Předchozí (211)  Strana:212  Další (213)
212
Pal = hýbaj! Slez. Lor. 76.
Páľ. Jie ako na páľ (akoby pálil; o žrou-
tu). Slov. Zát. Př. 72b. _ p. — Pavel. Slov.
Nár. list. 1897. č. 194.
Palác = mázhaus, Vz toto (zde).
Palacký Fr. Vz Mtc. 1898. 331. nn., Jub.
XXIII., Př. star. VI. 41. nn., Flš. Písm. 582.
Fr. Palackého řeč spisovná. Vz Mtc. 1901.
1. nn. - P. Jan Dr. Sr. Jub. XXIII.
Palaeognost, a, m. Mus. 1900. 421.
Palaeografie v zemích čes. Vz Zbrt.
Bibl. 164. —174.
Palaeontologie. Čes. literaturu o ní vz
v Jub. IIb. 30. — 40.
Palachovat strop = palachem poklásti. Us.
Hoš. 99.
Palárik Jan f 1870. Sr. Vlč. Lit. slov.
I.   232., 277.
Pálati, ardere. Zaniká. Gb. H. ml. III.
2.   326.
Palcát měl podobu zaťaté pěsti a železný
klaničník z délí dvou pídí držící (válečné
kladivo). Vz Tom. 218.
Palcéřík = Anežka, souložnice Ota-
kara II. (že mívala vlasy stříhané na způsob
mužského palcéře). Pal. Děj. II. 1. 43.
Palčlivý. P. horka. Ld. 61.
Paleček, čka, m. Vz Mlynářík (sýkora).
Palečka, pálka, y, f. = palaestra. Horaž.
Kub. 155
Palečský rybník na Slansku. Slan. 7.
Palejta, y, f. = číslovaný lístek. Legrúti
táhli p-ty. Šeb. 288.
Pálenčený n. vinný sud = opilec Zát.
Př. 72b.
Pálenice = místo, kde se něco páli. Kadlč.
158. —Р., vrchu Tisovce. Sbor. slov. III. 144.
Pálenka: besnica, čečina, Čertovica, ne-
šťastnica, sečka, strcuľa, strcuľka. Zát. Př.
220b. Vz ještě ib. XIII. 1. h. — P. Míti
na někoho p-nku (dopal, s kopce). Buděj.
Kub. 155.
Palenta, y, f. —jídlo z těsta (také s trn-
kami). Vz Šeb. 109.
Pálený. Utržil za pole 500, ale p-ných
(cihel). Hoř. 92. To je p. kostelník (chytrý,
ten se nedá ošiditi). Hoř. 118.
Palések, sku, m., kopanice. Рck. Hol.
141.
Pálevosť = palčivost. Takovó mám p.
Císařov. Mtc. 1899. 42.
Palice. Já se s lotry; o palici dráti ne-
budu. Arch. XVI. 58. Úsloví vz v Zát. Př.
342b. Dostal pol palice = píchli ho ku př.
štětkou. Phľd. 1897. 179.
Pálicí dříví (borové atd. ). 1492. Arch.
XVII. 446.
Paličán, a, m. = paličák, tvrdohlavec.
Jičín. Kub. L. f. 1900. 361.
Palička. Děvčat je jako paliček na je-
telišti. Šml. IV. 47. Výšivky na p-čky
v Liptovskú. Mus. ol. I. 26.
Paličkování krajek. Vz Ott. XV. 26.
Paličník černorohý, c ruficornis, modrý,
coeruleus (brouk). Vz Klim. 465.
Palík, u, m. P. kmentu = 56 stuk. Mus.
1899. 125.
Páliti. Jen se spal (opovaž se to udě-
lati) ! Esi pak nepálí souzením (neníli
žhářem, že jest mu souzeno jim býti). Hoř.
92.
Palivo: dříví, кокз, piliny, plyny, pe-
trolej, rašelina, tříslo, uhlí atd. KP. IX. 2.
Palivový. P. dříví. Čes. 1. VIL 459.
Pálka» y, f. = hůlka. Trestní p. Slov.
Zát. Př. 249b. — P. hrnců = pálení. Slov.
Čes. 1. IX. 327. — P. Vz předcház. Pálečka.
— P. = hlavička, knoflík. Flašečka visela za
putlinu na páłce; Vem si hůlku s bíłú
páłkú. Val. Čes. 1. X. 135.
Palkovič Jiří. Vz Vlč. Lit. slov. I. 31.,
277., Jub. XXIII, Flš. Písm. 563.
Palla = padla. P. a umrela. Brt. P. n. 15.
Palma, gt. pl. palm, nč. palm i palem.
Gb. H. ml. III. 1. 180. = P. —jehněd. Hus
I. 393.
Palouka, y, f., trať v Turnovsku. Př.
star. V. 220.
Palučina, y, f. = palouk. 1514. Arch.
XVII. 197.
Palúch, míst jm. u Halenkova na Mor.
Vck.
Památečník, u, m. = patník, rostl.
Mor. Mus. ol. III. 136.
Památka. Ani p-ke (ne, nikoli; v odpo-
vědi) ! U Císařova a j. Mtc. 1899. 39.
Památno. To jest mi dobře p. a svě-
domo. Arch. XVI. 280.
Pamberák, u, m. = druh korby (vozu).
Vz Šarovák, Korba. Us. u N. Huti u Be-
rouna.
Pámbíčkářství, n. Nár. list. 1897. 4. /5.
Pámbíčkový. P. korunka, rostl. Mor.
Mus. ol. V. 73.
Paměsíc, paraselene. Vz Ott. XIV. 526b.
Paměť. Μá ρ. jako husa (špatnou). Hoř.
117. Pojď sem, zašiju ti díru, ale vezmi do
úst kus dřívka neb tkaničky, abych ti ne-
zašila paměť. Sá. Kant. 29.
Pamětlivě něčeho se stříei. Št. Bes. 57.
Pamětník, a, m., Buchhalter, skládal
úřední knihy, staré zopravoval a starých
věcí paměti knížeti ponavrhoval. Fisch.
Hosp. 235.
Pamětníkář, e, m. Flš. Písm. I. 366.
Pamflík, u, m. = trumfový svršek v dardě.
Us. Sr. Pamfylek v VII 183.
Pámky = rámové trámce u rebrín. Us. Kub.
155.
Pampeliška, vz Ott. XV. 876.
Pampuch, u, m. = jídlo z mleziva, do
něhož se nasypalo žitné mouky a přidal
kousek másla a potom se upeklo. Slez. Čes.
1. 1897. 465.
Pán zkrácenina ze: župan. Vz List. fil.
1898. 417. O kvantitě sr. Gb. H. ml. III. 1.
68. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 37a (o pyšném),
128. (o správě), 38a., 134., 342. —343.
Panáček, tanec Vz Čes. 1. VI. 551.
Panáčov, a, m., pastvisko. Pck. Hol. 43.
Panák, u, m. = černucha, rostl. Mor. Mus.
ol. III. 136. — P. = svatební pečivo v již.
Čech. Vz Čes. 1. VIL 131. nn.
Pánbovať se nač = dušovati se. Němc.
III. 162.
Pánbožek, žka, m. = pán Bůh. Zát. Př.
278b.
Pánbožko, a, m. = pán Bůh. Záť. Př. 97b.
Předchozí (211)  Strana:212  Další (213)