181

Nástrčka. Sr. Ott. XIII. 898.

Nástroj. Dobrý n. poloviční práce, KP.
VII. 348.

Nástrojní, Instrumental-. N. hudba, hra.
Mus. 1850. II. 10. Příl.

Nástupnictví. Právní п., Rechtsnachfolge.
Ott. Říz. L 363.

Nastvořiti čeho. Pak se n-lo historií.
Čes. 1. VIII. 33

Nastýkati. Keď sa mu do zubóv nastý-
kalo, vyhadzuje zadkom ako kóň. Slov. Zát.
Př. 38a.

Nastýskati. Bývalo jak živo, co otec
n-kal, to že syn provýskal. Sá. Povíd. 30.

Nasúkať sa = opiti se jako teľa. Slov.
Zát. Př. 72a.

Nasycený čeho. Krve lidské nenasycený.
Pal. Děj. IV. 2. 425.

Nasypávka, y, f. Nár. list. 1897. č. 293. 3.

Náš. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 486.,
439. Na Lašsku. Vz Mus. fil. 1897. 435.

Náščivek, vku, m. = násijek. nášijník,
v ktorom na šíje koní zavesenom oje sa drží.
Slov. Phľd. 1897. 675.

Našejek, jku, m. Bere na n. = smlouvá
se (kdo z řeči slevuje). Hoř. 123.

-nášeti. Vz Gb. H. ml. III. 2. 340.

Našívačka, y, f. = dělnice knoflíky naší-
vající. Ott. XIV. 460b.

Našmodrchati. Když je našmodrchán.
Sml. IV. 106.

Našprndaný = nastříkaný. Je to (kvas-
nice) jako n-ná voda (špatné, vodnaté). Na
Hané. ' Čes. 1. IX. 244.

Našťabený = opilý. Už je n. Hoš. 122.

Nať, i; Us. -ě. Gb. H. ml. III. 1. 388. —
N. Boží n. = tabák. Tům. Ml. 167.

Natahač, e, m., Hosenstrippe. Mus. ol.
1898. 111.

Naťahať sa = opiti se. Slov. Zát. Př. 72b.

Naťahel, houba, boletus satanas. Sbor.
slov. L 203.

Natahovač, e, m. = pohyblivý hák, п, ч
nějž se zavěšují konce několika spojených
nití n. pramenů (při dělání šňůr). Vz KP.
VIL 166.

Naťapkati komu co = namluviti. Tům.
86.

Natažený. Už je n. (mrtev). Hoř. 92.

Natentočkovat komu co = namluviti.
Kukla 4.

Nátěstka, y, f. N. na kvásek. Šeb. 111.
Vz Nátěstek v VI. 1125.

Nathanael, e. Gb. H. ml. III. 1. 79.

Nathanlubrikator, a, m. = samočinný
a nepřetržitě působící přístroj stroje mazací.
KP. IX. 28., 29.

Nátcha. Pořekadla atd. vz v Zát. Př. 75^b.,
76.. 334b. Vz Nátka. — N. Natka, natcha =
máta nátchová, m. arvensis. Slez. Čes. 1. IX
339.

Nátchní, vz Návní.

Natírání železa. Vz KP. VII 366.

Nátka. Lidové léčení nátky. Vz Hoř. 101.,
Čes. 1. VII. 123., 125., Chorv. 69. Sr. předcház.
Nátcha.

Natknutý nač. N. červ na udici. XVI.
století. Rozb II. 184. Vz Natknouti.

Nátkový. N. koření = lesní mata. Us.

Natkysiti koho, antasten (dotknouti se).
XVI. stol. Rozb. IL 184.

Na to. No to Jiří odpověděl (= k tomu);
Na to ještě žádné odpovědi nemám. Pal.
Děj. IV. 1. 179., 199.

Natřápati. Máma n-la máslo (natřepala).
Dšk. Vok. 11.

Natrápení, n. = uchvácení. Jedno n. (moru)
natrápí všecky s sebú ležící. Mas. ruk. 210a.
(211a. ).

Natřepati. Mnoho křivého η-pal (na-
mluvil). Pall. Děj. IV. 2. 593.

Natřeštěný = natřesťěuý. Dač. II. 162.

Natura. Hus II. 263. Ma dobrou n-ru
(mnoho snese). Hoř. 117. Dobré zpósobení
n-ry neb přirození. Maš. ruk. 168^b.

Naturalism-us, u, m. N. víru biblickou
či zjevení zamítá a neuznává jiného boha
kromě přírody. Vlč. Lit. II. 1. 125.

Naturalisovaný občan. Pal. Pam. 621.

