205

Oplesť v St. skl. 2. 4. vykládá Prk. v Kroku
1897. 97. = z kokotice, hubilen.

Oplešáci, Voplešáci, Vopletáci = oby-
vatelé Jišic, Lhotic, Petrovic, Vřesníka, Vitic
a j. Čes. 1. IX. 420.

Opleščit sa = oženiti se. Slov. Zát. Př.
91b.

Opleta, y, f, pastviště. Pck. Hol. 166. —

O. = plot. O-ty dělati, aby dobytkové ne-
mohli škoditi. 1488. Arch. XVI. 329.

Opletě = rukávce. U Mikulova na Mor.
Čes. 1. VII. 83.

Oplíčko = tílko, široký límec místy až
do podpaždí sahající, hořejší čásť rubáče. Na
Slov. o. = rukávce. Čes. 1. VIII. 202.

Oplinka, y, m. = obejda. Hoř. 92.

Opliží, n., trať u Doubravy. Věst. op. 1895.
15.

Oplstěn, u, m., iresine, rostl. Vz Ott.
XII. 725.

Oplúščit se = ohřebiti se. Kobyla se o-la.
Mus. ol. 1898. 112.

Oplynouti. Kde jest hřích oplynul, tu jest
nad to mohl dar milosti jeho oplynúti. St.
Bes. 67. V té struze lidé jezdíc na koních
až do pasu oplývali (tam jim voda sahala).
1491. Arch. XVI. 389.

Oplzla, pl., n., pozemek. Pck. Hol. 50.

Opoledník, u, m. = poledni země. O. mi
slúži. Alx. Nách. CXXXIX.

Oponec = popenec, rostl. Us.

Opověď n. útok soudní kladl žalobce u sta-
rosty komorničího. Vz Pal. Děj. II. 2. 402.

Opozdilec, lce, n., vz Loudavec.

Opracovací želízko soustruhu, Schrotstahl.
Vz KP. VII. 229., 232., 233.

Oprasnice, e, f. Svině o. Fisch. Hosp. 341.

Opřástka, y, f. = povleka, rostl. Mor. Mus.

o1. III. 136.

Oprať. Co na oprati, to se neutratí. Slád.
Kup. 44.

Opravač sviňu z kože = stahovati s ní
kůži. Slez. Lor. 76.

Opravce bible. Hus III. 260.

Opraviti co. Loď opravovati = spravo-
vati, říditi. Št. Bes. 63.

Oprávněnec, nсе, m. Pal. Děj. I. 2. 65.,
IV. 1. 3.

Opravní. O. panna kláštera, o. pán klá-
štera. Arch. XVI. 31., 32. O. statek. Ib. 358.

Opředek, dku, m. = něco nití po motání
na cívce zbylých. Čes. 1. IX. 163.

Oprchalý. O. krása (sešlá). Hoř. 92

Opřiment, u, m., z lat. auripigmentum.
Vezmi 2 loty o-tu. Maš. ruk. 179a.

Opříti se = posaditi se. Podati komu
židli, aby se opřel. Val. Vck. Svat. 17.

Oprostřed = uprostřed. Mus. ol. 1898. 112.

Oprščený čím. Stěna krvú o-ná (postří-
kana). Brt. P. n. 127.

Oprz, u, m., corruptio. Ž. pod. XXIX. 10.

Optát Beneš. Sr. Wtr. Part. 556.

Optalý. O. peníze. Prok. 18. Vz násl.
Optati.

Optati co kde. Kdežby ty peníze optali
(o nich zvěděli, že by se půjčily). Prok. 18.

Opůlka, y, f. = druh plachty. Vck. Svat.
19.

Opuňka, y, f., vz předcház. Opoňka.

Opuš, opyš. O pův. sr. Prk. v Kuhn's
Zeitschrift für vergl. Sprachforschung. 1898.
602.

Opušenka, у, m. = tatíček. Slov.

Оpýřiti. O-li sou se jako vlci hltaví. Pal.
Děj. IV. 2. 425. Však já se tu o-řím (po-
zvednu а р. ). Řezn. Gol. 150.

Opyš, vz předcház. Opuš. Na opyši širší
a na hrdle užší. Sdl. Hrd. V. 36.

Opyt, u, m. Lučebné o-ty. Vz Mus. 1848.
II. 141

Oř, akk. sg. oře; starší tvar oř: oř vésti.
Vz Gb. H. ml. III. 1. 99.

Oráč. O skloň, vz Gb. H. ml. III. 1. 95.

Oráčiti koho. Už ho pán Boh oráčil. Zát.
Př. 213а.

Oračka. Jedna oračka, jeden chlieb; O.
ľahká i sberačka; O-ky koľko, toľko chleba.

Orákositi со: strop. Ott. XVI. 783a.

Oranice = ornice; mnoho oráni. Dšk. Vok.
64.

Orati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
354.; o úslovích atd. Zát. Př. 341b.

Oratovati koho = retovati, zachrániti. Ve
Spiši. Sbor. slov. II. 87.

Orcin-us, a, m. = Pekelský. Vít O. XVI.
století. Vz Truhl. 17.

Orebité. Jejich původce byl Ambroz,
farář z Kr. Hradce vyhnaný. Pal. Děj. III.
J. 274.

Ořech, osel, žena v tom jsou sobě rovni,
že bez bití nic dobrého neučiní (s ořechu
se plod tyčkami sráží). Exc.

Ořecholistý jasan, f. juglandifolia. Wlt.
24.

Ořechový plat (z užívání ořechových
stromů). Arch. XVI. 544. O. voda. Maš. ruk.
197b. Sr. Mus. fil. 1899. 271.

Orel. Vz Šír I. 16.

Ořešák, a, m., vz Ořešník.

Ořešinka, y, f. = hrachor hlíznatý. Mor.
Mus. ol. III. 136.

Ořešník, a, m.: ořešák, skalní soják, Nuss-
knacker. Vz Šír II. 89.

Ořetvurce, e m. = Poseidon. Louk. 25.

Organisovací dar, Organisations-. Pal.
Děj. III. 1. 10.

Organisovati co. Mus. 1897. 467.

Organista, y, m. Byl by atd. (Vz Pří-
spěvky). Zát, Př. 183a.

Orgiň, ě, f. = georgína. Hoř. 99.

Orhany, strč = varhany. Gb. H. ml. III. 1.
94. Sr. Organy.

Orientační pocit. Žv. IX. 49., schopnosť
zvířat. Ib. II. 185.

Orientalština, y, f. Nár. list. 1898. č. 240.
feuill.

Orla, y, f., trať na Frýštatsku. Věst. op.
1895. 15.

Orlice, dim. od Orla, souvisí snad s urle,
erle, orle = olší. H. Jir. v Uč. spol 1897.
VIII. 10.

Orlojník, a, m. = hodinář. 1511. Arch.
XVIII. 530.

Orloj ovitý. O. vrásenka. Ulič. 42.

Orlozohec, bce, m., eutoxeres aquila, ko-
libřík. Ott. XIV. 552a.

Ormis Sam., 1822. —1875. Vz Vlč. Lit.
slov. L 236., 239., 271.