178

Nahončí, dle, sudí'. Sr. Gb. H. ml. III.
1. 256

Nahonem něco dělati (rychle). Mus. ol.
XIII. 74

Náhoříklý = nahořklý. N. chléb. Dšk·
Vok. 40.

Nahospodyniti si co = nahospodařiti.
Již Mor. Šeb. 201.

Nahráti. P. Lev oba řečníky před králem
tak nahrál, že nevěděli co mluviti (spletl je).
1512. Pal. Děj. V. 2. 249. Sr. Nahřáti (dod. ).

Nahrbnouti. Šíj n bla. Kuč. 62.

Nahrhovatý. Člověk n. = náhrblý. Dač.
I. 85.

Náhrdelka, y, f. = ozdobí hrdla. Jiran. 21

Náhřebíčkový. N. barva. Har. II. 36.

Náhreň. Schovat něco za n. (ňadra). Slov.
Němc. III. 309.

Nahrncovati se. Ten se nahrncuje (sebou
navrtí). Hoř. 90.

Nahubatiti. N-la se mu do vůle = na-
hubovala. Již. Mor. Šeb. 78.

Nahý. O pořekadlech atd. vz Zát. Př.
334^b. Nazí bratři = knedlílky v mléce. Veselí
Kub. 154.

Nachechoniti se komu = nasmáti. Šeb
237.

Nachlapiti. Kdo naposled zavěsí cep'
když se umlátí sádka, tomu ostatní na-
chlapú Vyzov. Mus. ol. XII. 113.

Nachlastaný jak. N-nej jak sviňa, jak
prase (= opilý). Šeb. 220.

Náchod, aggressus. Prešb. v. 1472.

Náchodský Št. Fr., kazat., v I. pol. XVIII.
stol. Vz Vlč. Lit. II. 1. 27.

Nachochvostý tuhýk, lanius phoenieurus,
(n. cristatus). Vz Mus. ol. 1897. 164.

Nachorouchý člen klubu. Vlšk. v Mus.
1871. 386.

Nachování, n. = nachované jmění. Pa-
cholek v cizí n. vende (přižení se v statek).
Maš. ruk. 29a.

Nachrtúsit. Ten se n-sí s liďma = na-
hrdlousí. Šeb. 154.

Nachýliti co. Nachyl ucho své. 14. stol.
Mus. 1900. 510.

Nachysť, vz Načisť (i v dodat. ).

Naitý = našlý. Voda z Bečvy do studny
naita. U Císařova. Mtc. 1900. 265.

Naivnosť. Vz Pal. Pam. 431.

Najati m. najmouti obhajuje Vodička
v Mus. 1894. 157.

Najdený. Kdyby v tom byli n-ni. 1507.
Arch XVII. 88.

Najedník, a, m. O n-ka drahelčického
psáno paní Čejkové. List. 69.

Najesuskovati se = říkati často Jesus,

r. abědovati se. Mtc. 1. XXXI. č. 5. 115.

Nájezdník Maďaři byli posledními ná-
jezdníky v Evropě. Pal. Děj. I. 1. 227.

Najímati. Ten dům mistři na některý
čas η-li (pronajímali) a později prodali. Wtr.
Vys. šk. 68. a j.

Najitý. Voda byla už až v sinich n-ta
(našla až do síní). Císař. Mtc. 1900. 340.

Naj méně, wenigstens, germ. I papež jest
člověk hřiešný n. všedně. Has. I. 9. а j.

Najměti se. Lid zlúpili а sami (kněží) se
najměli a nažičili. 1429. Pal. Děj. III. 1. 478.

Najprvkoli. Jak bych n. z vězení puštěn
byl. Prok. 24.

Najsamnajskôr = nejprve. Slov.

Najsc = najíti. Ve Spiži. Sbor. slov. II. 87.

Najsci = najíti. To n. nemohli. Slov. Nár.
sbor. II. 62.

Najvrúcejší mest. Hus III. 94.

Najvypuzenčekuvatedlnejšia. Naša
okonice n. (rychle vyslov). Slov. Zát. Př.
277a.

Ňák = nějak. 1640. Holic. 22.

Nakaboněný = mrzufý. Hořen. 111.

Nakafrati = mnoho namluviti. U Křenovic
Vchř.

NakaraBatit čelo = straštiti. Seb. 42.

Nakatovati se s kým jak: do vůle. 1422.
Pal. Děj. III. 1. 490.

Nakaz, u, m. = nákaza. U Císařova. Mtc.
1899. 161.

Nakladačka, y, f. N. na stroj v knih-
tiskárně. Nár. list. 1897. č. 315.

Nákladník vinničních hor. 1516. Arch.
XVIII. 180.

Naklásti. Když břicho jídlem do sytosti
nakladl. Ezop. 263.

Nák1о. О pův. sr. Mus. ol. IV. 125.

Nákolek, lku, m. = ocelová část' železnič-
ného kola mstrčená a připevněná na věnec.
Ott XIV. 582b. 545a., 546b.

Nakolesník, u, m. = pluh к vyoráváni
brambor. Kut. Hora. Kub. 154.

Nakolomaziti co komu: zmrhalce hlavu.
Šeb. 96.

Nákomínek, nku, m. = koženky. Záblatí.
Kub. 154.

Nákoněa, vz předcház. Nadkonia.

Nakončí meče. Har. I. 241.

Nakrákorati čeho = mnoho namluviti
U Křenovic Vchř.

Nakrásti. Kdo nakrad, ten má. Dač. II.
126.

Nákřivý. N. železo. Har. I. 275.

Nakrmiti koho čeho. Lačné jest n-mil
všeho dobrého. Praž. evang. (List. fil. 1897.
190. ). Abych nakrmen jsa těla a krve ot
hříchů byl očištěn. Modl. CXIV. 100.

Nákulhavý. Byl n. na obé nohy. Dač.
II. 140.

Nákupčí, ího, m. = nákupník. Har.

Nákupní. Účet n. a prodejný. Věst. VII.
250.

Nákupník, a, m. N. zboží. Har. I. 62.

Nakvánět se = hltavě píti. Hluboká. Kub.
154.

Nakýcať. Nakýcalo (= napadalo) tam
sněhu. Mus. ol. 1899. 119.

Nřákyselný = poněkud kyselý. Lisic.

Nakysnouti. Jejich obličeje náhle na-
kysly. Jeln. 114.

Náladově. To zní n. Nár. list. 1897. č. 317.

Näle někam vejíti. Horen. 25. a j.

Nálečka, y, í. Hledání zloděje n-kami
(řetězem drženým dvěma prsty ve výšce).
Počne-li se řetěz třásti a klíč na něm ležící
směřovati к obydlí osoby, která jest v pode-
zření, ta jest zlodějem. Ces. 1. VIL 357.

Nálep. Bez nálepóv, ježto jediné pochop
v písmech mají. Chč. (List. fil. 1898. 400. )
Založiti něco na n-pích. Ib.