka, y, f, pozemek. Hoř. 136.

Mračna = houby. Chorv. 58. Vz Houba.

Mračno. Z té strany nám netáhnou mračna
(nebezpečenství а р. ). Šml. V. 62.

Mrak. Přihnali se jako m. Jrsk. XXIII.
391.

Mráko, mráka = mrak. Jihozáp. Čech.
Dšk. Vok. 50.

Mrakohromce, e, m. Koll. Bás. 30. Sr.
Mravokárce.

Mrakotati se. Ld. Sr. Mrákotiti se.

Mrakotyčný. M. věž. Slád. Bouře. 86.

Mřava, y, f. = vřava. Vodňany. Kub. 154.

Mravencovník, a, m., formicomus, brouk.
M. nahý, f. pedestris. Klim. 518.

Mravy Úsloví atd. vz v Zát. Př 333a.

Mráz. M. skromný každého honí. Hrub.
16. Tolik spadá mrazů po sv. Jiří, kolik
jich bylo minulého roku před sv. Michalem;
Kolik bývá mrazů před sv. Václavem, tolik
jich bývá následujícího roku po sv. Filippovi
a Jakubovi. Fisch. Hosp. 272., 293. Sr. také

Zát. Př. 333^a. Hú tele na mráz (nadávka).
Nár. list. 1900. č. 163.

Mrázek, zka, m., pták. Vz Mandelík.

Mráznice, e, f. M-cí se klády dolů spou-
štějí. Slov. Mus. 1848. II. 311.

Mrcina, y, f. Kvapku lepší, kvapku horší,
to celá m. Zát. Př. 12., 77a.

Mrcnička, y, f., jm. koně. Čes. 1. IX. 174.

Mrčák, a, m. M-ci, nadávka Bojkovským
na Mor. Mus. ol. XIII. 26.

Mrd. Je bez mrdu = zdlouhavý. Slov. Zat.
Př. 34b.

Mrdačka, y, f. Vz předcház. Trdla.
Mrdofúz, a, m. = vousáč. Slov. Zát. Př.

66a.

Mrdrcina m. medicína. Jihozáp. Čech.
Dšk. Vok. 65.

Mrdúc, e, m. = sprosťák. Slov. Zát. Př.
41a.

Mrdús, a, m. = sprosťák. Slov. Zát. Př.
4la.

Mrena, y, f. = vousatá parma. Slov. Zát.
Př. 290b. Sr. Mřena.

Mrežkat, gittern (při ženských pracech).
Slov. Sbor. slov. I. 194 Sr. Mřežkovati.

Mrhouliti = mrholiti. M-lo na nás. Kub
L. f 1900. 358.

Mrcha zůstane mrchou (o stále hubeném),
Luder bleibt Luder. Hoř. 117. Sr. Zát Př.
333a.

Mrchovský. Mrcha m-ská. Na Hané. Mus.
1898. 110.

Mrchožravec, vce, m., vz Mrchožrout.
Žv. VI. 141.

Mrchúcký = mrchovský. Mus. 1898. 110.

Mřič = mříti. Slez. Lor. 75.

Mriha, nadávka ženským. Zát. Př. 13. Má
snad býti: mrcha.

Mrinál, a, m. = mlynář. Slov. Phľd. 1897.
674.

Mříti. O tvarech vz Gb. II. ml. III. 2.
196. Jakož v Adamovi mrú všichni, tak
v Kristu všichni obživují. Št. Bes. 60.

Mříže. O skloň, vz Gb. H. ml. III. 1. 215.
Rozličné druhy mříží. Vz KP. VII 543.

Mrkati. Sr. Gb. H. ml. III. 2. 249. Svíčka
mrká. Hoř. 91. Tomu sa ani v očiach ne-
mrkne (nestydí se). Zát. Př. 31b.

Mrkev. To je stará m. (o ženě). Zát. Př.
85b.

Mrkváň, ě, f. = pečivo. Val. Mus. ol. XIII.
113. Sr. Mrkvanec.

Mrliní, n,, les u Vsetína. Vck.

Mrnčeti. I to chce žrát, co mrnčí. Zát.
Př. 198a.

Mrnda, y, f. = sprostá ženská. Slov. Zát.
Př. 41b.

Mrňousek, ška, m., vz předcház. Madla-
foušek.

Mrskač, e, m. Je veliký m. společenských
zlořádů. Nár. list. 1898. č. 206.

Mrskati. Jsou hned hotovi, jakoby bičem
mrskl. Šeb. 166.

Mrskavý pondělek = velikonoční. Hoř. 83.

Mršina, y, f. Úsloví atd. v Zát. Př. 333.

Mrštík Αl., Vil. a j. Sr. Jub. XXI.

Mrť = neúrodná země. M. do pole smrť.
Hrub. 18.