199

Odtafáriť něco = odprodati, pryč dáti.

Slov. Phľd. 1897. 314. Sr. předcház. Odpelhať

Odtáhnouti co: sněm = odložiti. Pal.
Děj. IV. 1. 22.

Odtamtud. Pal. Záp. I. 47., Louk. 21. O.

se chodí do kuchyně. Mus. ol. XI. 126. O.

bvl dopraven na hrad pražský. Tk. X. 178.

" Odtelefonovati někomu. Phľd. 1897. 141.

Odtelka, y, f., vz Otělka.

Odtěšení. Hus I. 195. Flš. v Mus. 1898.
246. myslí, že smysl místa žádá: odtěštění.

Odtrávničí, п., pozemek. Pck. Hol. 203.

Odtrhnouti se čeho. Abych se mohl obo-
jích o. (od obojích). Mart. S. 28.

Odtrubí či potrubí odpadové, jímž se
voda z kotlů vypouští. Vz KP. IX. 20.

Odtrumfnouti komu. Dovede mu o. (ho
odbyti). Hoř. 123.

Odtrženstvo, a, n. O. národní = odtržení.
Phľd. 1897. 181.

Odtržěti = odtrhnouti. Had přilezl a od-
tržiel ten kámen. Maš. ruk. 295^a.

Odtučňovací léčení. Nár. 1. 1898. č. 93.

Odtud = odtamtud. Často v Dač. (I. 221.
aj. )

Odtušiti. Odtušen jsa zle od lékařů (za
ztraceného pokládán). Ezop. 165.

Odudlavený = odutý, obručený, mrzutý.
Zát. Př. 35a.

Odúlanec, nce, m. Zhnilej o. Seb. 94., 230.

Odule, rostl Vz Ott. XVTI. 59.

Odulice, e, f. O. (o sednici) v neděli od-
dělati za příčinou besed. Horen. 300. Sr. násl.
Oduliční. (O. jest předložkový pád: od-ulice.
Slovácké domy mají dvoje dvéře, jedny od
ulice, druhé ode dvora. Dvéře od ulice bý-
vají zavřeny, i když jsou obyvatelé doma,
proto žebráci žebrávají tam pod okny. V ne-
děli odpoledne bývají oddělány (závora od-
strčena), aby nemuseli každému besedníku
zvlášť otvírati. Brt. ).

Oduliční dvéře = od ulice, k ulici hledící,
položené. Horen. 163. Vz Odulice.

Oduřavěti, ěl, ění. — od čeho. Tvář má
o-la od pláče. Bibl. Job. 16. 16.

Odutý. Vz předcház. Odudlavený.

Oduvačka, y, f, rostl, pomáhající do-
bytku od oduti. Mor. Mus. ol. V. 72.

Odvaha, y, f. Úvaha bez odvahy mrtva
jest. Šml. IV. 53.

Odvážiti se. Odvážil se vítěziti. Us.

Odvážka, y, f. Holic. 124.

Odvážlivosť, i, f. Přísloví atd vz v Zát.
Př. 29.

Odvážlivý čeho. člověk hrdla o-vý. Har.
J. 97.

Odvážný. O-ným štěstí přeje. Hrub. Cic.
Dob. 88.

Odvěta, y, f. Přísloví atd. vz Zát. Př.
349a., 351b., XVI. 19. b., XVI. 21.

Odveźć śe na kom = pomstiti se. Slez.
Lor. 75.

Odvézt. Poďte se o. = svézti. Mus. ol.
1898. 111.

Odvíček = odpoledne. Jihozáp. Čech. Dšk.
Vok. 19.

Odvislosť. Přísloví atd. vz v Zát. Př.
131. un.

Odvláčiti co: pokání (odkládati). St.

Odvódka, y, f. = vojenský odvod. Řevno-
vice. Kub. L. f. 1900. 361.

Odvolati koho čeho. Ту odvolávám všeho
statku. 1466. Arch. XVIII. 344. Sr. Odříci.

Odvoliti čemu: hříchům (entsagen). Chč.
S. L 300.

Odvozný. O. soustava kanalisační, Abfuhr-
system. Vz Ott. XIII. 895.

Odýchati. Šak som sa jej (jí) netýkal,
len čo som ju odýchal (pannu). Brt, P. n. 10.

Odzápasiti komu. Sdl. Hr. XI. 184.

Odzbrojiti, abrüsten. Us.

Odzbrojovací, Abrüstungs-. Nár. list.
1898. č. 239.

Odzgáň, ě, m. = sprosťák. Zát. Př. 41^a.

Odživ, gt. odživě, f. = oděv. Slez. Lor. 75.

Odživka, y, f. = oblek; ženský šátek. Slez.
Lor. 75.

Odzkoušeti co: úlohu. Slád. Sen. 24.

Odźoć = odíti; odžoći = oděv. Slez. Lor.
75.

Odzovovati, revocare. — koho. Ž. pod.
CI. 25.

Odzyvać śe, vz Odezvač śe.

Ofěra. Dal čertu na o-ru (dal na dluh).
Hoř. 125.

Official. Školní officialové ve středověku.
Vz Wtr. Part 144. nn.

Oficial = official. Hus I. 209.

Oflakovač, e, m. O. při robotě = dohlížitel.
V Pádolí. Jrsk. XXIII. 442.

Ofrésovati co: obloukovou stranu kola.
Ott. XIV. 536b.

Ogálať co v čem = obaliti. Již. Mor.
Šeb. 264.

Ogandžovať. Planý tovar ľudia iba obre-
hujú, ogandžujú (pohaní). Slov. Zát. Př. 192b

Ogrman. Sr. Grman (Grmal) Slov. Zát.
Př. 291a.

Ogrodeček, čku, m. Jak jo tebe v o-čku
zastanym, to jo tebě tvůj vjuneček ukradnym.
Brt. Nár. pís. 151.

Ogrymny = ohromný. Slez. Lor. 75

Ogurka, y, f., pozemek ve Slez. Lor. 82.

Ohachlovati, abhächeln. Fisch. I.

Oharačný = ostražitý. O. pes. Sbor. č. 4.
57. (Val. ).

Oharovati = hlídati. Ten pes dobře oha-
ruje. Val. Sbor. č. 4. 57.

Ohaviti se s čím = meškati. Jrsk. XXIII.
25

Oheň. Ujmi dřev ohni, chceš-li uhasiti
plamen. Hus I. 279. Oheň sám uhasl, když
nikdo nepřikládal (hádka). Mart. S. 15. Pří-
sloví atd. vz v Zát. Př. 34^a. (o popudlivém),
56. (o svádě а р. ), 141a. (o trpělivosti), 143b.
(o opatrnosti), 340b. Lidové podání o ohni.
Vz Mus. ol. 1897. 153., Programm gymn. novo-
bydžovského na r. 1896. — O. Živého ohně
květ = květ sírový (žlutá květina, Schwefel-
blüthe). Němc. III. 266.

Ohlavek, vku, m. = řemení na koňskou
hlavu (náhlavek, kantár). Části: záhlavník,
náčelek, nánosek, lícnice, záhrdlek, pod-
hrdlek, otěž, podhubek. Vz Ott. XIII. 943.

Ohledání, п., Augenschein. Důkaz (soudní)
o-ním (soudcovským). Ott. Říz. II. 186.

Ohledčí, n. Dcera vaše má mnoho o-čích
(milovníků). Kom (Mus. 1899. 62. ).