174

Multač = cumlati. Slez. Lor. 75.

Multek, tku, m. = cumel. Slez. Lor. 75.

Mumkati = reptati. Gb. H. ml. III. 2. 365.

Mumraj = shon, rej, mela. Hoř. 91.

Mumrajský = maškarský. M. šaty. Sdl.
Hr. IV. 61.

Muna, y, f., čeleď opic, lemuridae. Vz Ott.
XVI. 675b.

Munťak. M-ci, cervulinae, podčeleď je-
lenů fossilnich. Vz Ott. XII1. 200a.

Můra. Vz Exl. 119., 34., 20. — M. lidi
dusící není nic jiného než křeč... CoDge-
stion. Vz Čes. l. VIII. 32., Sbor. slov. I. 74.,
Mus. ol. XII. 143., X. 92., Jrsk. XXII. 121.,
Př. star. I. 77. Lidové léčení můry. Vz Čes.
1. VIL 123 Zaříkávání můry: Můro, můro
moří, nepřistupuj к mému loži, až spočítáš
hvězdy na nebi, cesty na zemi, písek na
moři. Sá. Kant 36.

Murcka, y, f. = sprostá ženská. Slov. Zát.
Př. 41b.

Mrckoš, e, m. = sprosťák. Slov. Zát.
Př. 41a.

Můrek, rku, m., zdrobn. múr = zídka.
Čes. 1. X. 194.

Múřenín. O skloň, vz Gb. H. ml. III.
1. 75.

Muževrah, a, m. Louk. 50.

Muří noha, vz předcház. Kotévka.

Múřín vedle múřenín. Gb. H. ml. III. 1.
76., Ž. pod. LXXI. 9. Sr. Muřínsko. Darmo
je m-na umývať. Vz Zát. Př. 8.

Muřina, y, f., vz Rorýs. — M. = Mojena,
Mořena, potok u Přílep na Mor. Mus. ol.
XI. 32.

Muřínsko, а, п., Aethiopia. Ž. pod
LXVII. 3.

Muřiny, Mořiny, Muřinky, pole na Mor.
Mus. ol. XI. 32. Sr. předcház. Muřina.

Můrka, y, f., halias, Wicklereule, motýl.
M. dubová, vrbová. Stein. 122,

Murovy, potok ve Slez. Lor. 82.

Musejník, a, m. = člen musea. Нš. Hlídka.
1896. 520.

Museti. To muselo býti utěšené divadlo
(m.: asi bylo). Kom. Theatr. 47. Sr. Zát. Př.
334a.

Musický. M. nota. 1727. Vlč. Lit. II. 1.
107.

Musílek. U M-lka, samota u Pořežína
Hošek. 98.

Musiti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2
315. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 334a.

Muský = mužský. Zvole m. Pr. evang.
(List. fil. 1897. 192. )

Mušárek, rka, m., vz Lejsek.

Mušec, šce, m. = verunka, rozrazil, vero-
nica. Slez. Čes. 1. IX. 341.

Mušelínka, y, f. = sukně z mušelínu.
Seb. 172.

Mušeti a musiti m. museti a musiti. Vz
Gb. H. ml. III. 2. 315.

1. Muška. Obav se v ní hemžilo jako
mušek na slunci. Šml. V. 101. To len mušky
pľuvaly (o malém dešti). Mus. slov. I. 11.
Proti muškám. Vz Čes. 1. IX. 263. Pořekadla
atd. vz v Zát. Př. 334^a. — M. ručnice. Má
ho na mušce (má naň svrchu). Hoř. 91. —
M. = ozdoba střevíců. Těšín. Věst. op. 1895. 20.

2. Muška, muška, muška na ! Volání na
prasata. Již. Mor. Šeb. 123.

Muškátek, tku, m. = kakost. Hoř. 108.

Muškátský. M. kulky. Sdl. Hr. IX. 160.

Muškul, e, m. Ztlučené m-1е. Haj. Herb
103a.; nč. gt, -e nebo-u. Us. Gb. H. ml. III.
1. 80.

Muterka, y, f. = matice šroubu. Slez.
Lor. 75.

Mútiť mléko = stloukati. Zát. Př. 278b.

Mutlík, u, m. = zatočený baliček peněz.
Jičín. Kub. 154.

Muviť = mluviti. Slez. Čes. 1. VIII. 145.

Muzík, a, m. = hudebník. Domažl. Kub.
154.

Muzika. Když je málo drobných, pře-
stává m. Kub. 149. M. ve školách středo-
věkých. Vz Wtr. Part. 573. nn.

Muzikanti = nevytrhaná vlákna lnu za
trhačkou zůstalá. Čes. 1. IX. 391.

Muzikář houslí. Dač. II. 208.

