Okoun slove dle velikých očí. Lit. listy
1895. 141.

Okovec, vce, m. = kování tyče, jíž
plavec pramen (vor) postrkuje. Čes. 1. VIL

Okrajový. O. bačkory. Čes. 1. IX. 317.

Okřálý. Navštívil o-lou p. Šubertovou
(pozdravivší se). Pal. Záp. I. 116.

Okřámaný = otlučený. O. haluzí. Horen.
12.

Okrasné. Dostal o. = nové šaty. Křemže
Kub 155.

Okřáti. Vz Gb. H. ml. III. 2. 246. a násl.
Okříti.

Okřehek, hku, m. = vodní čočka, žabinec
Vz Ott. XV. 837.

Okřehkový rákosníček, brouk. Klim. 666

Okres. Odvedl ho na o. (na okresní po-
licejní kommissařství). Us.

Okresní. Řízení u soudů o-ních. Vz Ott.
Říz. II. 289.

Okřísko, správně: Okříšky na Mor.
Hlídka 1896. 483.

Okříti, nč. okřáti. Vz Gb. H. ml. III. 2.
396.

Okróhlica, e, f., pozemek. Pck. Hol. 211.

Okropný = hrozný. Slez. Lor. 75.

Okrota, y, f., sphaera. XV. stol. Rozb 1.
194. Nic tato řeč nedotýká okrot nebeských
osmi. Maš. ruk. 30^a. Bůh osmi o-tám a sedmi
běhohvězdám dal moc, aby... Ib 30b.
Cf. Mus. fil. 1899. 271.

Okrouhlice, e, f., rybník. Pís. 21. — O.
= kopec u Č. Třebové. Čes. 1. IX. 193.

Okrouhlík, u, m. = krajáč. Jilm. Bes.
1871. 591.

Okrouhlokrovec, vce, m, scraptia, brouk.
O. hnědý, s fuscula. Klim. 506

Okrouhloštítník, a, m., podonta, brouk.
O. černý, p. nigrita. Klim. 498.

Okrouhlotvářný. O. dívka. Us.

Okrouhlý čím: horami (obklíčený). Ld.

Okróžka, y, f., pozemek. Pck. Hol. 225.

Okrslek. Držíš o. všeho světa. Modl.
L XXXIII

Okršek = okršlek. 1498. Arch XVIII.
55.

Okršlený. Dvůr jest rozdělen a okršlen.
Arch. XVI. 183. Zboží (statek) bylo rozdě-
leno a okršleno. Arch. XVI 122. (Z r. 1452).

Okrúcať sa = odtrhnouti se od něčeho,
do čeho není chuti. Val. čes. 1. X. 298.

Okruha, y, f. = okruh. O. okolo měsíce.
Šeb. 226.

Okruhlica, e, f.. stráň ve Slez. Lor. 82.

Okrúhlý, les u Halenkova na Mor. Vck.

Okrutný = hrozný. Slez Lor. 75.

Okružák, a, m., planorbis, měkkýš. O.
bařinny, p. limophilus, bělavý, p. albus,
Čočkovitý, complanatus, blanitý, charteus,
hladký, glaber, lesklý, nitidus, kroužený,
leucostoma, kruhovitý, spirorbis, opásaný,
stelmachaetius, ostrý, carinatus, ploský, cor·
neus, spleštilý, vortex, svinutý, conrortus,
vroubený, umbilicatus, žebrovaný, crista.
Ulič. 120.

Okružanka, y, f. Vz Puchýřnatý.

Okrúžaný. O. herpetle = oškrábané.
Seb. 103.

Okruží. Podruží — čertovo o. Bechyně.
Kub.

Okružok, žku, m. O. chleba. = krajíc.
Slov. Zát. Př. 101b.

Okrvaviti koho. 1669. Mtc. 1898. 399.

Okrytý čím. Komora zlatem o-tá. Alx.
Nách. CXVII.

Oktáb, u, m. = ochtáb, octava. Ž. pod.
Pat. 175.

Okulary. Potořky = nákrčníky skládající
se z řetízků, na Oravsku: okulary. Slez. Nár.
sbor. 1900 49.

Okulatěti, ěl, cení. O la v bocích (otě-
hotněla). Slád. Lear 7.

Okulhavěti, ěl, ění. O-věl na duši. 1420.
Pal. Děj. III. 1. 328.

Okúňať sa s inft. Neokúňa sa přijímat
zásady jeho. Vlč. Lit. slov. L 24. (Phľd.

1897. 302)

Okúněti. V VII 91. bez se. Flš. v Mus.

1898. 246. čte: Okúnie-li se ona, jest nemocen.
Hus. I. 202.

Okurečný kysličník. Šml. IV. 61.

Okus, u, m. = pokus. Kritický o. Pal.
Dej. I. 1. 36. To jest první o. o předmětech
těchto. Pal. Záp. L 27.

Okvantěný člen batallionu (oblečený).
Z něm. Gewand. Kukla 30.

Okvětní list. Čl. Fyll. 11.

Okvětník, a, m., agapanthia, brouk. O.
bodlákový, a. cardui, fialový, violacea, hladký,
asphodali, široký, Kirbyi, úzkoštítý, villoso-
viridescens. Klim. 659.

Okvetnúti, efflorere. Ž. pod. CII. 15.

Okvicovsko, a, n., trať v Čejkovicích.
Šeb. 188.

Okyepiť co. Kycž si tú hrintu okyepiš
(učešeš). Slov. Zát. Př. 66^a. Vz Okiepit,
Okýpiť.

Ókýpit sa = očistiti se. Slov. Phľd. 1897.
315. Vz předcház. Okyepiť.

Okyslý = churavý. Horen. 241.

Okýško, a, n. = okénko. Klíč (od bytu)
uložiti do komůrky do o-ka. Horen. 268.

-ol m. -I přípona partc., perft. act. padol
(padl), pásoľ atd. Gb. H. ml. III. 2. 94.

-ola: brnola. Lor. 34

Olampionový. O. ulice. Nár. list. 1897.
č. 229.

Oldřich ze Znojma. XV. stol. Vz Pal
Děj IV. 1. 396.

Ole m. ale. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 14

Olednatělý. O. kosmatec (rostl. ). Ott.
XVII. 145.

Olej. Olej na oheň nelej; Olejom ešte
razí. Žát. Př. 341^a.

Olejář, e, m. O-ři nadávka Sumickým
na Mor. Mus. ol. XIII. 26.

Olejárna, y, f. Dle Věst. VI. 29. lépe:
olejna. Vz -árna.

Olejářský. O lis. Ott. XVI. 87.

Olejnář, e, m. = prodavač oleje Čes. 1.
VII. 423. Sr. Olejník. — 0-ři převzdívka
Brodčanům na Mor Vz Mus. ol. XIII. 25,

Olejní svátosť. Pal. Děj. III. 1. 234

Oleovápor, u, m., svítilna. Nár. list. 1897.
č. 293. 3.

Olip, u, m. = stočená oblatka (také jako
zákusek к mraženému). Us. Sr. Olipa.