»от

Ostarče, ete, n. = dobytče; kůže. Př. star.
VI. 176.

Ostarek, rka, m. = člověk malé postavy.
U Křenovic. Vchř. Na Slov. Zát. Př. 64b.

Ostatek. Vod vostatku je to hodný člověk
= ostatně. Jičín. Kub. L. f. 1900. 361.

Ostati, ostanu = otstati, otjíti. Když by
(nemocný) to (= měšec s léčivými věcmi)
ztratil, nemá toho hledati, neb jemu již
ostane ta nemoc. Maš. ruk. 182b.

Ostava = výstavnost. V o-vě je to pěkny
staveni. Císař. Mtc. 1900. 149.

Ostávací pokoj, Wohnzimmer. Rais. Pot.
89.

Osteček, čku, m. Pichlavé ostečky (také:
píce). Slez. Čes. 1. 1897. 467.

Ostejuokrojiti koho: koně (stejný po-
stroj jim dáti). Ott. XIII. 944.

Ostenec, nce, m. = osten. O. milosti je
pobádá. Št. Bes. 74.

Osteologický praeparat (upravení dle
kostry naproti vycpané kůži). Mus. ol. 1897.
85.

Ostitý. O. ryby, Knochenfische. Mus. 1849.
IV. 64.

Ostnatec, tce, m., brouk mandelinkovitý.
Vz Ott. XVI. 749a.

Ostnohřbetky, hmyz. Vz Ott. XVII. 83.

Ostnohrbý. Vz Kryptorypec.

Ostnorožec, žce, m., acanthopus, brouk.
O. střevlíkový, a. caraboides. Vz Klim. 494.

Ostouzeč, e, m. Nár. list. 1900.

Ostra, y, f. = ostrea, ustrice. Margarita,
tocíš perla, nalezají ji v skřínkách; ale ryba
ostra, ta nechtieci, aby lidé jměli (t perlu),
otvierá škřínky. Maš. ruk. 294. Vz Mus fil.
1899. 271.

Ostrák, a, m. = ostříž (pták). Šír. I. 52.

Ostralka. Vz Šír. IV. 118., Mus. ol. IX. 17.

Ostranovati co: snopy. Mus. ol. 1898. 116

Ostrata, y, f., potok na Mor. Pck. Hol. IX.

Ostrážce, e, m. Jsem o. domu. Ezop. 104.

Ostře někoho se tázati. Sdl. Hr. IX. 142.

Ostřejš, e, m, vz Ostříž. Sal. (Věst. VII.
514b. ).

Ostřešnice, e, f. = okřídli na střeše. Val.
Čes. 1. VIII. 315.

Ostřice, e, f., zdrobn. ostra. Je to v MV.
skutečně padělaná glossa? Sr. Ostra a Mus.
fil. 1899 272.

Ostřihatel zákonů. Pal. Děj. IV. 1. 391.

Ostřihom, ě, f.; časem také: z Ostřihoma.
Gb. H. ml. III. 1. 312. Sr. Ostřehom.

Ostříž: vostříž, ostřejž, vostřejš, ostřížel,
vostřížek, ostrák, kostříž, pochop, pochop malý,
holubář, koroptvář, malý krahulec. Vz Sír. I.
52. O. malý a mladý, vz Kukačka.

Ostříží zrak. Šml. V. 24.

Ostřížka, y. f. = plat pastýři za střiháni
ovcí. XVI. stol. Mus. 1900. 9., Wtr. Part. 250.,

Ostrlíz, u, m, vz Ostrlejze a v Příspěvcích
Oštrlíz.

Ostrlizovati, vz Ostrlejzovati.

Ostrogothský. O. říše na Dněpru zalo-
žená. Pal. D j. L 1. 70.

Ostroh, u, m. = výsada zemská, otočená
s tří stran srázy a doly nebo vodami a sou-
visící na straně čtvrté s rovinou, z kteréž
vybíhá. Pal. Děj. I 1. 204.

Ostrohrannosť štěrku. Nár. list. 1898.
č. 248.

Ostrojazyčný. O. doktor. Šml. IV. 143.

Ostrochrupý. O. tlama. Žeran. 32.

Ustropěc = ostropec, ostropes, trubil, ono-
pordon acanthium. Slez. Čes. 1. IX. 339.

Ostroploutvý. O. ryby. Vz Ott. XVI. 678.

Ostrořemeslný penzlík malířský. 1704.
Vlč. Lit. II. 1. 9.

Ostrorep, a, m., limulus, korýš, molucký
rak. \ z Ott. XVI. 33.

Ostrovid, a, m. = sokol. Fisch. Hosp. 214.

Ostrovka, y, f. = Loučkovický potok.
Pís. 16.

Ostrožek, kopec u Č. Třebové. Čes. 1.
IX. 193.

Ostruha, y, f. = ostružina, maliní. Mor.
Mus. ol. V. 72., 1898. 112.

Ostruháček, čka, m., motýl. O. březový,
česmínový, dubový, jilmový, ostružinníkový,
švestkový, tonkový. Vz Stein. 31., Exl. 38.

Ostruhař, e, m, dibolia, brouk. O. bázlivý,
d. timida, černostehný, femoralis, kožitý,
rugulosa, skrytohlavý, cryptocephala, stla-
čený, occultans, žlutorohý, cynoglossi. Klim.
711.

Ostrůvka, pl., п., gt. ostrůvek. Gb. H.
ml. III. 1. 54.

Ostružnatý list. Čl. Fyll. 18.

Ostrý. O. měkkota = neuvláčená. Hoř. 92.

Ostuda. Ten má z ostudy kabát (nestydí
se). Hoř. 119. — O. = prašivina, svrab. Slez.
Čes. 1. VIII. 368.

Ostudina, y, f. = ohyzdná vyraženina na
tváři, na rukou i po celém těle. Uč. spol. 1897.
XXII. 2 Sr. Ostudiny.

Ostuditi dům, mlýn. Mus. ol. 1897. 151.

Ostydnouti. Ještéť jest mi Morava ne-
ostydla, se ctí jsem z ní vyjel a jináč se
buohdá nevrátím. Arch. XVI. 9.

Osud. To je již o. (vede-li se komu špatně).
Hoř. 125. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 213. nn.,
XII. 8.

Osuhle. O. před sebe hleděl. Pal. Děj. III.
1. 249.

Osukovati. Ruce sobě osukuje. Ezop. 249.
Vz Osoukati.

Osušiti = vysušiti. — co: rybník. Arch.

XVI. 185.

Osušný. Luka nyní oná (asi: osušená,
vyschlá). 1464. Arch. XVI. 153.

Osušovačka, y, f., Badetuch, n. Us.

Osvědčovací doklad. Ott. Říz. I. 231.

Osvětný. O. práce (osvěty). Nár. list. 1898.
č. 187. 2. O. prostředky (osvěty). List. fil.
1898. 232.

Osvícenec, nce, m. O-nci, illuminati, vXVIII.
a XVIII. stol. spolek lidí domněle osvícených.
Vz Ott. XII. 317.

Osvícenství, n. Josefínské o. Mtc. 1901. 93.

Osvícený v něčem. Kom. Theatr. 53.

Osyčina, y, f. Březina a o. 1513. Arch.

XVII. 449.

Osyk, u, m. Dítě má jakýsi o. na jazyku
(sliní-li). Slez. Čes. 1. IX. 188..

Osykovník, a, m., brouk, soperda. O. dír-
kovaný, s. perforata, osmitečky, octopunctata,
šedý, similis, tečkovaný, punctata, zdobený,
scalaris. Klim. 660.