212

Pal = hýbaj! Slez. Lor. 76.

Páľ. Jie ako na páľ (akoby pálil; o žrou-
tu). Slov. Zát. Př. 72b. _ p. — Pavel. Slov.
Nár. list. 1897. č. 194.

Palác = mázhaus, Vz toto (zde).

Palacký Fr. Vz Mtc. 1898. 331. nn., Jub.
XXIII., Př. star. VI. 41. nn., Flš. Písm. 582.
Fr. Palackého řeč spisovná. Vz Mtc. 1901.
1. nn. - P. Jan Dr. Sr. Jub. XXIII.

Palaeognost, a, m. Mus. 1900. 421.

Palaeografie v zemích čes. Vz Zbrt.
Bibl. 164. —174.

Palaeontologie. Čes. literaturu o ní vz
v Jub. IIb. 30. — 40.

Palachovat strop = palachem poklásti. Us.
Hoš. 99.

Palárik Jan f 1870. Sr. Vlč. Lit. slov.

I. 232., 277.

Pálati, ardere. Zaniká. Gb. H. ml. III.

2. 326.

Palcát měl podobu zaťaté pěsti a železný
klaničník z délí dvou pídí držící (válečné
kladivo). Vz Tom. 218.

Palcéřík = Anežka, souložnice Ota-
kara II. (že mívala vlasy stříhané na způsob
mužského palcéře). Pal. Děj. II. 1. 43.

Palčlivý. P. horka. Ld. 61.

Paleček, čka, m. Vz Mlynářík (sýkora).

Palečka, pálka, y, f. = palaestra. Horaž.
Kub. 155

Palečský rybník na Slansku. Slan. 7.

Palejta, y, f. = číslovaný lístek. Legrúti
táhli p-ty. Šeb. 288.

Pálenčený n. vinný sud = opilec Zát.
Př. 72b.

Pálenice = místo, kde se něco páli. Kadlč.
158. —Р., vrchu Tisovce. Sbor. slov. III. 144.

Pálenka: besnica, čečina, Čertovica, ne-
šťastnica, sečka, strcuľa, strcuľka. Zát. Př.
220b. Vz ještě ib. XIII. 1. h. — P. Míti
na někoho p-nku (dopal, s kopce). Buděj.
Kub. 155.

Palenta, y, f. —jídlo z těsta (také s trn-
kami). Vz Šeb. 109.

Pálený. Utržil za pole 500, ale p-ných
(cihel). Hoř. 92. To je p. kostelník (chytrý,
ten se nedá ošiditi). Hoř. 118.

Palések, sku, m., kopanice. Рck. Hol.
141.

Pálevosť = palčivost. Takovó mám p.
Císařov. Mtc. 1899. 42.

Palice. Já se s lotry; o palici dráti ne-
budu. Arch. XVI. 58. Úsloví vz v Zát. Př.
342b. Dostal pol palice = píchli ho ku př.
štětkou. Phľd. 1897. 179.

Pálicí dříví (borové atd. ). 1492. Arch.
XVII. 446.

Paličán, a, m. = paličák, tvrdohlavec.
Jičín. Kub. L. f. 1900. 361.

Palička. Děvčat je jako paliček na je-
telišti. Šml. IV. 47. Výšivky na p-čky
v Liptovskú. Mus. ol. I. 26.

Paličkování krajek. Vz Ott. XV. 26.

Paličník černorohý, c ruficornis, modrý,
coeruleus (brouk). Vz Klim. 465.

Palík, u, m. P. kmentu = 56 stuk. Mus.
1899. 125.

Páliti. Jen se spal (opovaž se to udě-
lati) ! Esi pak nepálí souzením (neníli

žhářem, že jest mu souzeno jim býti). Hoř.
92.

Palivo: dříví, кокз, piliny, plyny, pe-
trolej, rašelina, tříslo, uhlí atd. KP. IX. 2.

Palivový. P. dříví. Čes. 1. VIL 459.

