173

Mrtvě něco rozprávěti, mluviti. Chč. S.
I. 348., 352.

Mrtvice, sr. PorážkaJ

Mrtvina, y, f. = mrtvola. Maďaři vtrhli
do Europy přes mrtvin kopy. Koll. Bás. 55.

Mrtviny, pl., f., les u Kojetína. Arch.
XVI. 318.

Mrtvola. Pověry týkající se mrtvol. Vz
Ces. 1. 1898. 201.

Mrtvý. Živej s živejma a mrtvej smrtvejma
(tak se těší pozůstalí); S mrtvým vždy dobře
mluvit (nezlobí se). Hoř. 122. M. poloha
stroje jest ona, kde snaha otáčeti klikou
úplně přestává. KP. IV. 37. S mrtvým ven,
s živým sem! Šeb. 95. — čemu: světu. Chč.
S. I. 191. —Přísloví atd. vz v Zat. Př. 80.,
333. — M. list, Todtenschein. Mtc. 1899. 220.

Mrváň = štůčka, svazek, M. cibule. Val.
Čes. 1. X. 35.

Mrvioch, a, m., vz Mařena (zde).

Mrvisko. Jaké m., takové chlapisko; Čím
lepší krmivo, tím lepší mrvivo. Hrub. 38.

Mrviti rukou zástěru = žmoliti. Slov.
Mus. 1859. 92. Co je z krvi, to sa mrví
(vrtí). Slov. Zát. Př. 224a.

Mrvivo, а, п., vz předcház. Mrvisko.

Mržatny = mrzutý. Slez. Lor. 75.

Mrzeti, mržu, mrzíš, abominari. Gb. H.
ml. III. 2. 287.

Mrzkáň, ě, m. = člověk nehezký. Zát. Př.
65^b. Sr. předcház. Maškariak.

Mrzký. Neboť ze skutků se mrzkých
člověk učí mrzce jednati. Král. El. 37.

Mrznosť. i, f. = lepra. Maš. ruk. 202b.

Mrzný, mrzen = nakažený. Maš. ruk. 202^b.

Mrzouš, e, m. = mrzout. Ld.

Mrzout nahněvaný: nadrštěný, nechuta,
nemrdal. Zát. Př. 36a.

Mrzoutěti. Dítě m-tí (nic mu není vhod).
Hoř. 91.

Mrzoutství, n. Vz Zát. Př. 34. nn.

Mrzutosť. Lepší jedna zlosť, nežli dvě
m-sti. Čes. 1. VIII. 328.

Mrzutý: bosorka (žena), drdrák, dudrák,
dudroš, drdra (žena), dudra (žena), frfrák,
frfra (žena), frfroš, jasietka (žena), jašo,
jedoš, ježa nadurené, ježibaba (žena), ježo
naježený, mledzivo, mosúr namosúrený, na-
drštěný, napajedený, nechuta, nemrdal, pre-
kysnutý, pudivietor, pušný prach, saňa (žena),
srdoš, srduch, striga (žena), strigôň, šví-
balka (zápalka, sirka), Xantipa (žena), záz-
rivec, zdutel, zlostník, zlostnica (žena), živý
oheň (síra). Slov. Zát. Př. 36^a. Vz předcház.
Hněvlivý. — M. = mrzný, nakažený. Maš.
ruk. 202b.

Mstibůh, gt. mstiboha = mstící Bůh.
Louk. 6.

Mstíti se. Z toho se nemstí. Mart. S. 31.

Mše. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 224.
Mšisvatá, gt. mšisvaté, pl. tři mšisvaté (mši
jest ustrnulý tvar). Ib.

Mšic = mechem ucpávati. Slez. Lor. 75.

Mšicohub, a, m., semiadalia, brouk. M.
bodlákový, s. cardui, travní, graminis atd.
Vz Klim. 719.

Mšicojed, a, m., adalia, brouk. M. alpský,
a. alpina, bezskvrnný, čtveroskvrnný, 4-ma-
culata, dočetný, decas, dvojtečky, bipunctata,

jednopruhý, conjuncta, křížový, crucifera,
kroužkový, annulata, lemovaný, marginata,
nestejný, inaequalis, očkový, bioculata, okén-
kový, fenestrata, páskový, unifasciata, polo-
viční, semirubra, příčnopruhý, sabondica,
síťkový, reticulum, slaboskvrnný, lugubris,
skvrnitý, pantherina, srposkvrnný, sublu-
nata, středopáský, sublineata, šestiskvrnný,
6-pustulata, šestiznaký, 6-notata, tečkovaný,
perforata, tmavý, fumata, znamenaný, both-
nica, žlutavý, obliterata, žlutý, liviďa. Vz
Klim. 720.

Mšicomar, vosa. Vz Ott. XVI. 457Ь.

Mšicovník, a, m., cynegetis, brouk. M.
kotvový, с palustris, narudlokrový, impunc-
tata. Klim. 717.

Mucic = plnou hubou jísti. Slez. Lor. 75.

Mucok, a, m. = kdo jí plnou hubou. Slez.
Lor. 75.

Múct = moci. Vz Moc 1., Gb. H. ml. III.
2. 72., 165.

Mučivý. M. hledání pravé cesty. Vlč. Lit.
I. 306.

Muďál, a, m. = čmelák. Týn. n. Vlt. Kub.
L. f. 1900. 360.

Muďatý rukáv košile = nadutý. Př. star.
V. 11.

Mudoň, ě, m. = člověk nemotora. Vých.
Čech. Čes. 1. X. 63.

Múďovec, vce, m., vz Měchýř.

Mudrcovatý. Mudrc nejmudrcovatejší.
Šml. IV. 84.

Mudřec. Dokud nepromluvil, měli ho za
mudrce. Hoř. 119.

Mudrlantní pivo. Př. star. VI. 174.

Mudrlantství. Za Kom. polož: Ohláš. 119.

Mudroslava, y, f. — mudrlantka (smyšlené
jm. ). Slád. Rom. 108.

Muflový. M. barva (proti barvě ostrého
žáru). Čes. 1. VIII. 68.

Múcha (moucha). O pův. sr. Zub. 387.

Muchač, e, m., vz Lejsek.

Mucháček, čka, m., vz Mlynářík (sýkora),
Lejsek šedivý.

Muchař, e, m., vz Pěnice.

Muchárek, rka, m., vz Rehek.

Muchaříček, čka, m., vz Pěnice.

Muchava, y, f. Buoh m-vy, deus musca-
rum. XV. stol. Vstnk. IX. 296.

Muchla, y, f. = nepořádná ženská. Jičín.
Kub. L. f. 1900. 360.

Muchomůrka, v jihozáp. Čech.: mucho-
mírka, muchovírka. Dšk. Vok. 51.

Muchovo, а, n., hora u Brezna na Slov.
Němc. III. 260.

Muchýřový. M. šorc. Př. star. II. 29.

Můj. O skloň, (na Lašsku) vz Mus. fil.
1897. 435., Gb. H. ml. III. 1. 439., 491.
U Palac. Vz Mtc. 1901. 170.

Múka, y, f. = jídlo pracovního lidu:
mouka ve vřelé vodě na řídko zavařená a
mlékem, omastkem n. bryndzou omaštěná.
Slov. Zát. Př. 283a.

Muli, muli, muli, tčtčtčtč! Volání na se-
látka. Jiř. Mor. Šeb. 123.

Müller Gust., prof. a spis. + 1898. maje
56 let. Vz Věst. VI. 45 — M. Frant., prof.
a spis., + 22. /10. 1900. Vz Nár. list. 1900.
č. 293. — Sr. Jub. XXI.