210

Ovečka, y, f., vz Ovčička. — О. = svinka.
Mtc. 1901. 180.

Ovečný, ovium. O. stádo. Ž. pod. LXXVII.
70.

-ového m. -ova v gt. a akkus. m. a n.:
sousedového m. sousedova. Vz Gb. H. ml.
III. 1. 263.

-ovému m. ovu v dat. sg. m. a n.: sou-
sedovému m. sousedovu (koni, hříběti). Vz
Gb. H. ml. III. 1. 264.

Ovenecký ostrov (také. · císařský, krá-
lovský) za královskou oborou mezi Trojí a
Císařským mlýnem. Vz Nár. list. 1901. č. 61.
feuill.

Ověření, n. — legalisace. Vz Ott. XV. 788

Oves. Korec ovsa stál r. 1679 35 kr. Fisch.
Hosp. 361. Nohám přidati ovsa (rychleji jíti).
Šml. IX. 236. Žito zapráš, o. namaž (žito sij
na sucho, o. na mokro). Sá. Kant. 32. Pří-
sloví atd. vz v Zát. Př. 342a. — O., tanec.
Vz Čes. 1. VI. 567. — O. Hra na o. Vz
Mus. slov. III. 27.

Ovesní, vz Ovesný.

Ovesný. O. fara (nevýnosná). Šml. V. 125.

-ovi, koncovka dat. a lok. sg. u, chlap a
dub' m. -u (více u jmen životných): o Ja-
kubovi, o hromovi, vz Gb. H. ml. III. 1. 36.,
37., 43. (sbíhá-li se více osobních jmen, jest
u některých -u, u jiných -ovi: panu Josefu
Žižkovi); u, oráČ a meč' (u neživých podle
, meč' zřídka); oráčovi, vz ib. 100., 101.;
u, něsta', vz ib. 136., -u; u, vládyka';
družbovi, vz ib. 197, -ě; u, panoše' m. -i:
správcovi, vz ib. 229.; u, hosť: hostovi. Vz
ib. 342., 345., -i, -u. — Z -ovi vypouští se
v: bratroi, tatíčkoi, hadoj v dial. Vz Gb. H.
ml. III. 1. 37., 44.

Ovi = ouve! Značí na Slov. podivení, vý-
čitku. Zát. Př. 245. Pozn.

-oví a) m. -ovi v dat. sg. u, chlap':
rychtarzowyi. Boh. 349. (Bl. Gr. 201. ). Sr.
Gb. H. ml. III. 1. 37.; b) m. -ové v nom. a
vok. pl. u, chlap a dub' (zřídka): svrškoví
(zastr. ). Vz ib. 49.

-ovia, konc. nom. a vok. pl. u, oráč a meč':
mužovia. Vz Gb. H. ml. III. 1. 105.

-ovic: sládkovic; na Mirovicku v Pís. -ojic
(Králojic); na Písecku -ůj: Komárkůj; na
Vodňansku: -ojc: hrnčířojc. Pís. 53. V jiho-
zap. Čech. -ouc: kovářouc, Linhartouc. Dšk.
Vok. 41. Ve vých. Čech. přípony -ovic ne-
znají. Vz Čes. 1. X. 62. — Sr. Gb. H. ml. III.
1. 106.

-ovice, místo toho v jihozáp. Cech. -ouce:
Horažďouce, Chanouce. Dšk. Vok. 41.

-ovie m. -ové v nom. a vok. pl. u, chlap
a dub, oráč a meč' zběhovie, kusovie (zastr),
mužovie. Vz Gb. H. ml. III. 1. 49., 105.

Ovísati. Haluze ovísajú. Val. Brt. D. II.
308. Sr. Viseti, Ovisnouti.

Ovlaha. Přineste něco k ovlaze. Šml. IV.
134.

Ovlaka, y, f. O. u krpců. Vck. Svat. 20.
Vz Ovlak.

-ovňa: marovňa, vařovňa. Lor. 34.