Muž. O skloň, vz Gb. H. ml. III. 1. 126.
Muž rád vždy váhá, chystá-li čin veliky.
Král. El. 24 Keď muž ženu bije, akoby
gazda zem poviezol. Mus. slov. I. 10. M.
malý, veliký, starý, mladý. Vz o něm pří-
sloví atd. v Zát. Př. 96, 334^a.

Mužestvo = mužstvo. Ld. 30., 49.

Mužík, mandragora. Pověry o něm vz
v Čes. 1. VIII. 357. — M. Aug. Sr. Jub.
XXI

Mužský. O mně ani m. kabát nezavadil.
Sml. IV. 47.

— my příp. 1. os. pl. praes.: nosemy, pro-
símy. Nyní jen v území vých., jmenovitě
na Mor. Vz List. fil. 1898. 89., Gb. H. ml.
III. 2. 20., -m, — ma, -me, -mo.

Mycák, a, m. = králík. Val. Čes. 1. X. 39.

Mýceti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2.
339.

Mýdlo kočičí = rozrazil, Hoř. 108., ka-
čení = drchnička, rostl. Mor. Mus. ol. III.
136.

Mykati se, percurrere. Čerti se v pekle
myči. Vz Gb. ml. III. 2. 365.

Mykotati vz Kukotati.

Mykšič sobů = vrtěti se. Slez. Lor. 75.

Myksik, u, m. = slez. tanec. Vz Čes. 1.
IX. 116.

Mykšikulka, y, m. = kdo nemá nikde
stání. Slez. Lor. 75.

Mylnosť. Oklamaná mylnosť. Chč. S. I.
132. а j.

Mylord, konstrukce otevřeného kočáru
Ott. XIV. 483.

Mynářky = houby. Chorv. 58.

Mynářice, druh hub. U Křenovic. Vchř.

Mynářka, y, f., druh hub jedlých. U Stu
dené. Vchř.

Mynářův. Je červený jako mynářů kabát
(bledý). Hoř. 117.

Myntlik, u, m. = část mužského oděvu
(podobná fraku bez šosu) Slez. Lor. 75.

Myrtolistý, myrtifolius. Wlt. 24.

Myrtovělistý jasmín. Wlt. 27.

Mysl, i, v obec. ml. také -e. Vz Gb. H
ml. III. 1. 363. O m. vz Krč. Assoc. 74
Přísloví atd. vz v Zát. Pr. 140b, 331b.

