197

Odechtíti se komu. O-lo se jim vyjedná-
vati s ním dále. Pal. Děj. IV. 1. 36.

Odejdení, n. = odejití. Mill. 92. (Gb. H.
ml. III. 1. 131. ).

Odekřtěnec, nce, m. XVI. stol. Vlč. Lit.

I. 368.

Oděnek, nku, m. = pařez, hanác. Brt. D.
II. 352.

Odeprati koho odkud. Od města je ode-
pral = odrazil. Har. J. 40.

Odepření něčeho. Vz Zát. Př. 247^b.,
XVI. 11.

Oděračka, y, f., louka. Sdl. Hr. III. 228.

Oderčení, n Vyslyševše ortel a o. Bar-
tošovo. 1461. Arch. XVIII. 324.

Odestatý = odstávající, nephléhající. Té
okna só moc o-ty. Císař. Mtc. 1900. 338.

Oděv často jeví člověka. Slád. Ham. 31.
Odev aký, taká česť. Zát. Př. XIII. 10. (221. nn.,
340a., ХШ. 2. ).

Odezvać, odzyvac se = ozývati se. Slez.
Lor. 75.

Odhádání či vdědění soudní = konečné
odevzdání prohraného statku žalobci. Vz Pal.
Děj. II. 2. 410.

Odhajie, n., role v Trenč. Sbor. slov. III. 6.

Odháňačka, u pluhu. Sbor. slov. III. 28.

Odháňka n. okapový práh = mohutný trám,
na němž spočívá pod lomenicí šindelová
střížka (okap). Val. Čes. 1. VIII. 316.

Odhoděnec, nce, m. = ďábel. Sá. Lit. 129.

Odhroziti koho z čeho. Pal. Děj. IV. 2.
161.

Odchlehník, u, m. O-ky = kusy těsta od
chleba utržené, zválené na koláče, nadité
trnkami (= švestkami) a upečené. Již. Mor.
Šeb. 110.

Odchod, u, m. = příkop, jímž voda od
mlýna odtéká. Mus. ol. 1898. 111.

Odchodná. Za o-né ostavil jim slova pře
pravá (když odcházel). Chč. Š. I 438.

Odchodné, ého, n. Hus Post. 36^a.

Odchova, y, f. = odchov. O. ryb. Nár. list.
1899. 114.

Odchrkati nečistotu. Maš. ruk. 40b.

Odírání, n. O. trestaných z kůže dělo se
ν Čech. poprvé r. 1509. za Vladislava II.
Bylo to z Uher přineseno. Vz Pal. Děj. V.

2. 152.

Odiva. Na odivu světa nás kálel. Kom.
Ohláš. 110.

Odívačka, y, f., vz Oděvačka.

Odjetina. Ty modly mrzkostí a o-nou na
zýval. Rozb. II. 145.

Odjíti (odejmouti), odezmu (zastr. ). Mast.
drk.

Odjízbový. O. dvéře (od jizby) Horen. 164.

Odkáď se nevrátíš, tam nepospíchej. Mus.
ol. 1898. 111.

Gdkalnice, e, f. = malý otvor v kotle,
kterým se kal nebo kotelní kámen odstra-
ňuje. KP. IX. 21.

Odkašílati. Lehce o-lá. Maš. ruk. 177b.

Odkaz = legat. Vz Ott. XV. 789a.

Odkedź, odkel, zodkel = odkud. Slez. Lor.
75.

Odkládací prostředek. Ott. Říz. I. 10.

Odkládati. Odkláda, nedôjde, čo hladá.
Vz více v Zát. Př. 340a. Musil tu klisici (za-

bitou) odložiti (zaplatiti). 1480. Mus. ol. 1897.
44. — s čím. O-jú ako s královú smrtú.
Phľd. 1897. 316.

Odkládavý. O. odpověď. Pal. Děj. IV. 1.
54.

Odklajduša, dle Bača. Člověk o. = který
vše s odklínáním odtajuje. Zát. Př. 47a.

Odkličovací stroj (v pivovarech). Nár.
list. 1898. č. 245.

Odkontovaný. O. položka. Ott. XIV. 444a.

Odkoukaný. O. věc. Nár. list. 1897. č. 293.
odpol.

Odkrmiti. Prsy odkrmovaly ho 14. stol.
Mus. 1900. 509.

Odkročiti od těla. Chč. S. L 99.

Odkvětí, n. O. mladosti. Dorf. 70.

Odkvětlý. O panna (přezralá). 1. Kor.
7. 36.

Odkýchati co. Jen aby z toho nedostal
rýmu a neodkýchal to (neodpykal). Šml.
VII 60.

Odlévač, e, m. = nádenník při odbírání
vinného desátku. 1617. Nár. sbor. 1900. 178.

Odlévající míra (pivná, vinná). 1559. Mtc.
1897. 277.

Odlisknouti co: semulu (palaestrou od-
raziti). Us. Šeb. 39.

Odliti. Zadek (zadní vor) se odlejvá a
zalamuje = na křivo pluje, křiví se. Čes. 1.
VIII. 26.

Odloučiti koho čeho. Bóh je zamietá a
své milosti odlučuje. Chč. (List. fil. 1898. 280. ).

Odloženec, nce, m. = odložené dítě. Šml.
V. 153.

Odmanévrovati. Ott. XVI. 763.

Odmehnouti. Už mu vodmehlo = zas roz-
vázal. Jičín. Kub. L. f. 1900., 361.

Odmeknouti co = odemknouti. Kom.
Theatr. 40.

Odměrek, rku, m. Pij syrovátku s o-kem.
Ces. 1. VII. 377

Odměry, trať v Bořeticích. Šeb. 188.

Odmetek, tku, m. Žena malá a muž velký,
to sú dva odmetky. Zát Př. 96a.

Odmiřać = odměřovati. Slez. Lor. 75.

Odmítání soudců. Vz Ott. Říz. I. 54. nn.

Odmlčeti se čeho. O. se všeho odporu
(sříci se). Kom. Ohláš. 163.

Odmluva. O vou oživuje se konversace.
Sml. IV. 34.

Odmlúvati. Tehdy Jan odmlůváše se jemu
řka. Praž. evan. (List. fil. 1897. 273. ).

Odmrť = dědictvo po zemřelém. Čes. 1.
VIL 42.

Odnačka, y, f. = vodnice, Čes. 1. VIL 376.

Od naproti. Dostal to z o. Us.

Odnárodňovací soustava. Ěezn. Pal. 13.

Odnávať = obnovovati. Laš. Brt. D. L 239.

Odnepadání, n. = onemocnění. Tvé časté
o. jest nebezpečné. Arch. XVI. 14.

Odnožka, trať na Fnštatsku. Věšt. op.
1895. 15

Odolati. Sr. Gb. H. ml. III. 2. 323.

Odonud. Má o. přinésti něco. St. Bes. 38.

Odopchati. Jednu dieru zapcháš а druhú
odopcháš (otevřeš, uděláš). Zát. Př. 157a.

Odpadlina. 1709. Vlč. Lit. II. 1. 77.

Odpadnouti čeho. Jakoby odpadlo jabloně
jabúčko. Brt. P. n. 368.