-ovní, -ovný u Husa. Vz List. fil. 1899.
454.

Ovnútornený = obšitý. Slov. Sbor. slov.
I. 194.

Ovoce. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 161.
O. bobulové: rybíz, angrešt, malina, jahoda,
borůvka Nár. list. 1898. č. 136. Čerstvé plané

o. lepší, než mísa masa. Us. Nár. sbor. 1900.
191. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 342a. Po-
věry týkající se o. na Vyzovsku vz v Mus.

01. XII. 112.

Ovocný. O. byliny: dýně, meloun, okurka,
bob, hrách. Fisch. Hosp. 84.

-ovou m. -ovu (u adj. poss. v akkus. f. ):
sousedovou m. sousedovu. Vz Gb. H. ml. III.
1. 263.

Ovršina, y, f. = návrší. Mus. ol. 1898. 112.

Ovsiha. Ten bude míti na poli více o-hy
(plevele a p. ) nežzrna. Vyzov. Mus. ol. XII. 59.

Ovsinky, pozemek. Рck. Hol. 77.

-ovství, -ovstvo, konc. u Husa. Vz List.
fil. 1900. 227.

1. -ový u Husa. Vz List. fil. 1900. 230.

2. -ový u Palackého. Vz Mtc. 1901. 153.
Oxfortka, y, f. = sukně. Šeb. 172
Ozdoba = ornát. Dač. II. 203.
Ozdov, u, m. = hvozd. Dříví na o-vy

к sladovni přivézti. Pck. Hol. 221.

Ozdovati slad. Sbor. č. 2. 37. Vz Ozditi.

Ozdravění od hřiechóv. Hus. Zrc. (Mus.
fil. 1900. 212).

Ozeleněti od strachu. Zát. Př. 31a.

Ozembuch, a, m. = sprosťák. Zát. Př. 41a.,
65^a. — O. = hloupý, neobratný (o zem bouch-
nouti). Císař. Mtc. 1900. 142.

Oziep, a, m. = Josef. Vz Ozep, Rozb. III.
729.

Ozimina, vz Jařina (zde). O-ny biedy
nenarobia. Mus. slov. II. 9.

Ozimiti. Tam se povětří o-lo. Pal. Záp.

I. 136.

Oznámený. Aby dal groš český o-ho do
pušky tovaryšóm (za přihlášení-se do cechu).
1513. Arch. XVII. 192.

Oznámiti se s čím = obeznámiti se. Pal.
Rad. I. 151. a j.

Oznámka soudní (oznámení) Ott. Říz. I.
337.

Ozorný. O. chlapisko = vysoké postavy.
Němc. III. 254.

Ozřejmitelný čím. Mus. fil. IV. 327.

Ozvec, comor, pták. Židek. Dle Hanky
v Mus. 1839. 114. (240. ) snad zvonec, zvo-
neček, nolaria. Vz tam.

Ožeh = železná tyč ku zkypřování ohně.
KP. VIL 593. — O. = kosisko. Mus. slov.

II. 11.

Ožehlina, y, f., rubus fruticosus. Sbor
slov I. 205.

Ožehovati co. KP. IX. 7. Vz Ožéci.

Oželezněný Druslav. Ld. 103.

Oženělý = oženěný. Wtr. Živ. vys. šk. 137.

Oženiti se. Ožení se, brká vypadnu;
Oženiť, cbesiťsa, jedno atd. Vz Zát. Př. 342a.

Ožhralý = ožralý. O. na padrť. Šeb. 93.

Ožiňák, u, m., pozemek. Pck Hol. 224.

Ožlknúť od strachu. Zát. Př. 31a.

Ožlutěti, ěl, ění, Tělo o-lo. XV. stol.
Mus. fil. VI. 470.

Ožralčisko, a, m. a n. = ožrala. Tům. 41.

Ožralství, vrch všeho zlého, nezpůsobí
nic dobrého. Dač. II. 255.

Ožuvavec, vce, m., zvíře. Mus. 1849. IV. 67.