182

Návní (náhní, námní) kosť = tvrdý vý-
růstek na kosti ruky n. nohy. Léčení jí. Vz
Hoř. 102., Chorv. 67.

Návoj, e, m. Běhá jako n. Zát. Př. 233a.

Navoněný čím: bažinou. Slád. Bouře.
38., Oth. 120.

Návratek, tku, m. Ten má tomu škodu
odložiti a n. učiniti, kdož jej obžaloval.
Arch. XVI. 224.

Navrátíček, čku, m., botrichium. Na mor.
Slov. Mus. ol. VII. 78. Sr. Navratníček.

Navrátil Jos. a j. Sr. Jub. XXI.

Navrhnouti komu co. Když ji chtěl bíti,
navrhla mu dítě (nastrčila). Dač. I. 140.

Navržení. Měla sem n. od vzáctné paní,
že by mně ňáký odkaz almužny svaté býti
měl. 1677. Sdl. Hr. VII. 44.

Návsový. N. dvéře (vedoucí к návsi). Vz
Mtc. 1899. 220.

Návštěva. Kočka se dnes celé půldne
za kamny lízala (zabzučela mi moucha okolo
ucha), přijde к nám někdo n-vou, ale i s ně-
jakou novinou. Sá. Kant. 26. Vz Zát. Př.
112b., 126. nn. 335a.

Navštívení, n. Peče n. (babovku a p.,.
chce-li navštíviti šestinedělku). Hoř. 92.

Navštíviti koho čím. Častými dopisy
papeže navštěvovala. Pal. Děj. I. 2. 158
Tímto psaním Vaši milosť navštěvuji. 1604.
Uč. spol. 1900. IX. 17. a j.

Návyk. Vz Zát. Př. 24. nn. Zlé n. Vz Mus.
ol. 1897. 89.

Návyšší = nejvyšší. Ž. pod. Pat. 169.

Nazad brať = zpět. Zát. Př. 181b.

Nazadrmo. Je v tom n. (má mnoho dluhů).
Hoř. 125.

Nazdvihnouti čeho kam: ke komu svých
očí. Modl. CLXXXIII. 162.

Názelený = zelenavý. N. oči. Maš. ruk.
20b. a j.

Název. Názvy vzhledem na vlasy, kníry;
n. dobráka, peněz (a úsloví o nich), samo-
táře. Vz Zát. Př. 335a., Nazývka (násl. ).

Nazimně, ěte, n. = běhounec. Laš. 1757.
Mus. fil. 1897. 345.

Nazískati si čeho: spojenců. Pal. Děj.
III. 154.

Naznati = poznati. Nechť к záhubě své
nazná, že... Vond. Kiejst. 16.

Názorce, e, m. Názor krásy plodí cit li-
bosti v n-ci Pal. Pam. 398.

Nazouzati komu = natlouci. Hoř. 92.

Nazulati šulánků = naváleti. Šeb. 105.

Nazvále = naschvále. Arch. XVIII. 524.

Názvoslovný slovníček. Čes. I. VII 4.

Názvotepec, pce, m. Mus. 1849. III. 274.

Názvysko, a, n. Wtr. Živ. vys. šk. 329.
Sr. Název.

Nazvýš letěti = do výšky. Val. Čes. 1.
X. 31.

Nazývka. N-ky bázlivých, čtveráků, fa-
lešných, lakomců, lenivých, mladých, starých,
nečistotných, nehezkých, pijáků, pyšných,
příliš štědrých, přistěhovalců, slabých, ne-
duživých, lidí spustlého zevnějšku, majících
zpustlý oděv, štěrbavých, tělesně chybných,
tlustých, vysokých. Vz Zát. Př. 335a, Název
a jednotlivá zde uvedená slova: bázlivý,
čtverák atd.

Nažívať sa s kým = svářiti. Slov. Phľd.
1898. 627.

Nažlucený = žlutou hlinkou (barvou) na-
třený. N. spodky (kožené). Čes. 1. VIL 153.

Nažlutiti co=žlutě natříti. N. koženky. Us.

Nažmoulat se = hojně se najísti. U Kře-
uovic. Vchř.

ne- přípona: nebijce, Hus I. 172, nečlo-
věcký I. 192., nehněvivý I. 172., nekánie I.
118. atd. (Mus. 1898. 243).

Ne záporné ku kterému slovu se klade na
Císařovsku. Téměř vždy bývá při inft zá-
vislém na slovese míti: Chlapci mají nemět
peněz. Vz Mtc. 1900. 345.

-ně. Subst. v-ně mají v gt. pl. -ň: višní,
kuchyň, škoreň, zpěvákyň; v nč. také -ni;
višní. Gb. H. ml. III. 1. 211.

Neb-neb = buď-buď. Neb více neb méně
Flor. A. 108b.

Nebáti se. On je nepoddám se a ona zase
nebojím se. U Císařova. Mtc. 1899. 36.

Nebáznivý. Alx. Nách. CLVI.

Nebe. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 161.,
419. Devět nebí. Št. Bes. 19. V nebích. Hus
I. 256. Nebe polituj ! Hoř. 92. Pude do nebe
(umírá). Hoř. 121. Z nebe žádnej nepůjde
a z pekla ho nepustijú. V Kobylí. Šeb. 285.
Přísloví atd. vz v Zát. Př. 335^a.

Neherný. Dám ti nebernou (ránu). Us.
Vchř.

Nebeselí, n. = podběl, rostl. Mor. Mus.
ol. ΙΠ. 136.

Nebeský Václ. Sr. Jub. XXL, Flš. Písm.
598. nn.

Nebesný. N. věc. Mus. 1871. 343.

Nebevzetí, n. Když na den na nebevzetí
slunce svítí, vinař doufá velmi dobré víno
míti. Fisch. Hosp. 289.

Nebezpečný a) ne bez péče jsoucí. Ne-
mocný n-čen zdravím bude. Maš. ruk. 39^b.;
b) působící nebezpečenství. Ten neduh jest
n-čen. Maš. ruk. 188^a.

Neboh, a, m., z nebohý. Mě n-ha, mně
n-hu; fem.: neboha: nám nebohám. Gb. H.
ml. ΠΙ. 1. 281.

Nebojatý. N. vrána. Ezop. 125.

Nebožička. Hus Post. 46b.

Nebožiec, e, m. = nebozez. Vyskočil na
n. (vyskočiv ve vzduchu se otočil). Slov.
Zát Př. 224b. Orie (oře) na n. = trojkou,
párem volů a zpředu jedním koněm. Ib
196b.

Nebratrský bratr, Pal. Děj. V. 1. 187.,
záští. Ib. Ш. 1. 194.

Nec, e, m. = necovaný čepec. Mor. Mus.
ol. I. 115

Necičky = housle. Záblatí. Kub. 154.

Neckaři = Dudinští. Čes. 1. IX. 420.

Něco z ne- čbso. O tvarech sr. Gb. H. ml.
III. 1. 464., 466. Débé béła roba со к čemu;
Děbě běłá tá děfcéca co po čem, už by dávno
službu našla. U Císařova. Mtc. 1899. 36., 38.
Sr. Nic.

Necuda = zlý kůň. Us. fiakristů. Kukla 133

Necvičky = necičky. Lisic.

Nečánek, nka, m., acator (futator), pták.
Židek. Dle Hanky v Mus. 1839. 114. (240. )
asi místo neřádek, snad drozd n. dědek n.
chocholouš. Vz tam.