Nálepek, pku, m. = svíčka. Wtr Živ. vys.
šk. 208.

Nálepový —jedem napuštěný. Kraví maso
jedli, ježto nožem n-vým jeden řezník tu
krávu dřel, a tu sú čtyři umřeli. Maš. ruk.
186a. Ct. Mus. fil. 1899. 268.

Nálešník, u, m., vz předcház. Houška.

Naletnouti. Ten s tím mlejnem nalít
(ošidil se). Hoř. 92.

Nalévací konev. 1508. Arch. XVII. 540.

Naléváček, infusorium. XV. stol. List. fil.
1901. 44.

Nález odsuzující n. osvobozující. Ott.
Říz. II. 247.

Nalezač, e, m. N. bludov. Hus Post. 54^a.

Nálezek. Zvoněním a jinými n-zky. Hus
Post. 206b.

Nalézti. Aby se dali n. zde v Praze =
aby přišli. 1512. Arch, XVII. 542.

Naliti. Dítěti se dásně nalívají. Hoř. 92.

Nalivajka, y, f., hospoda u Ráje. Věst.
op. 1895. 15.

Naľoć = naliti. Slez. Lor. 75.

Naloty = nalitý. Slez. Lor. 75.

Naluskac = nabiti. Slez. Lor. 75.

Nalžov z: na Lžově. Krok. 1896. 177.

Na malá na na na! Volání na krávy.
Šeb. 103.

Namalovati. Je, jako když ho namaluje
(červený, zdravý). Hoř. 92.

Namanouti se O pův. sr. Zub. 398.

Namastiti. Šlo to, jako by n-stil (dobře).
Sml. IX. 171.

Namaškařený = za maškaru oblečený.
Vek. Svat. 24.

Namazati. Jde mu práce od ruky, jako
když namaže. Hoř. 92.

Námaž, e, í. = vrstva mazanice na stěně
chalupy z venčí. Na Hané. Ćes. 1. VIL 368.
Vz Vobrh.

Námějek, jku, m. = vrabčí símě, milium
solis. Sal. (Věst. VII 516b. ).

Námětek. Ven povydaný dřevěný n. čili
arkýř. Sdl. Hr. X 72. Sr. Nádmětek.

Námezdnicky. Po n cku boj vésti. Louk.
49

Námezdník, a, m, N-ci či úročníci = lidé,
kteří pole к ruce majetníku za mzdu vzdě-
lávali aneb je od nich za úroky к užitku
vlastnímu najímali. Pal. Děj. I. 1. 201.

Namiegat komu = nabiti. Vyzov. Mus.
ol. XIII. 30.

Námitka. Sr. námietka. Phľd. 1897. 245.

Namlouvák, a, m. = kdo si namlouvá.
Čes. 1. VI. 542. Sr. Namlouvač.

Námluvy. Pověry na Hořicku táhnoucí
se к n-vam. Vz Hoř. 142.

Namodlený. Barča n-ná jako kvardián.
Sum. 39.

Namorousovati se u muziky. Jrsk. XXIII.
77.

Na moutě (duši). Rais. Pot. 101.

Namyslenosť, i, f., Eigendünkel. Phľd.
1897. 150.

Nanahánčt se čeho: hus (dlouho je na-
háněti). Mtc. 1900. 263. Vz Naháněti.

Nano = na ono. A také sv. Augustin praví
nano slovo sv. Matěje. Modl. CVIII.

Nánosek, sku, m., u přílbice. Hus I. 178

Naodkončia u krpců. Vz Nadkonia.

Naodtékaný. N. sádlo (které steklo). Nár.
sbor. II. 61.

Naodtrhovaný buk. Nár. sbor. II. 59.

Naokrouhlý. N. věž. Pal. Děj. II. 1. 20.
N. čára. Pal. Pam. 424.

Naomlouvati. Ten se mu tej zlatky na-
omlouvá (navyčítá). Hoř. 92.

Naondiat na koho, který... (nasrati
а р. ). Slov. Zát. Př. 250a.

Naopravděnský. To je pravda n-ská. Již.
Mor. Šeb. 225.

Naovlaka, y, f., vz násl. Návlaka.

Napačmanie, n. = nabažení se. Zát. Př.
274. Pozn.

Napajedlo, a, n. O skloň. sr. Gb. H. ml.
III. 1. 147.

Napajedly, Napajedla. Sr. Gb. H. ml. III.
1. 147., Brt. P. n. 210.

Napajedzyny (napajeděný, val. ) = do-
pálený. Slez. Lor. 75.

Napájeti. Sr. Gb. H. ml. III. 2. 340.