Naturnatý. To byl n. člověk = silný.
Jrsk. XXIII. 155.

Na tu tu tu tu tu! Volání na slípky.
Šeb. 123.

Naučně. Životně, ne n. co znáti. Pal. Pam.
426.

Naučný. N. slovníky čes. Vz Zbrt. Bibl. 35.

Nauka. Jíti na nauku = do učení (se ře-
meslu). Slez. Čes. 1. IX. 148.

Naumetr, a, m. = geometr. Již. Mor. Šeb.
202.

Náustek, stku, m., Mundstück. N. u trub;
plátek, hubička, u klarinetu; strojek u fagotu
а hoboje.

Náv, u, m. Krok jide do návi. Nava, y,
f., novotvar. Gb. II. ml. III. 1. 361.

Nava, y, f. Vz předcház. Náv.

Návalek n. podvalek, lku, m., u klem-
pířů = svinutí okrajů plechů. Ott. XIV.

347a.

Navalený = opilý. N. jak kanon. Šeb.
220.

Návalník, u, m. = sochor, jímž. slabší
klády na vůz navalují. Sr. Hasák. Čes. 1.
VII 20.

Navazač, e, m. = kdo sobě uvazuje a
nosí všelijaké věci, aby ho nic zlého ne-
potkalo. Uč. spol. 1897. XI. 10.

Navařiti. Co's sobě n-řii, to jísti budeš. Us.

Navázka, y, f., Trensing, f. Sterc. II.
1114.

Navěkjamen = na věky amen Us. čes.
1. VIII. 123., Dšk. Vok. 36.

Návesníček, čku, m. = mochna husí. Mor.
Mus. ol. III. 136.

Navésti. Apoštolé nenavodili celých měst
na víru. Chě. (List. fil. 1898. 454).

Návěstník, a, m. Zvolili ho profousem
čili, jak se říkalo, n-kem. Rezn. Lev. 130.

Návěstník, u, m. N. divadla. Nár. list.
r. 1897. č. 272. odp.

Návlaka (naovlaka, nadväzka, svršek) =
dlouhý řemen, který spojuje u krpců nad-
konia. Slov. Sbor. slov. II. 130. Sr. Návlak
(VI. 1129. ), Mus. slov. I. 54.

Navlečenosť, i, f. To učinil jen z chytré
n-sti (z návodu, z nastrojení). Horen. 47.

Návlečka, y, f., druh iehly. Ott. XIII.
184a.



