Předchozí (179)  Strana:180  Další (181)
180
Nápoje na Slov. Vz Zát. Př. 218. nn.,
XIII. 1., Sbor. slov. III. 1. 27.
Napolu, vz Pol.
Na poly, vz Pol.
Napomínavě. Psal jim n. Pal. Děj. IV.
2. 73.
Náporky, horský hřeben u Oslavan. Mus.
ol. X. 17.
Naposmívati se komu do vůle. Ezop. 248.
Napouštění dřeva atd. na červeno, na
žluto atd. Vz KP VIL 267
Nápověď, praemissa. XV. stol. Rozb. II.
184.
Napozdyl = po délce. N. něco klásti.
U Císař. Mtc. 1900. 137. (Na-po-vz-déli).
Nápravce, e, m. N. zlomenin. Šml. V. 55.
Nápravné, ého, n. = peněžní pokuta
soudem ustanovená. Sbor. slov. II. 15. Sr.
Nápravný.
Nápravník také = nájemník od XVII.
století. Čes. 1 VIL 10.
Napředpostavati se. Co sem sa n-val.
Mus. ol. 1898. 110.
Napředvědění, n. Slád. Ham. 13.
Napřieei mlat. Rkk. Záb. 171.
Náprsník, vz Brucľak.
Napříti co proti komu. Rohy své proti
někomu n. Rozb. III. 723.
Náprstek Vojt. Sr. Jub. XXI.
Napruti = naproti. Řevnovice. Kub.
Napsat komu = natlouci. Us. fiakristů.
Kukla 134.
Napsouti. Napsul se tu lidí dost = na-
zlobil. Šeb. 166., 288.
Napucovati se = hodně se najísti. Us.
Napučnać = nabobtnati. Slez. Lor. 75.
Naraditi, narázeli, narazovati. Rozb. II.
184.
Narachaný = mnoho nastrojený. Us. Kub.
L. f. 1900. 360.
Nařáchať komu = nabiti. Již. Mor. Seb.
133., 288.
Narázeti. Sr. Gb. H. ml. III. 2. 341. Vz
Naraditi.
Narcový. N. čepice. Př. star. II. 26.
Ňarčeć = mňoukati. Slez. Lor. 75.
Nařečený = nařknutý. Laš. Mus. fil. 1897.
438
Nářečí. Sr. Ott. XIII. 137b.
Nářek, vz násl. Nářky.
Narepentiti. N til toho jako arabský po-
vídač pohádek (namluvil). Šm. IV. 80.
Narezať sa = opiti se. Slov. Zát. Př. 72b.
Nařklivý. N-é cedule metati. Dač. II. 180.
Nářky při pohřbu Vz Zát. Př. 81.
Národ, a starší; mladší -u). Gb H. ml.
III. 1. 88. Životné kollektivum národ má
akkus. posud národ (ne: n-da). Gb. H. ml.
III. 1. 29. — N., polit, denník strany Pala-
ckého a Riegrovy od r. 1863.
Narodilý = který se narodil, narazený. N.
děti. Maš. ruk. 35a., 39a.
Narodiť sa jak. Vz Zát. Př. 154a.
Národněslovanský řád. Pal. Pam. 516.
Národní listy od r. 1860. — N. hudba
a písně. Vz Mus. 1850. II. 81. Př.
Národnůstkářství, n. Ton. 7.
Nárdohospodářský. N. písemnictví. Vz
Jub. P>. 53. —58. (literatura).
Národomilství, n. Hlídka. 1896. 444.
Národovkyně, ě, f. Vlč. Lit. slov. I. 135.
Národsťví, n. Počal jsem se starati o n.
Pal. Záp. I. 35.
Narochytěný fěrtoch (jako rochetka).
U Císařova. Mtc. 1899. 36.
Narození. Pověry týkající se n. Vz Čes
1. 1898. 199, Hoř. 139. O božím n. (25. /12. )
na Vyzovsku. Vz Mus. ol. XII. 14.
Narozpusťovat se do vůle = nadová-
děti. Šeb. 151.
Nárožnice, e, f. = kratší strana střechy
(má-li čtyři strany). Slez. Čes. 1. IX. 101.
Nárt. Ohřívat nárty = býti doma. Us.
fiakristů. Kukla 134.
Narudlokrový. Vz Proužkokrovečník,
Rostlinec.
Narudlonohýlstník, brouk. Klim. 450.
Narůsti. Ten ti narastie toľko, ako kus
chleba v ruke (toho ubývá). Mus. slov. I.
11.
Náruživý. O pův. sr. Zub. 410.
Nasakování (napájení), imbibace. Vz Ott.
XII. 528.
Naseti co kde. Nasela někde šátek (ztra-
tila). Hoř. 92.
Naschnouti. Nasýchá mu (má strach).
Šeb. 264, 288.
Naschválí = naschvál. Ty sexterny n.
odsílam. 1603. Uč. spol. 1890. IX. 11., 13.
Násilí. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 137.
Naský = vlhký. Us. u Polné, z něm. nass.
Nár. list. 1899. č. 256.
Naslechnouti něco o něčem (uslyšeti).
XVII. stol. Mus. 1897. 477.
Nasměvačný. Mala's nebyt nasmevačná
(vysmývačná). Slov. Čes. 1. VIII. 311.
Nasmokať sa ako teľa = opiti se. Slov.
Zát. Př 72.
Násmrk, u, m. = rýma. Us. Čes. 1. IX.
112.
Nasmŕkať sa = opiti se jako tele. Slov.
Zát. Př. 72a
Nasnídaný. Krok 1896. 134.
Nasobíkat si = pomoci si sobecky. Plz.
119.
Nasolenina, y, f. = nasolená věc. Fisch.
Hosp. 197.
Náspa, pl. n. Na náspech. U Císařova. Mtc.
1899. 162.
Naspati si = nacpati si. Val. Čes. 1. X.
297.
Náspě, n. = zápraží. Vz Náspa.
Nastavovaný. N. kaše = bramborová
s krupkami a mlékem. Čes. 1. IX 395.
Nastoliti co: kašu = na stůl dáti. Slov.
Sbor. slov. III. 24.
Nastoupati na kom, afficere aliquem.
Bolesť na srdci jejím nastupati bude. Maš.
ruk. 23a.
Nastoupiti studie. Jg. (Mus. 1871. 338. ).
N-pil dráhu, na které... Pal. Děj. III. 2.
160. — nač. Cesta, na niž jste n-li. Kom.
Kor. 3. — kam. Do soudního sporu n. Ott.
Říz. I. 339.
Nastrážniti komu co = nástrahou polo-
žiti
1606. Mtc. 1900. 61.
Nastrčiti komu čeho. Ten mu toho na-
strkal (o lakomém iron. = nic). Hoř. 118.
Předchozí (179)  Strana:180  Další (181)