Napajtati co = nakrásti, z erbeuten. Tům.
39.

Napašmanie, n. = nabažení se. Zát. Př.
274. Pozn.

Napatnástěný = opilý. Val. Čes. 1. X.
142.

Napepřiti někomu = nasoliti Slád. Rom.
78.

Na pi pi pi pi pi! Volání na kuřata. Seb.
123.

Napínací kladivo klempířské, kterým se
plechy rovnají, napínají. Ott. XIV. 345.

Napínák, u, m. = napínací kladivo klem-
pířské. Vz předcház. Napínací.

Napitý. N. jak pantok, jak mol, jak žába,
jak kanon. Mus. ol. 1898. 110. — čím: vínem
páleným. Dač. II. 143.

Napla, y, f. = čásť máselnice, skrze kterou
tluk do máselnice se strká. Čes. 1. 1897. 466.
Sr. Naplák, Kolečko, Vrchníček, Vrchník.

Naplacovati. Citát v II. 54. Výb. I. =
Št. Bes. 43., 85.

Naplák, u, m., vz předcház. Napla.

Náplatek, tku, m. = padělek (pozemek)
od vrchnosti poddaným puštěný pod holý
plat (bez roboty). Sr. Mus. ol. 1897. 45.

Naplavování půdy. Vz Ott. XIV. 580ь.

Napleták, u, m. = obalenka, šátek odda-
ných žen na hlavu. Mor. Mus. ol. IX. 104.

Naplíhnouti se = nalíhnouti. Vz Plí-
hnouti.

Naplinouti kam. Na jiskru n. a ji uha-
siti. Kom. Ohláš. 118.

Naplniti co čeho. Ale rúhoty a mnohého
protivenství jsouc naplněni. Št. Bes. 87. N-la
zemi krve a všech ohavností. Chč. (List. fil.
1898. 395. ). A vešken dům n-la rozkošné
vůně. Praž. evang. Job. 12. 3. Naplniž tu
dierú oleje léskového ořecha. Maš. ruk.
187a. Naplň srdce tvého sluhy vonného milo-
srdenství. Modl. CLXI. 131. Aby má duše
naplněna byla drahého pití. Ib. CXLVIII.
113. Sr. Nakrmiti.

Nápočník, a, m. = zákazník. To zboží
zjednávalo mu n-ky. Čes. 1. IX. 329. Sr. Zá-
počný.

Napodobený pohyb. Krč. Assoc. 42.



