184

Nehnutelný statok = nemovitý. Phľd. 1897.
183.

Nehoda, flagitium. Hus I. 302. — Jí. =
neštěstí. N. nikdy nespí. Šml. X. 241.

Nehodný. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 335b.

Neholý. Vzat to do n-lé ruky (měl na ní
šátek а р. ). Hoř. 92.

Nehosť, vrch na Slansku. Slan. 3.

Nehutný. Sen látkou n-tný. Slád. Rom.
33.

Nehýbaný. Země sedum roků n-ná. Brt.
Р. г. 67.

Nechaj, nechajž, nechajžť s indik. slovesa
ve významu imperativu jako nyní ať. Vložiž
u víno а nechaj státi několiko dní. Maš. ruk.
222b. a j. Vz Mus. fil. 1899. 269.

Nechati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2.
324.

Nechátový. N. zástěra. Hoř. 212.

Nechlubný. Hus I. 168.

Nechrášč. Mus. ol. X. 59. Sr. Nechrasť.

Nechsik = nechťsi. Hořen. 240.

Nechť. Francek je nechť, pro něho može
svět spadnóť (nevšímavý а р. ). Císařov. Mtc.
1899. 37.

Nechtíti. Nechceš čo, nečiň iným atd. Vz
Zát. Př. 335b.

Nechtivě něco činiti. Chč. S. I. 209.

Nechtivosť, i, f. N. k dobrému. Chč. S.
I. 34., 75.

Nechtivý. Chč. S. I. 363.

Nechvalebný obvčej. Chč. (List. fil 1898.
265. ).

Nejapa, y, m. Kde je ten n. ? Slád. Lear.
33.

Nejdálosť, i, f. Ld.

Nejdýl. Co n. = nejpozději. Dšk. Vok. 20.

Nejedlý Jul. dr., Jan, Vojr. Sr. Jub. XXII.,
Flš. Písm. 516., 522.

Nejednota, y, f. Dají-li čáku k žádoucímu
konci n-ty. Pal. Děj. III. 1. 176.

Nejetllý. N. věci, άδίαφοοα. Hrub. Cic.

Dob. 47. (163. ).

Nejisté. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 146. nn.

Nejmenec, nce, m. Koll. Sl. dc. zp. 31. IV.

Nejměnie (nemíti). Hus I. 17. a j.

Nejmenovanec, nсе, m. Pal. Záp. I. 79.

Nejnčko = nyní. Dšk. Vok. 41.

Nejninko = nyní. Pís. 53.

Nejsíla, у, f. Ld. Neujalo se.

Nejsvál. Bráti o n. = když není bank
(nejschvál). V Pošumaví. Kub. 154.

Nejvřelosť, i, f. Ld. Neujalo se.

-nek: budunek, zołdanek. Vz Lor. 35.

Nekale. Už je mu jaksi n. Us. Hoř. 84.

Nekalec, lce, m. = nekalý člověk. Jilm.
Bes. 1871. 508.

Nekalota, y, m. = nekalec. Nár. list. 1897.
č. 239., 125. odp.

Nekánie, n. Hus I. 118., 358.

Nekázeň, zně, f. Přísloví atd. vz v Zát.
Př. 129.

Někdejšek, šku, m. Nynějšek a n. Pal.
L, VI.

Někdež m. nikdež. Jihozáp. Čech. Dšk.
Vok. 63.

Nekej = nějaký. Stachy Král. Kub. 154.

Nekerinký = některý. Mtc. 1899. 227.

Nekněz, e, m. Hus I. 165.

Nekojný. Pomni život svatý, jenž jest
v tomto světě n-ný. Hus III. 153.

Nekonec, nce, m. I tu rozešly se strany
s týmže nekoncem, jako dříve (neukončivši
věci). Pal. Děj. III. 2. 8.

Nekřesťansky dře (draho prodává). Hoř.
124.

Nekřtěňov, а, т., jm. pole. Pck. Hol. 129.

Některý. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 271.

Nekulny = nehybný, neohrabaný. Slez.
Lor. 75.

Nekúpedlný = nekoupitelný. Hus Post.
212b.

Nelahozeves = ves Nelahodova. Z poč.
se obě slova skloňovala, později jen druhé.
Gb. H. ml. III. 1. 312.

Nelakomý. Hus I. 168.

Nelatinník, а, т., Nichtlateiner. Št. Bes.
43

Nelenivě někomu svou věrnosť ukázati.
1501. Arch. XVIII. 245.

Nelepeč, рčе, т., lesu Plas. Arch. XVIII.
13.

Nelepový, vz Nálepový.

Nelibka a nesvornosť. Dač. II. 187.

Nelíný. Hus III. 14.

Nelítosť, i, f., impietas. Přikryti jsú n-stí
svú. Ž. pod. LXXII. 6.

Nelorovaný groš. Dač. I. 360.

Nelovec, vce, т., vz Mák.

Nelstivě. Slibujeme nelstivě, že... Arch.
XVI. 205., Chč. S. L 322.

Nelze. Jedí a pijí do nelze (příliš mnoho).
Němc. III. 308.

Nemalosť, i, f, paucitas. Ž. pod. 140a. 1

Nemanželský. N. dítě. Vz Zát. Př. 98b.

Nematný. V VI. 1152. za Pal. polož: III.
2. 265.

Nemažcheba, osada u Brušperka na Mor.
1320. Mus. ol. 1897. 45.

Němcová Božena. Sr. Jub. XXII, Flš.
Písm. 624.

Němčák, а, т., rybník u Rudníka. Věst.
op. 1895. 15.

Němec. Němci a) Germania, země; b) Ger-
mani, národ. Vz Gb. H. ml. III. 1. 69. Slovo
Němci vyskytuje se teprve koncem IX. a
počátkem X. stol., ale původ slova není
posud znám. Uč. spol 1897. VIII. 21. Ne-
nasytná Němců lakota sahala by ještě dále;
Nedělej se Němcem = nechtěj býti mým ne-
přítelem. Pal. Děj. II. 1. 145., II. 2. 421.
Kdo Němce u vlasť vodí..., toho potrestaná
budiž vina. Vz Vond. Kiejst. 43. N. je jako
vrba, kam ho posadíš, tam se ujme. Us. N.
se nebojí o gatě; Nemcu never, kým je tepiý
atd. Vz Zát. Př. 336^b. Posměšky na Němce
ve Slezsku. Vz Čes. 1. IX. 145. Rovně jako
housenka v zelí, had za ňadry, myš v stohu
a v stodole, kozel v zahradě, tak N. v české
radě loupí, bere, šidí atd. Dač. II. 124. —
N. ze Zatče Petr. XV. stol. Vz Pal. Děj. IV.
1. 396. — N. = vrch. Pís. 3. — Němci =
mravenci drnoví. Hoř. 108.

Německonacionalní strana. Us.

Německy. Vlez si pod necky a budeš
umět n. Hoř. 126.

Německý. N. právo, vz Pal. Děj. II 1.
18., nemoc = průjem. Žát. Př. 77^b.