190

Nikerý = niektorý. Medzitým n. zazpívá
píseň. Slov. Phľd. 1898. 496.

Nikla s Jos. Sr. Jub. XXII.

Niklíček, čku, m. = malý niklový peníz.
Nár. list. 1900. č. 92. odp.

Niklování železa = potahování niklem.
Vz KP. VIL 372.

Niknouti. Nemůže to n. (zastati). Hoř. 92.

Nikocianský. N. bylina = tabák. Fisch.
Hosp. 85.

Niktoš, e, m. = žebrák, nuzař·. Slov. Zát.
Př. 161b.

Nil, e, Brt.; nč. gt. -u. Gb. H. ml. III.
1. 80. Ale také -a. Sr. do Rýna.

Nimera, y, m. = nimra. Jihozáp. Čech.
Dšk. Vok. 64.

Nišć = nésti. Slez. Lor. 75.

Nisislav. Z N-vě. 1484. Arch. XVI. 272.,
'285.

Niščať, herabkommen. Slov. Sbor. slov.
I. 58.

Niť, i, obecne -ě. Gb. H. ml. III. 1. 388.
Přísloví atd. vz v Zát. Př. 338a.

Nitka. Toho v hospodě na nitce udržíš
(snadno). Hoř. 122.

Nitkavý. N. víno = porušené. Zát. í ŕ.
220b.

Nitkonosec, sce, m, tapinotus, brouk. N.
opásaný, t. sellatus. Klim. 588.

Nitkorožec, žce, m., opiio, brouk. N. do-
máci, o. domesticus, měkký, mollis, žlutavý,
pallidus. Vz Klim. 463.

Nitrojazykový. N. svalstvo. Ott. XIII.
133b.

Nitrokloubec, bce, m. Mus. 1849. IV. 47.,
III. 44.

Nitrověda= jejíž látka týká se lidského
vědění, nitra, ducha. Dk. Paed. 7.

Nivý. Všecky dámy v nivé touze vítat
ho chtějí Artt. Uhl. 73.

Niza, y, í. = řasa, náber. Falte.

Nízkostropý. N. světnice. Řezn. Slov. 237.

Nižádný. Ja píši:, nižádný' a jiní řiekají:
, žádný'. Hus II. 440.

Nížburk z: Misemburg a od: Mies (Mže)
Uč. spol. 1897. VIII. 8. V Arch. XVIII.
57. - 58. mylně psáno Vizmburk (1498).

Nižemestia, role u Turč. Sv. Martina.
Sbor. slov. II. 240.

Nížkovka, y, f., vrch u Račína. Hoš. 98.

Nobél = nabil. Slez. Věst. op. 1895. 63.

Noc. O sklon sr. Gb. H. ml. III. 1. 394.
Jsi-li tak nedbalý, dej ti Pámbu dobrou n.
(= nepochodíš). Hoř 92. Dnes noci minulé
byla naděje, že... Pal. Děj. V. 2. 226.
Noc má své právo. Dač. I. 143. Přísloví atd.
vz v Zát. Př. 338a., 232., XIV. D. 2.

Nocenka, rost. Vz Ott. XVII. 407.

Nocí z: noc-siú, noc sí, tuto noc, této
noci. Vz Gb. H. ml. III. 1. 508.

Noclezistě, ě, n. Nár. list. 1898. č. 100.

Nočnice (světlíky) lítají, vypadají jako
baňa nebo koňská hlava a jsou andělé svr-
žení do chrastí nebo do bařin. Čes. 1. IX.
403.

Nodynik, a, m. = nádenník. Lor.

Noel, e; nč. gt. e i -a. Gb. H. ml. III.
1. 79.

Noetický. N. a psychologický význam
associace. Krč. Assoc. 5.

Noha. O sklonění vz Gb. H. ml. III., 1. 194.
V kral. bibli: noh tvých, Sk. ap. 2. 35.,
к nohám, ib. 4. 37., na nohách, Zjev. 11. 11.
Nohy: čapty, klanice, knochy, knochty, Zát.
Př. 66a., jedenáctky. Nohy jak čangály, jak
kachle, jak kopyta, jak křápy, jak krmholec,
jak medvěd, pekařské, jak píščalky, jak
šetlinky, jak šídla, jak válek. Mus. ol. 1898.
111. Chodím na nohách jako kožich na ru-
kávích (špatně). Arch. XVI. 15. Stydnou
mu nohy = je nemocen. Us. fiakristů. Kukla
134. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 76^b. (chu-
ravé), 338., 64^a. — Nohy brouků, vz Klim.
XL, motýlu. Vz Exl. 11. — N. = stopa.
Stromové sto noh zvýší. Alx. Nach. CXI.
l06. — N. díevěná. Soustruhování noh. Vz
KP. VIL 258.

Noháč. Kurové nołáči, megalodiidae. Vz
Ott. XVII. 18.

Nohavice: nohavky, chološně, hološně, ko-
lošně. Sbor. slov. II. 122. Široké n.: gáloty,
pantalóny, plátenky, plundry, pulidery, puli-
gery. Ib. 123. Skoro vidie jedny n. ako
desat sukien (o ženské, která pase na
mužské). Mus. slov. I. 25.

Nohavičky na vidličky (o hubeném

tenkých nohou). Zát. Př. 64^a. — N. = pun-

čochy. V krpcoch mají n. Mus. slov. I. 54.

Nohojed, u, m., nemoc. Př. star. III. 8.

Nohsledství, n. Slád. Lear. 59.

Noisetky, druh růží. Us.

Nokturn, u, m. Ůterný, páteční n. atd.
Vz Ž. pod. Pat. 172.

Nolepka, y, f., pozemek ve Slez. Lor.
82.

Nomatismum drhni z sucha (neduh).
Čes. 1. VIL 378.

Nomenklator. Školní n. XVI. věku. =
žák, který dával zvoncem znamení do školy,
jména žáků čítal a nedbalé zaznamenával.
Vz Wtr. Part. 476.

Nominativ m. akkus. v jazyku kleslém:
Páni připověděli židi (m. židy) vyhnati. Cf.
Gb. H. ml. III 1. 54. — Nom. za vok.
u, oráč a meč': Přijdi, šuhaj švarný. Sš. P.
618 (Gb. III. 1. 97. ). Nom. m. vok. v bibli
kral.: Anna, proč pláčeš V 1. Sam. 1. 8.
Abner, čí jest syn ten? 1. Sam. 17. III. 55.
(Vz Rozb. kral. 47. ). Nom. pl. za instr.:
za vojáci (za vojáky). Na Slov. Gb. H. ml.
III. 1. 66. N. na Císařovsku. Vz Mtc. 1900.
62.

Nopek, pku, m. = přístroj na ubírání
smítek. Strakon. Kub. L. f. 1900. 361.

Norek, rka, m., foetorius lutreola, kuno-
vitá šelma. Vz Ott. XV. 373.

Nořičí. N. kůže. Pck. Hol. 189.

Normatika, y, f. = věda normativní.
Sr. Dk. Paed. 11.

Mos. Veliký nos: zobec. Hoř. 96. Má nos
za štyry oharky (veliký). Seb. 220. Chodí,
co by mu z nosu kapalo (přišel neopatrností
do neštěstí). Rybay. Ufouk mu zrovna před
nosem; Aby mu všecko snesl pod nos;
Prší mu do nosu (má nos nahoru ohnutý);
Vidí skrz n. srdce (je prozíravý). Hoř. 92.,
117., 118. Uviaž si to druhý raz na nos!;