	Nálepek, pku, m. = svíčka. Wtr Živ. vys. šk. 208. Nálepový —jedem napuštěný. Kraví maso jedli, ježto nožem n-vým jeden řezník tu krávu dřel, a tu sú čtyři umřeli. Maš. ruk. 186a. Ct. Mus. fil. 1899. 268. Nálešník, u, m., vz předcház. Houška. Naletnouti. Ten s tím mlejnem nalít (ošidil se). Hoř. 92. Nalévací konev. 1508. Arch. XVII. 540. Naléváček, infusorium. XV. stol. List. fil. 1901. 44. Nález odsuzující n. osvobozující. Ott. Říz. II. 247. Nalezač, e, m. N. bludov. Hus Post. 54^a. Nálezek. Zvoněním a jinými n-zky. Hus Post. 206b. Nalézti. Aby se dali n. zde v Praze = aby přišli. 1512. Arch, XVII. 542. Naliti. Dítěti se dásně nalívají. Hoř. 92. Nalivajka, y, f., hospoda u Ráje. Věst. op. 1895. 15. Naľoć = naliti. Slez. Lor. 75. Naloty = nalitý. Slez. Lor. 75. Naluskac = nabiti. Slez. Lor. 75. Nalžov z: na Lžově. Krok. 1896. 177. Na malá na na na! Volání na krávy. Šeb. 103. Namalovati. Je, jako když ho namaluje (červený, zdravý). Hoř. 92. Namanouti se O pův. sr. Zub. 398. Namastiti. Šlo to, jako by n-stil (dobře). Sml. IX. 171. Namaškařený = za maškaru oblečený. Vek. Svat. 24. Namazati. Jde mu práce od ruky, jako když namaže. Hoř. 92. Námaž, e, í. = vrstva mazanice na stěně chalupy z venčí. Na Hané. Ćes. 1. VIL 368. Vz Vobrh. Námějek, jku, m. = vrabčí símě, milium solis. Sal. (Věst. VII 516b. ). Námětek. Ven povydaný dřevěný n. čili arkýř. Sdl. Hr. X 72. Sr. Nádmětek. Námezdnicky. Po n cku boj vésti. Louk. 49 Námezdník, a, m, N-ci či úročníci = lidé, kteří pole к ruce majetníku za mzdu vzdě- lávali aneb je od nich za úroky к užitku vlastnímu najímali. Pal. Děj. I. 1. 201. Namiegat komu = nabiti. Vyzov. Mus. ol. XIII. 30. Námitka. Sr. námietka. Phľd. 1897. 245. Namlouvák, a, m. = kdo si namlouvá. Čes. 1. VI. 542. Sr. Namlouvač. Námluvy. Pověry na Hořicku táhnoucí se к n-vam. Vz Hoř. 142. Namodlený. Barča n-ná jako kvardián. Sum. 39. Namorousovati se u muziky. Jrsk. XXIII. 77. Na moutě (duši). Rais. Pot. 101. Namyslenosť, i, f., Eigendünkel. Phľd. 1897. 150. Nanahánčt se čeho: hus (dlouho je na- háněti). Mtc. 1900. 263. Vz Naháněti. Nano = na ono. A také sv. Augustin praví nano slovo sv. Matěje. Modl. CVIII. Nánosek, sku, m., u přílbice. Hus I. 178	Naodkončia u krpců. Vz Nadkonia. Naodtékaný. N. sádlo (které steklo). Nár. sbor. II. 61. Naodtrhovaný buk. Nár. sbor. II. 59. Naokrouhlý. N. věž. Pal. Děj. II. 1. 20. N. čára. Pal. Pam. 424. Naomlouvati. Ten se mu tej zlatky na- omlouvá (navyčítá). Hoř. 92. Naondiat na koho, který... (nasrati а р. ). Slov. Zát. Př. 250a. Naopravděnský. To je pravda n-ská. Již. Mor. Šeb. 225. Naovlaka, y, f., vz násl. Návlaka. Napačmanie, n. = nabažení se. Zát. Př. 274. Pozn. Napajedlo, a, n. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 147. Napajedly, Napajedla. Sr. Gb. H. ml. III. 1. 147., Brt. P. n. 210. Napajedzyny (napajeděný, val. ) = do- pálený. Slez. Lor. 75. Napájeti. Sr. Gb. H. ml. III. 2. 340. Napajtati co = nakrásti, z erbeuten. Tům. 39. Napašmanie, n. = nabažení se. Zát. Př. 274. Pozn. Napatnástěný = opilý. Val. Čes. 1. X. 142. Napepřiti někomu = nasoliti Slád. Rom. 78. Na pi pi pi pi pi! Volání na kuřata. Seb. 123. Napínací kladivo klempířské, kterým se plechy rovnají, napínají. Ott. XIV. 345. Napínák, u, m. = napínací kladivo klem- pířské. Vz předcház. Napínací. Napitý. N. jak pantok, jak mol, jak žába, jak kanon. Mus. ol. 1898. 110. — čím: vínem páleným. Dač. II. 143. Napla, y, f. = čásť máselnice, skrze kterou tluk do máselnice se strká. Čes. 1. 1897. 466. Sr. Naplák, Kolečko, Vrchníček, Vrchník. Naplacovati. Citát v II. 54. Výb. I. = Št. Bes. 43., 85. Naplák, u, m., vz předcház. Napla. Náplatek, tku, m. = padělek (pozemek) od vrchnosti poddaným puštěný pod holý plat (bez roboty). Sr. Mus. ol. 1897. 45. Naplavování půdy. Vz Ott. XIV. 580ь. Napleták, u, m. = obalenka, šátek odda- ných žen na hlavu. Mor. Mus. ol. IX. 104. Naplíhnouti se = nalíhnouti. Vz Plí- hnouti. Naplinouti kam. Na jiskru n. a ji uha- siti. Kom. Ohláš. 118. Naplniti co čeho. Ale rúhoty a mnohého protivenství jsouc naplněni. Št. Bes. 87. N-la zemi krve a všech ohavností. Chč. (List. fil. 1898. 395. ). A vešken dům n-la rozkošné vůně. Praž. evang. Job. 12. 3. Naplniž tu dierú oleje léskového ořecha. Maš. ruk. 187a. Naplň srdce tvého sluhy vonného milo- srdenství. Modl. CLXI. 131. Aby má duše naplněna byla drahého pití. Ib. CXLVIII. 113. Sr. Nakrmiti. Nápočník, a, m. = zákazník. To zboží zjednávalo mu n-ky. Čes. 1. IX. 329. Sr. Zá- počný. Napodobený pohyb. Krč. Assoc. 42.