Myslbek Jos. Sr. Jub. XXI



	174

	Multač = cumlati. Slez. Lor. 75. Multek, tku, m. = cumel. Slez. Lor. 75. Mumkati = reptati. Gb. H. ml. III. 2. 365. Mumraj = shon, rej, mela. Hoř. 91. Mumrajský = maškarský. M. šaty. Sdl. Hr. IV. 61. Muna, y, f., čeleď opic, lemuridae. Vz Ott. XVI. 675b. Munťak. M-ci, cervulinae, podčeleď je- lenů fossilnich. Vz Ott. XII1. 200a. Můra. Vz Exl. 119., 34., 20. — M. lidi dusící není nic jiného než křeč... CoDge- stion. Vz Čes. l. VIII. 32., Sbor. slov. I. 74., Mus. ol. XII. 143., X. 92., Jrsk. XXII. 121., Př. star. I. 77. Lidové léčení můry. Vz Čes. 1. VIL 123 Zaříkávání můry: Můro, můro moří, nepřistupuj к mému loži, až spočítáš hvězdy na nebi, cesty na zemi, písek na moři. Sá. Kant 36. Murcka, y, f. = sprostá ženská. Slov. Zát. Př. 41b. Mrckoš, e, m. = sprosťák. Slov. Zát. Př. 41a. Můrek, rku, m., zdrobn. múr = zídka. Čes. 1. X. 194. Múřenín. O skloň, vz Gb. H. ml. III. 1. 75. Muževrah, a, m. Louk. 50. Muří noha, vz předcház. Kotévka. Múřín vedle múřenín. Gb. H. ml. III. 1. 76., Ž. pod. LXXI. 9. Sr. Muřínsko. Darmo je m-na umývať. Vz Zát. Př. 8. Muřina, y, f., vz Rorýs. — M. = Mojena, Mořena, potok u Přílep na Mor. Mus. ol. XI. 32. Muřínsko, а, п., Aethiopia. Ž. pod LXVII. 3. Muřiny, Mořiny, Muřinky, pole na Mor. Mus. ol. XI. 32. Sr. předcház. Muřina. Můrka, y, f., halias, Wicklereule, motýl. M. dubová, vrbová. Stein. 122, Murovy, potok ve Slez. Lor. 82. Musejník, a, m. = člen musea. Нš. Hlídka. 1896. 520. Museti. To muselo býti utěšené divadlo (m.: asi bylo). Kom. Theatr. 47. Sr. Zát. Př. 334a. Musický. M. nota. 1727. Vlč. Lit. II. 1. 107. Musílek. U M-lka, samota u Pořežína Hošek. 98. Musiti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2 315. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 334a. Muský = mužský. Zvole m. Pr. evang. (List. fil. 1897. 192. ) Mušárek, rka, m., vz Lejsek. Mušec, šce, m. = verunka, rozrazil, vero- nica. Slez. Čes. 1. IX. 341. Mušelínka, y, f. = sukně z mušelínu. Seb. 172. Mušeti a musiti m. museti a musiti. Vz Gb. H. ml. III. 2. 315. 1. Muška. Obav se v ní hemžilo jako mušek na slunci. Šml. V. 101. To len mušky pľuvaly (o malém dešti). Mus. slov. I. 11. Proti muškám. Vz Čes. 1. IX. 263. Pořekadla atd. vz v Zát. Př. 334^a. — M. ručnice. Má ho na mušce (má naň svrchu). Hoř. 91. — M. = ozdoba střevíců. Těšín. Věst. op. 1895. 20.	2. Muška, muška, muška na ! Volání na prasata. Již. Mor. Šeb. 123. Muškátek, tku, m. = kakost. Hoř. 108. Muškátský. M. kulky. Sdl. Hr. IX. 160. Muškul, e, m. Ztlučené m-1е. Haj. Herb 103a.; nč. gt, -e nebo-u. Us. Gb. H. ml. III. 1. 80. Muterka, y, f. = matice šroubu. Slez. Lor. 75. Mútiť mléko = stloukati. Zát. Př. 278b. Mutlík, u, m. = zatočený baliček peněz. Jičín. Kub. 154. Muviť = mluviti. Slez. Čes. 1. VIII. 145. Muzík, a, m. = hudebník. Domažl. Kub. 154. Muzika. Když je málo drobných, pře- stává m. Kub. 149. M. ve školách středo- věkých. Vz Wtr. Part. 573. nn. Muzikanti = nevytrhaná vlákna lnu za trhačkou zůstalá. Čes. 1. IX. 391. Muzikář houslí. Dač. II. 208. Muž. O skloň, vz Gb. H. ml. III. 1. 126. Muž rád vždy váhá, chystá-li čin veliky. Král. El. 24 Keď muž ženu bije, akoby gazda zem poviezol. Mus. slov. I. 10. M. malý, veliký, starý, mladý. Vz o něm pří- sloví atd. v Zát. Př. 96, 334^a. Mužestvo = mužstvo. Ld. 30., 49. Mužík, mandragora. Pověry o něm vz v Čes. 1. VIII. 357. — M. Aug. Sr. Jub. XXI Mužský. O mně ani m. kabát nezavadil. Sml. IV. 47. — my příp. 1. os. pl. praes.: nosemy, pro- símy. Nyní jen v území vých., jmenovitě na Mor. Vz List. fil. 1898. 89., Gb. H. ml. III. 2. 20., -m, — ma, -me, -mo. Mycák, a, m. = králík. Val. Čes. 1. X. 39. Mýceti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 339. Mýdlo kočičí = rozrazil, Hoř. 108., ka- čení = drchnička, rostl. Mor. Mus. ol. III. 136. Mykati se, percurrere. Čerti se v pekle myči. Vz Gb. ml. III. 2. 365. Mykotati vz Kukotati. Mykšič sobů = vrtěti se. Slez. Lor. 75. Myksik, u, m. = slez. tanec. Vz Čes. 1. IX. 116. Mykšikulka, y, m. = kdo nemá nikde stání. Slez. Lor. 75. Mylnosť. Oklamaná mylnosť. Chč. S. I. 132. а j. Mylord, konstrukce otevřeného kočáru Ott. XIV. 483. Mynářky = houby. Chorv. 58. Mynářice, druh hub. U Křenovic. Vchř. Mynářka, y, f., druh hub jedlých. U Stu dené. Vchř. Mynářův. Je červený jako mynářů kabát (bledý). Hoř. 117. Myntlik, u, m. = část mužského oděvu (podobná fraku bez šosu) Slez. Lor. 75. Myrtolistý, myrtifolius. Wlt. 24. Myrtovělistý jasmín. Wlt. 27. Mysl, i, v obec. ml. také -e. Vz Gb. H ml. III. 1. 363. O m. vz Krč. Assoc. 74 Přísloví atd. vz v Zát. Pr. 140b, 331b. Myslbek Jos. Sr. Jub. XXI