	181

	Nástrčka. Sr. Ott. XIII. 898. Nástroj. Dobrý n. poloviční práce, KP. VII. 348. Nástrojní, Instrumental-. N. hudba, hra. Mus. 1850. II. 10. Příl. Nástupnictví. Právní п., Rechtsnachfolge. Ott. Říz. L 363. Nastvořiti čeho. Pak se n-lo historií. Čes. 1. VIII. 33 Nastýkati. Keď sa mu do zubóv nastý- kalo, vyhadzuje zadkom ako kóň. Slov. Zát. Př. 38a. Nastýskati. Bývalo jak živo, co otec n-kal, to že syn provýskal. Sá. Povíd. 30. Nasúkať sa = opiti se jako teľa. Slov. Zát. Př. 72a. Nasycený čeho. Krve lidské nenasycený. Pal. Děj. IV. 2. 425. Nasypávka, y, f. Nár. list. 1897. č. 293. 3. Náš. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 486., 439. Na Lašsku. Vz Mus. fil. 1897. 435. Náščivek, vku, m. = násijek. nášijník, v ktorom na šíje koní zavesenom oje sa drží. Slov. Phľd. 1897. 675. Našejek, jku, m. Bere na n. = smlouvá se (kdo z řeči slevuje). Hoř. 123. -nášeti. Vz Gb. H. ml. III. 2. 340. Našívačka, y, f. = dělnice knoflíky naší- vající. Ott. XIV. 460b. Našmodrchati. Když je našmodrchán. Sml. IV. 106. Našprndaný = nastříkaný. Je to (kvas- nice) jako n-ná voda (špatné, vodnaté). Na Hané. ' Čes. 1. IX. 244. Našťabený = opilý. Už je n. Hoš. 122. Nať, i; Us. -ě. Gb. H. ml. III. 1. 388. — N. Boží n. = tabák. Tům. Ml. 167. Natahač, e, m., Hosenstrippe. Mus. ol. 1898. 111. Naťahať sa = opiti se. Slov. Zát. Př. 72b. Naťahel, houba, boletus satanas. Sbor. slov. L 203. Natahovač, e, m. = pohyblivý hák, п, ч nějž se zavěšují konce několika spojených nití n. pramenů (při dělání šňůr). Vz KP. VIL 166. Naťapkati komu co = namluviti. Tům. 86. Natažený. Už je n. (mrtev). Hoř. 92. Natentočkovat komu co = namluviti. Kukla 4. Nátěstka, y, f. N. na kvásek. Šeb. 111. Vz Nátěstek v VI. 1125. Nathanael, e. Gb. H. ml. III. 1. 79. Nathanlubrikator, a, m. = samočinný a nepřetržitě působící přístroj stroje mazací. KP. IX. 28., 29. Nátcha. Pořekadla atd. vz v Zát. Př. 75^b., 76.. 334b. Vz Nátka. — N. Natka, natcha = máta nátchová, m. arvensis. Slez. Čes. 1. IX 339. Nátchní, vz Návní. Natírání železa. Vz KP. VII 366. Nátka. Lidové léčení nátky. Vz Hoř. 101., Čes. 1. VII. 123., 125., Chorv. 69. Sr. předcház. Nátcha. Natknutý nač. N. červ na udici. XVI. století. Rozb II. 184. Vz Natknouti. Nátkový. N. koření = lesní mata. Us.	Natkysiti koho, antasten (dotknouti se). XVI. stol. Rozb. IL 184. Na to. No to Jiří odpověděl (= k tomu); Na to ještě žádné odpovědi nemám. Pal. Děj. IV. 1. 179., 199. Natřápati. Máma n-la máslo (natřepala). Dšk. Vok. 11. Natrápení, n. = uchvácení. Jedno n. (moru) natrápí všecky s sebú ležící. Mas. ruk. 210a. (211a. ). Natřepati. Mnoho křivého η-pal (na- mluvil). Pall. Děj. IV. 2. 593. Natřeštěný = natřesťěuý. Dač. II. 162. Natura. Hus II. 263. Ma dobrou n-ru (mnoho snese). Hoř. 117. Dobré zpósobení n-ry neb přirození. Maš. ruk. 168^b. Naturalism-us, u, m. N. víru biblickou či zjevení zamítá a neuznává jiného boha kromě přírody. Vlč. Lit. II. 1. 125. Naturalisovaný občan. Pal. Pam. 621. Naturnatý. To byl n. člověk = silný. Jrsk. XXIII. 155. Na tu tu tu tu tu! Volání na slípky. Šeb. 123. Naučně. Životně, ne n. co znáti. Pal. Pam. 426. Naučný. N. slovníky čes. Vz Zbrt. Bibl. 35. Nauka. Jíti na nauku = do učení (se ře- meslu). Slez. Čes. 1. IX. 148. Naumetr, a, m. = geometr. Již. Mor. Šeb. 202. Náustek, stku, m., Mundstück. N. u trub; plátek, hubička, u klarinetu; strojek u fagotu а hoboje. Náv, u, m. Krok jide do návi. Nava, y, f., novotvar. Gb. II. ml. III. 1. 361. Nava, y, f. Vz předcház. Náv. Návalek n. podvalek, lku, m., u klem- pířů = svinutí okrajů plechů. Ott. XIV. 347a. Navalený = opilý. N. jak kanon. Šeb. 220. Návalník, u, m. = sochor, jímž. slabší klády na vůz navalují. Sr. Hasák. Čes. 1. VII 20. Navazač, e, m. = kdo sobě uvazuje a nosí všelijaké věci, aby ho nic zlého ne- potkalo. Uč. spol. 1897. XI. 10. Navařiti. Co's sobě n-řii, to jísti budeš. Us. Navázka, y, f., Trensing, f. Sterc. II. 1114. Navěkjamen = na věky amen Us. čes. 1. VIII. 123., Dšk. Vok. 36. Návesníček, čku, m. = mochna husí. Mor. Mus. ol. III. 136. Navésti. Apoštolé nenavodili celých měst na víru. Chě. (List. fil. 1898. 454). Návěstník, a, m. Zvolili ho profousem čili, jak se říkalo, n-kem. Rezn. Lev. 130. Návěstník, u, m. N. divadla. Nár. list. r. 1897. č. 272. odp. Návlaka (naovlaka, nadväzka, svršek) = dlouhý řemen, který spojuje u krpců nad- konia. Slov. Sbor. slov. II. 130. Sr. Návlak (VI. 1129. ), Mus. slov. I. 54. Navlečenosť, i, f. To učinil jen z chytré n-sti (z návodu, z nastrojení). Horen. 47. Návlečka, y, f., druh iehly. Ott. XIII. 184a.