211

Р.

Změny p na Hořicku a ve vých. Čech. vz
v Hoř. 72., 76. Na Hornoostravsku vz v Lor.
21. Panna s 5 p: poctivá, pekná, pracovitá,
peňažitá, pobožná. Zát. Př. 86^b.

Pabásniti co: žalmy. Flš. Písm. I. 411.

Paběrka, y, f., vz Paběrek. U Křenovic.
Vlch.

Pabitva, y, f., při manévrech. Ott. XVI.
762.

Pac, packa = ruka. Už je zhuru расуm
= mrtev; Rob všecko zhuru pacym = na
opak. Slez. Lor. 76.

1. Pác. Dělá všecko pác, pouc (páté přes
deváté). Máš knihu v ruce vzhůru pácem
(obrácenou). Hoř. 92. Hore pácem = vzhůru
nohama, Tům. 39.

Pacapkovati koho = tlouci. Slez. Věst.
op. 1896. 15.

Pácati = silně kouřiti. Val. Čes. 1. X. 297.

Pacatka, y, f. = míč. U Křenovic. Vlch.

Paciřák, U, m. = mosazný knoflík u gara-
žije. Mor. Mus. ol. V. 132.

Packa, vz Рас.

Pacold Jiří. Sr. Jub. XXIII.

Páček, čku, m. = paklík. Р. tabáku. Osv.
1899.

Pačerky = paterky, růženec Sbor. slov.
II. 131.

Páčka, y, f. = paklíček (tabáku). Slez.
Lor. 76.

Pačosy = pačesy. Dšk. Vok. 31.

Pád. O pádech mluvnických na Hořicku.
Vz Hoř. 85. — Leží pádem = na smrť. Hoř.
85. Pád (o pyšném), vz Zát. Př. 37a. Ta
věž téměř jako na pádu stojí (je na spad-
nutí). 1502. Arch. XVII. 10.

Padalka, také: pádež.

Padati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2.
249. Když by pastva na lesích padla (byla
dovolena). Arch. XVI. 305. — jak. Padali
ako hmla, ako muchy, ako kolky (v kol-
kárni), ako škorce (špačkové). Zát. Př. 237b.

Padati se = přepadali se. Maš. ruk. 185b

Padělek = kus pole. P-lky kravama orati.
Nár. list. 1897. č. 301. odp. feuill. Role
s p-lkem, který k tomu lánu přísluší. Arch.
XVI. 245.

Padělky, míst jm. u Hrozenkova na Mor.
Vck.

Padenina, y, f., ruina. Ž. pod. CIX. 6.

Paděra, y, m. = ničema. Hoř. 92.

Padesátnice, e, f. = žena mající 50 let.
Arb. Dom. 95.

Páditi. O pův. sr. Zub. 408.

Padlata, pl., n = sánky (klečí se na nich
a bodci odráží). Červ. Lhota. Kub. L. f. 1900.
361.

Padlice, e, f. = nedojná krávo. Jičín. Kub.

Pádlík, u, m. = malá dolina. U Polné. Hoš.
98.

Padni. Kroupy (ledové) hrubé jako padni
kule kuželkové. Dač. I. 69.

Pádolík, u, m. V p-ku pršívá víc než
v dolině. Čes. 1. IX. 253. Sr. Padolina.

Padoucí. Lidové léčení p. nemoci (vra-
žobníku). Vz Hoř. 102., Nár. sbor. 87.

Padoucničí tvář. Slád. Lear. 59.

Padrment, u, m. = capart (nadávka).
Hoř. 92.

Paediatrie, e, f., z řec. = nauka o lé-
čení dětí. Vz čes. literaturu oni v Jub. II ^c.
54. -57.

Pagáčník, a, m. P-ci, převzdívka Zaho-
rovjanům na Mor Mus. ol. XIII. 26.

Pagament. Dač. I. 265.

Pagáš, e, f. = pakás. P. darebácká. Již.
Mor. Šeb. 230.

Pahnůztek, tku, m., květina. Mor. Mus.
ol. V. 73.

Pahôrok, oku, m. = maličko zvýšené místo
pod domovní stěnou. Slov. Zát. Př. 280^a Sr.
Pahorek.

Pahýl. Je na pahýlu znát, že dub as
mocný musil býti (ex ungue leonem). Artt.
Uhl. 119.

Pahýlnatý kořen. Br. Hod. 303. Sr. Pa-
hýlatý.

Páchati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2
364. O. pův. sr. Krok. 1897. 163. Mužie
pású atd. (II. 470b. ), přidej: Pal. Děj. I. 1.

189.

Páchník = kožopáchník.

Pacholcit. Když se začne synek p. (do-
spívati. ) Horen. 59.

Pachole. O pův. sr. Krok. 1897. 163. Р.,
der Zeugende, der zum Zeugen bestimmte.
Vz Prk. v Kuhn's Zeitschrift für vergl.
Sprachforschung. 1898. 602.

Pacholek. To je nadělanej p. (ouborek).
Hoř. 92.

Pächorlivo. Vedomosti (časopis) hned
v prvom článku p. sa vystatujú. Slov. Phľd.

1897. 120. Sr. Pächorlivý.

Pacht. Má výhru v pachtu = pořád vy-
hrává. Hoř. 92.

Pachtiti. O pův. sr. Krok. 1897. 162.,
Kuhn's Zeitschrift für vergl. Sprachforschung.

1898. 602. (Prk. )

Paj = látka z příze bavlněné. 1597. Mus.

1899. 26.

Pajdulák, a, m. = panák. Mor. Čes. 1.
X. 292.

Pajdum, u. m. = byl čepec se zlatými
kvítky. U Polné. Hoš. 99.

Pajcha, y, f. = pýcha. 1512. Arch. XVII

219. ;

Pájka kovů: bílá, polobilá, žlutá atd
KP. VII. 358.

Pajšlák, u, m. Zlatý p. Dač. L 362.

Pak. Našla jste ho? Ale kde pak (ne-
našla)! Us. Hoř. 85. Vz předcházející: Kde
pak.

Pakfoun, u, m., ou m. o. Jibozáp. Čech.
Dšk. Vok. 49.

Pakosta Vojt. Sr. Jub. XXIII.