191

Pod nosom mu je, a nevidí; Nos ako úgorka
(okůrka), ako Čakan. Zát. Př. 18., 19a., 65a.
Sr. ještě: Zát. Př. 35a. (o hněvlivém), 57b.
(kárá-li se kdo).

Nosáček, čku, m., vz násl. Nosák.

Nosák, u, m. = hrnec s tichem na vrchu;
nosáky, nosáčky = dva takové hrnce spolu
slepené (dvoják). Slov. Phľd 1897. 316. —
N., а, т., rhmomacer, brouk. N. révový, h.
betulae, topolový, populi. Klim. 618. — N,
Bohusl. (pseud. Nezabudov), básn. slov.,
nar. 1818 Vz Vlč. Lit. slov. I. 120., 277.

Nosan, а, т., stolatus, brouk. N. dvoja
totečký, s. crinitus. Klim. 553.

Nosek Ant, spis.

Nosen, а, m., chondrosoma nasuš, ryba.
Mus. ol. III. 89.

Nosič, e, m. Hus. Post. la. a j.

Nosil, a, m. = nosič. Rozb. III. 730.

Nosnosť, Tragfähigkeit. N. lodi. Us.

Nosorožík, brouk. Sr. Ott. XVII. 19.

Nosovosť, i, f., Rhinesmus. Mus. 1859.
327.

Nosový. N. přídech, Nasenton, hud. Mus.
1850. IL 13.

Nosperky, trať v M. Němčičkách. Šeb.
189.

Nošisko, a, n. = veliká nůše. Již. Mor.
Šeb. 126.

Nošti. Si nošti, hac nocte = si noci. Gb.
H. ml. III. 1. 511.

Nota. Zpívá se starou notou, jen že do
jiného klíče. Sml. IV. 107. Umí na touž
notu zpívati (jest téhož smýšlení, mravu.
Fisch. Hosp. 178. Úsloví vz v Zát. Př. 338b.

Notista, у, т., vz Kustoš.

Nótkový. N. zelina (roste vžitě). Čes. 1.
VII 126. Sr Nótka (nádcha).

Notorieta, y, f. = všeobecná známosť
při soudě o kterémsi příběhu. Ott. Říz. II.
105.

Nototisk, u, m. Vz Ott. XII. 80.

Nouka, y, f. = naučení. Šli na nouku (na
katechismus). Slez. Lor. 75.

Nouze. Kde n. mívá svoje sídlo, tuť
nemůž být dobré bydlo. Har. II. 97. N.
zniku nedá. Arch. XVIII. 542. N. není ani
sestra ani bratr Jrsk. XXIII. 229. Přísloví
atd. vz v Zát. Př. 151a, 157b., 339a.

Nouzíkání, n. = nuzaŕeni. Wtr. Part.
282.

Nováček Vojt. dr. Sr. Jub XXII. - N.,
čku, т., rybník v Plzeň. Plz. 22.

Novák Rob. dr., Jan F., Jos. Kar. Sr.
Jub. XXII. — N. Vlád. dr., doc. а spis.

Nováková Tereza. Sr. Jub. XXII.

Novellisovati co: nějaký děj. Sá. Lit.
155.

Novesko, а, п., vz Novovesko.

Novicianka, y, f. = začátečnice. Šeb. 105.
Sr. Novicka.

Noviti co: = opakovati, obnovovati. Sliby
novil. Koll. Bás. 19.

Novina zlá skôr sa ztvrdí; V n-ne chotčo
pochytí. Zát. Př. 338b.

Novinový, potok. Pck. Hol 127.

Novoé, stráň ve Slez. Lor. 82.

Novodohý. N. jednota. Řezn. Pal. 162.

Novoeuropský. N. osvěta, život. Pal
Děj. I. 1. 225, I. 1. 9.

Novogotický sloh. Sdl. Hr. X. 46.

Novokatolictví, n. Flš. Písm. I. 395.

Novokřtěnci. Vz Wtr. Part. 85.

Novokřtěnský. N. školy. Wtr. Part. 85.

Novolatinský. N. literatura. Mus. fil.
1900. 455.

Novomilec, lce, m. = přívrženec novot.
V VI 1213. za Bačk. polož: Děj. čes. pís.
192., Mus. 1898. 315.

Novoobrácenec, псе, т. Flš. Písm. L 3.

Novopražský. N. měšťan. Wtr. Živ. vys.
šk. 12.

Novosedlá = obchůzka nevěsty zvoucí
na svatbu. Vck. Svat. 13. Sr Novosedlí.

Novosedlí = nové hospodářství. Jsem
ν nedostatcích ν této novotě n. svého. 1610.
Uč. spol. 1900. IX. 34.

Novošvec = nově do cechu přijatý.
Adám. Čech. 74.

Novotění, n. Jejich přívažné n. bylo
mrzkosť Čechům statním. Pal. Děj. III. 1.
231.

Novotný Eduard, Fr. dr., Fr. Ot., V. dr.,
V. J. a j. Sr. Jub. XXII.

Novotrpítelka, y, f. Louk. 39.

Novověrecký. Ň. pravda. Pal. Děj. III.
1. 143.

Novovesko, а, п., skráceně Novesko,
místní jm. Pck. Hol. 155.

Novožitný jazyk. Flš.

Nový. O skloň. vz Gb. H. ml. III. 1. 532.,
na Lašsku vz Mus. fil. 1897. 436. N., nov,
a, o. Jest nov = nový měsíc. Na nov,
v novu, na novu; nov měsiec; novoměsíc.
Vz Gb. H. ml. III. 1. 289. Nemá ani novej
(nového krejcaru). Hoř. 92. Sr. Novák. No-
vého čo, nič dobrého; Nového nič pod
slncom; Nové — vzácné. Zát. Př. 338^b. —
Dvě žíly v uších zatínají pro novou (ne-
dávno stalou); Ovoce nového se varuj (ne-
dávno uzraléno). Maš. ruk. 43., 45. Nový
rok na Pelhřim. Vz Chorv. 73. nn. — Nový
svět, jméno látky na sukně. Hoř. 212.

Nož v II. 189. oprav v nôž. Zát. Př.
291a.

Nožnový. N. liščí futro. 1597. Mus. 1899. 132.

Nřieti, nru (z koř. ner-, stupňovaného
v nor-, nořiti). Doložen jen impert. vinrzi
scateat. Ž. gloss. Hab. 16. Vz Gb. H. ml.
III. 2. 197.

-nu — zůstává u Husa pravidlem při
vzoru dvihnúti v partc. pass. Cf. vdešení
a vdechnutí vedle sebe. Hus. III. 62. (Mus.
1898. 242).

Nucený. N. čeledín a vázaný pes nestojí
za nic. Čes. 1. IX. 324.

Nućić = notiti, zpívati. Slez. Lor. 75.

Nuckati se. N-li a kuckali se, ale na
konec spolkli hořkou piluli. Šml. V. 135.

Nudožerský Vavřinec. Vz Wtr. Vys. šk.
137. nn., Wtr. Part. 560., 569.

Ňuchati к čemu. Čes. 1. X. 301.

Nulla bez nully nejde, tragač bez kolečka
nejede. Mus. ol. 1898. 111.

Nullátko, a, n. = kružidlo na rýsování
a vytahování velmi malých kroužků. Ott.
XV. 290.