206

Orok, u, m. = úrоk. U Císařova. Mtc.
1899. 33.

Ořótiť se = osypati se. U Císařova. Čes.
1. VI. 586.

Országh Pav., vz Hviezdoslav.

Ortelně se odvolati. Čel. Pr. m. L 78.

Orth Jos. Sr. Jub. XXII.

Orthodox, a, m. = Kalvinista. Mart Sam.
52.

Orudí: štúdvy, kádě atd. Hus II. 35.

Oruž, e, m. Nemá s žádným oružem cho-
diti. 1583. Mtc. 1897. 360. Sr. Oruží (zbraň).

Osaditi co: grunt = prodati a pryč se
odstěhovati. Vést. op. 1895. 60.

Osamělina, у, ť. = isolace. Mus. 1894.
153.

Osazovač, e, m. = náčiní zámečnické
к osazovaní čepů. Vz KP. VIL 598

Ošé, ošči (kollek. ) = ost. Slez. Lor. 76.

Oséinek = ostenek. Slez. Lor. 76.

Oscípati. Když staří i mladí (ptáci) oscí-
pají. Čes. 1. VII. 374.

Oseb = osyp. 1757. Laš. Mus. fil. 1897.
208.

Osedlina, y, f. = osada. Ld. Zaniklo.

Osel. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 20^b.
(o hloupých), 16., 341b. — O. = trám pode-
přeny ve hřebeně střechy o příční trámy. Čes.
I. VII 450. — O. = důl u Kutné Hory.
Dokud O. bude řváti, bude Hora v štěstí
státi (dokud se v něm bude dolovati). Br.
St. 75. — O., trest školní. Wtr. Part. Vz
Asinus

Osení. Odkvete-li dobře o., bude výnosné
mlácení. Fisch. Hosp. 252.

Osenice, e, f., agrotis, Saateule, motýl.

O. černoskvrnná, jetelová, ozimní, pampe-
lišková, petrklíčová, pšeničná, ptačincová,
rulíková, vrbová, vykřičníková. Vz Stein.
108., Exl. 124.

Oserov (Ozerov) v Praze. Vz Př. star. I.
46., 79.

Osésti co. Ješto mají o. dědictvo. Št.
Bes. 52.

Osiandristé, přívrženci náboženství sekty
Ondř. Osiandra (1498. —1552. ). Vz Kom.
Ohláš. 85.

Osičí, n. Mus. ol. 1898. 53.

Osídlí, n. = sídlo. Nalezen v svém o.
s děvečkou udávenou. Dač. I. 334.

Osieniť = oslniti, erleuchten. Sbor. slov.

I. 58

Osicha, y, f. = osika. Zát. Př. 231b.

Osikovice, kopanice. Рck. Hol. 129.

Ošilka, y, f = malý kousek másla v po-
době brousku dávaný při druhém snídaní a
při svačině čeledi a dělníkům. Slez. Čes. 1.
1897. 467.

Osilniti koho. Mním, že tě spánek o-nil.
Slád. Tayl. Col. 53.

Osińěť od zlosti. Zát. Př. 36b.

Osinkový cement, Asbestcement. KP. VIL
501.

Oska pluhu. Sbor. slov. III. 28.

Osladčiti si co čím: láskou. Mart. S.
16., 65

Osladič, e, m., polypodium. XV. stol. List.
fil. 1898. 198.

Oslák. Ezop. 202.

Oslava, y, f., horská bystřina u Oslavan.
Mus. ol. X. 17.

Oslavce, e, m. Bóh jest o. všech vyvo-
lených. Za Hus v II. 410. polož: Post. 153a

Oslavenkyně, ě, f. Nár. Jist. 1898. č. 195.
Sr. Oslavenka.

Oslavěti, ěl, ení. Pal. Záp. I. 37.

Oslavný. O. tělo. XV. stol. Mus. 1861. 270.

Oslediti. Někoho po něčem o. Chč. S. L
293.

Oslepiti koho na rozumu. Chč. S. L 276.

Oslepnouti. Ať oslepnu, není-li to pravda.
Us. Kdo oslepnul, již nikdy zapomenout ne-
může na drahý poklad ztraceného zraku.
Slád. Rom. 19.

Oslintati co, begeifern. Slád. Cym. 38.

Oslní, n., místní jm. Pck. Hol. 148.

Oslniti se obhajuje ve Věst. 1901. 172.
Sr. Dodatky VII. 129., Olsnouti.

Oslnivě zářiti. Jrsk. XIX. 233.

Osloněný = opřený. Stál o-něn o lopatu.
Mus. 1848. II. 1. 199.

Osloniti sa = opiti se. Slov. Zát. Př. 72^b.

Oslopati sa = opiti se. Slov. Zát. Př. 72^b.

Oslovenie, n. = obsílka. Nár. list. 1897.
č. 194. odp. feuill.

Oslovský hnůj (od oslů). Fisch. Hosp. 37.

Oslznouti = osliznouti. Choďnik po dyšču
oslzl. U Císařova. Čes. J. VI. 587

Osm, i, f., podle, kosť'. Gb. H. ml. III.
1. 272., 350.

Osmice, e, f., Oktave, hud. O. velká, malá,
jednou, dva-, tři-, čtyři·, pětkrát čárkovaná.
Mus. 1850. II. 15 Příl.

Osmička, y, f.. tanec. Vz Čes. 1. VI. 550.

Osmiplátečný. O. koruna. Čl. Fyll. 5.

Osmisoudcové = sbor osmi mužů na-
řízených к ruce šepmistrům, aby pomáhali
rozsuzovati a pře vésti. Br. St. 148.

Osmŕdzať sa = neslušně se chovati. Len
sa tak osmŕdza. Slov. Zát Př. 4G^a.

Osob, u, m. = nádoba. Vezmi vodu toho
nemocného večerní a vlí v čistý osob. Maš.
ruk. 217a.

Osoba grammatická na Císařovsku. Mtc.
1899. 162. - O. Osobo, co pak si to o mne
myslíte? Hoř. 92. — O. = postava, zevnějšek.
Na postavě, točíž к osobě takto má poznán
býti, bude-Η veliký a tlustý, pravíme jej
pravokrevného. Maš. ruk. 36a. Vz více
v Mus. fil. 1899. 271.

Osobivý. O. povaha německá. Nár. list.
1899. č. 4. odp.

Osobní přípony. Vz List. fil. 1898. 73. nn.

Osobník, u, m. = osobní vlak. Nár. list.
1899. č. 248. feuill.

Ósolenina, y, f. = osolená věc. Fisch.
Hosp. 192.

Osouditi. Aby ten soud moudře o-li. 1760.
Nár. sbor. II. 79.

Osovec, vce, m., rybník. 1498. Arch. XVIII.
67.

Ospalky, pl., m. = spečený hnis na oku
po spaní. Jičín. Kub. 155.

Ospalý. To kuře má o-lou nemoc. Mtc.
1899. 221.
Osť, Fischgräte. Mus. 1849. IV. 64.

-osť a -ost. Vz Ť.

Ostahovati se = stříci se. Rozb. III. 722