189

NevýBojný štít spravedlnosti. Modl.
LXXVII.

Nevyčiščedlný = nevyčistitelný. Hus Post.
211b.

Nevýmluvně boží moudrosti se diviti.
Št. Bes. 16. N. někoho milovati. Modl. CLII.
124.

Nevýmluvný. N. milosrdenství boží. Modl.
CXII. 97.

Nevyřídný. časem váhavý v svých věcech
a n. (jich nevyřizující). Sdl. Hr. VIL 143.

Nevyspalý. Kor. jes. 238.

Nevyvedený člověk = sprostý, hrubý.
Hor. 92.

Nevývratně. Slovo její stálo n. jako
Sněžka. Šml. V. 24.

Nevzmožný. N-no nám vojevati. RKk.
Jar. 194

Nezáležitý. N. věc. Ld.

Nezaplacený = zaplacen býti nemohoucí.
Toť bude sádlo n-né. Maš. ruk. 48a.

Nezasmálka, y, f., os. jm. Nár. sbor. I. 35.

Nezávadně někomu něco postoupiti (beze
všech závad, povinností). 1512. Arch. XVII.
178.

Nezavřený. Lítá jako n ná (běhá rychle).
Hoř. 126.

Nezažitný = neztravitelný Kachny jikry
štik n-né ze sebe vydávají. Fisch. Hosp. 211.

NezBačně. Lačné brucho učí sa n. (ne-
rado). Zát. Př. 67b.

Nezcizitelný. N. právo. Pal. Pam. 605.

Nezčíslý = nezčíslný. Pal.

Nezdar. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 211. nn.,
146. nn., 378b., XII. 7. Sr. Zdar.

Nezdřev, a, m., bývalá tvrz na Lnářsku.
Sdl. Hr. XI. 265.

Nezdrželý. Jakož na lidi nezdrželé pánům
svým náleží. Arch. XVI. 193.

Nezdvořák, a, m. Hosta chlebem, n-ka
uvítej holí. Hrub. 39.

Nezemský svit. Vrch. Rob. 19.

Nezkalený, immaculatus. Vz Ž. pod. Pat.
171.

Nezkrotnosť, i, f. N. sebecitu. Nár. list.
1898. č. 83.

Nezměnati se = nezmiňovati se. Laš. Mus.
fil. 1897. 440.

Nezmlčallivý = nesmlčelivý. N. člověk.
Phľd. 1898. 562.

Nezpůsobnosť. Přísloví atd. vz v Zát.
Př. 22.

Nezřízenosť. Přísloví atd. vz v Zát. Př.
129., 380b., VIII. B. 3.

Nezručný = necvičený. N. lid. Št. Bes 2.

Nezruky. Dal mu n. (litoval, že za tu
cenu prodal). Slov. Zát. Př. 192b.

Neztloukavý. N. mléko. Ott. XVII. 460.

Nezvaný. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 113^b.

Nezvedně si počínali. Dač. I. 192.

Nezvolnosť к studování (nechuť). Mart.
S. 42.

Než. Bóh jest první (m. prvnější) otec
než ty. Hus I. 186.

Než aby. Šípy byly příliš těžké, než aby
se jimi mohlo pohodlně metati (= tak, že
se nemohlo jimi pohodlně metati). Podle
pravidla má býti... těžké, aby se mohlo
jimi pohodlně metati (ale to by byl opačný,

nepravý smysl) Sr. Brus. mat. 3. vyd. 209.
— N. = ale Nekvap v desrillování, než v kal-
cinování neškodí. Flor. A. 47^b.

Nežiaľ = nežal, radost. Slov. Zát. Př.
204a.

-ní u Husa. Vz List. fil. 1899. 453. Vz -ný.

Ni m. ji = jej po předloužkách. Chci na
ni dokázati. Vz Gb. H. ml. III. 1. 470.

Nic z ni-čbso. Vz Gb. H. ml. III. 1.
464., Čso. O tvarech vz ib. 466., 467. Gt.
v bibli kral. ničehéhož. Na Slov.: nič, nyč,
niš, ništ. Sb. D. 81. Subst.: к nicu, i nč.
někdy: z nicu. Gb. H. ml. III. 1. 468. K nicu
učiněn jsem. Z. kap. 72. 22.; nč. obec. gt.
nicu: nic a nic jsou dva nicy. Us. Gb. H.
ml. III. 1. 85. Změ (jsme) fšeci nic po nás;
Je to pivo nic po něm (špatné); Kópií vuz
nic po něm. U Císařova. Mtc. 1899. 36., 38.
Sr. Něco. Ani za nic na světě to neudělám;
Umím to udělati jak nic; Přišel jako nic a
odešel jako žádnej (přišel a odešel nepozo-
rovaně). Hoř. 92., 119. Pakli se hlíza vyvrže,
ovoce nového se varuj a pro nic do obecné
lázni nechoď (= za žádnou cenu sebe větší).
Maš. ruk. 45b. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 158b.
(kdo nic nemá), 338^a. To sou samý nicy.
Jičín. Kub. L. f. 1900. 360.

Nič = nit. Ty budžeš ňedobru niću přašc
(z tebe nebude nic dobrého). Slez. Lor. 75.

Nićany = nitěný. Slez. Lor. 75.

Ničatko, a, n. = odlesk, zlatě prasátko.
Rímov. Kub. L. f. 1900. 361.

Nice, nice = ničso, nic Vítr světlu nice
neuškodil. Hus Post. 123a. (Gb. H. ml. III.
1. 467. ).

Nicí nom. sg. m. nic. Otec pade nic. Otc.
240^a. Fem.: nicě. Pade nice. Gt. sg. n. nicě
v adverb. výraze: z-nicě. Nom. pl. m. nici.
Padli nici. Akkus. pl. nicě. Tyto tvary bý-
valy při slovesích pásti ( = padnouti) a le-
žeti. Vz Gb. H. ml. III. 1. 313.

Nicový. N. skála u Sloupu na Mor. Bdl.
Mor. 5.

Ničeti, niču, pronum esse. Pass. a j. Za-
niklo. Vz Gb. H. ml. III. 2. 287.

Ničík. V VI. 1195. Za Zát. polož: Př.
248a., 265b.

Ničitel, anthribus, brouk. N. kostkovaný,
a. tesselatus, mramorovaný, variegatus, pás-
kový, fasciatus. Vz Klim. 621.

Ničkont = nyní. Plz. 118.

Ničkot = nyní. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok.
58.

Niederle Jindř. a Lubor. Sr. Jub. XXII.

Niellování kovů = vyplňování prohlou-
bené půdy kovu tak, že povrch po vyplnění
tvoří opět rovnou půdu. Vz KP. VII. 617.

Nietsch Jan, kazat, 1651. —1709. Vz Vlč.
Lit. II. 1. 15.

Nigella z Oskořína Trojan, překladatel
traktatů sv. otců, 1537. —1604. Flš, Písm. I.
393.

Nihdži = nikde. Slez. Lor. 75.

-nik přípona u Husa obvyklá: apatečník,
cestník, nuzník, prázdník atd. Vz Mus. 1898.
242. Sr. List. fil. 1899. 259.

Nikdo. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 463.
Nikdo na Císařovsku vyhynulo; užívá se:
žádný. Mtc. 1900. 346.