175

Mysliti. O tvarech sr. Gb. H ml. III. 2.
315. Mysliti není činiti. Šml. V. 33. — nač.
Vím, na koho myslíš (koho máš ráda). Hoř.
91. — oč. Muž myslí jen o to, kterak by
se jí (ženě) líbil Konáč. (Vlč. Lit. I. 347. )

Myslivář, e m. = facír. Nár. list. 1900.
č. 149. odp. feuil.

Myslivecký. M. obyčeje a pověry. Vz
Mus. ol. 1897. 151, Uč. spol. 1897. XI. 1.
nn. M. pověry a čary za starých časů v Čech.
Sebral Dr. Čen. Zíbrt. V Písku. 1889,.

Mysliveček, čka, m., tanec. Vz Čes. 1.
VI. 548., 549.

Myslný. Jsou to m. bubliny (smyšlené).
Šml. III. 183. M. neduh = choromyslnosť.
Pal. Děj. II. 2. 232.

Mysný. Mysné, podmysné štiky. Sdl. Hr.
III. 58.

Mystopolus Jan. Sr. Mus. 1900. 251.

Myš, i. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1.
400. Přísloví atd. vz Zát. Př. 129Ь (о vol-
nosti), 331^b. Prostředek proti myším. Vz
Čes. 1. IX. 263.

Myšacy, potok ve Slez. Lor. 82.

Mysáček, čka, m, vz Lejsek šedivý, Pě-
nice.

Myšák, a, m., archontas, brouk. M. šedý,
a. murinus. Vz Klim. 425.

Myší ouška, druh hub. U Křenovic. Vchř.

Myšilov, a, m. káně lesní, buteo vulg.
Vz Ott. XIII. 916.

Myška, mniška, y, f. = malinká panenka
lesni. Čes. 1. X. 207.

Myšlénka. M-ky ve skutky zrají pomalu.
Srub. 79. O přísloví atd. vz Zát. Př. 33 Ib.

Myšlénkotisk, u, m. M. vynalézti. Mus.
1871. 237.

— mysleti. Vz Gb. H. ml. III. 2. 339.

Mýtba. Lesů v slušné mýtbě požívati.
Arch. XVI. 264.

Mytedlna, y, f. V m-nách se mýti. XVI.
stol. Vlč. Lit. I. 356. Sr. Mytelna.

Mythičnosť, i, f. Mtc. 1899. 62.

Mythologie řecká. Vz Jub. IIIc· 58. —61.

Myth-us, u, m. Čes. 1. 1898. 173., 174.
Studie o mythech. Vz Nár. sbor. III. 165.

Mýti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 207;

Mýtní les. Fisch. Hosp. 357. Mýtný oves
= dávaný za pastvu v mýtinách. 1494. Arch.
XVII. 447.

Mýto, vz Mejto. — M. ve mlýně bráti =
plat, měřičné. 1559. Mtc. 1897. 278.

Mzda, gt. pl. mezd. Gb. H. ml. III. 1. 179.
Za mzdu spravedlivě má se pracovati. Fisch.
Hosp 211.

Mže. Uč. spol. 1897. VIII. 8.

Mžikaná. Hráti na m-nou = na schová-
vanou. Val. Čes. 1. X. 34.

Mžikati = obrátiti se a oči zamhouřiti, aby
neviděl. Val. Čes. 1. X. 34.

Mžíti, mžu, oculos claudere. Gb. H. ml.
III. 2. 287. Pot studený jim údy mžil. Slad.
Tayl. Col. 20. Mží-li, padá rez na staré a
krása na mladé. Čes. 1. IX. 253.

Mžitkovitý blesk. Slád. Bouř. 20.

Mžurkati na koho = mrkati. Čes. 1. X.
298.

N slabikotvorné: sedn. Jihozáp. Čech.
Dšk. Vok. 65. Změny jeho na Hořicku vz
Hoř. 75. Na Hornoostravsku. Vz Lor. 18. —
Slabikotvorné ň: ňkdo = někdo. Dšk. Vok.
65. — ň- m. j- u zájmen po předložkách.
Vz Gb. H. ml. III. 1. 469. — -ň m. -jň
u Husa. Vz -jň. — -nъ příp. parte. pft. pass.
Vz Gb. H. ml. III. 2. 101.

IVa předl. na Císařovsku vz Mtc. 1900.
140., v Maš. ruk. vz Mus. fil. 1899. 266.

-na u Husa. Vz List. fil. 1899. 450. Rachna,
štrachna, kvična. Vých. Čech. Čes. 1. X.
64. — -ňa: Kulňa, plevňa. Slez. Lor. 34.
— na a) nad, sesiluje pojem komparativu
na superlativ. Kladiž (to) na hlavu, což móžeš
nahorczegye. Maš. ruk. 46b. Ale také: na-
yhorczegye. — b) Seslabuje vlastnosť adjek-
tivem vyjádřenou: názelen, náčrven, lat.
sub. Mus. fil. 1890. 267.

Ná — nuž. Slov. Phľd. 1897. 315.

Nababušit, bausehen. N. šat. Slov. Sbor.
slov. I. 193 Sr. Babušit.

Nabaštrngovac = naostřiti (pilu a j. ).
Slov. Phľd. 1897. 674.

Nabaženosť lidu. Pal. Děj. Jíl. 1. 486.

Nabažený. Měj si vůli n-nu. Šml. IV. 97.

Naběhnouti. Tím mi naběhl na plnou
(ránu). Šml. IV. 110.

Nabělelý. N. věc. Har. II. 111.

Naběračka, y, f. Naběračka u krpců =
provaz z vlny n. srsti upletený místo návlak.
Vz Návlaka. Slov. Sbor. slov. II. 130.

Nabíjený. N. chalupa = stavěná tak, že
se mezi prkna přiměřeně proti a od sebe
postavená hlína nasypává a pěchuje. Vz
Mus. ol. IX. 62., Nabíjenica.

Nábitek, tku, m. = hlava и hrubí (svlak).
Bechyně. Kub. L. f. 1900. 360.

Nablížiti si = nadejiti si. Tudy si n-me.
Vyzov. Mus. XIII 32.

Nabodení, n., das Punktieren. XV. stol.
Rozb. II. 194.

Nabodeníček krátký = tečka nad hlás-
kou; dlouhý = tenká čárka tam. Hus. (Flš.
Písm. I. 155. ) Sr. Nabodeníčko.

Nabodeníčko, a, n. — tečka na literou:
é, n atd. Hus. (Ib. ) Sr. předcház. Nabode-
níček.

Náboženskomravní zásady. Pal. Pam
511.

Náboženstvíčko, a, n. Aneb jim. někdy
v kostele nějaké n. na mysl přijde. Št. Bes.
68.

Nábožno-idyllický. N. slávnosť. Pal. Děj.
III. 1. 252.

Nábožný v zámutcích. Modl. CL. 126.