Pálka» y, f. = hůlka. Trestní p. Slov.
Zát. Př. 249b. — P. hrnců = pálení. Slov.
Čes. 1. IX. 327. — P. Vz předcház. Pálečka.
— P. = hlavička, knoflík. Flašečka visela za
putlinu na páłce; Vem si hůlku s bíłú
páłkú. Val. Čes. 1. X. 135.

Palkovič Jiří. Vz Vlč. Lit. slov. I. 31.,
277., Jub. XXIII, Flš. Písm. 563.

Palla = padla. P. a umrela. Brt. P. n. 15.

Palma, gt. pl. palm, nč. palm i palem.
Gb. H. ml. III. 1. 180. = P. —jehněd. Hus
I. 393.

Palouka, y, f., trať v Turnovsku. Př.
star. V. 220.

Palučina, y, f. = palouk. 1514. Arch.
XVII. 197.

Palúch, míst jm. u Halenkova na Mor.
Vck.

Památečník, u, m. = pamětník, rostl.
Mor. Mus. ol. III. 136.

Památka. Ani p-ke (ne, nikoli; v odpo-
vědi) ! U Císařova a j. Mtc. 1899. 39.

Památno. To jest mi dobře p. a svě-
domo. Arch. XVI. 280.

Pamberák, u, m. = druh korby (vozu).
Vz Šarovák, Korba. Us. u N. Huti u Be-
rouna.

Pámbíčkářství, n. Nár. list. 1897. 4. /5.

Pámbíčkový. P. korunka, rostl. Mor.
Mus. ol. V. 73.

Paměsíc, paraselene. Vz Ott. XIV. 526b.

Paměť. Μá ρ. jako husa (špatnou). Hoř.
117. Pojď sem, zašiju ti díru, ale vezmi do
úst kus dřívka neb tkaničky, abych ti ne-
zašila paměť. Sá. Kant. 29.

Pamětlivě něčeho se stříei. Št. Bes. 57.

Pamětník, a, m., Buchhalter, skládal
úřední knihy, staré zopravoval a starých
věcí paměti knížeti ponavrhoval. Fisch.
Hosp. 235.

Pamětníkář, e, m. Flš. Písm. I. 366.

Pamflík, u, m. = trumfový svršek v dardě.
Us. Sr. Pamfylek v VII 183.

Pámky = rámové trámce u rebrín. Us. Kub.
155.

Pampeliška, vz Ott. XV. 876.

Pampuch, u, m. = jídlo z mleziva, do
něhož se nasypalo žitné mouky a přidal
kousek másla a potom se upeklo. Slez. Čes.
1. 1897. 465.

Pán zkrácenina ze: župan. Vz List. fil.
1898. 417. O kvantitě sr. Gb. H. ml. III. 1.
68. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 37a (o pyšném),
128. (o správě), 38a., 134., 342. —343.

Panáček, tanec Vz Čes. 1. VI. 551.

Panáčov, a, m., pastvisko. Pck. Hol. 43.

Panák, u, m. = černucha, rostl. Mor. Mus.
ol. III. 136. — P. = svatební pečivo v již.
Čech. Vz Čes. 1. VIL 131. nn.

Pánbovať se nač = dušovati se. Němc.
III. 162.

Pánbožek, žka, m. = pán Bůh. Zát. Př.
278b.

Pánbožko, a, m. = pán Bůh. Záť. Př. 97b.



	212

	Pal = hýbaj! Slez. Lor. 76. Páľ. Jie ako na páľ (akoby pálil; o žrou- tu). Slov. Zát. Př. 72b. _ p. — Pavel. Slov. Nár. list. 1897. č. 194. Palác = mázhaus, Vz toto (zde). Palacký Fr. Vz Mtc. 1898. 331. nn., Jub. XXIII., Př. star. VI. 41. nn., Flš. Písm. 582. Fr. Palackého řeč spisovná. Vz Mtc. 1901. 1. nn. - P. Jan Dr. Sr. Jub. XXIII. Palaeognost, a, m. Mus. 1900. 421. Palaeografie v zemích čes. Vz Zbrt. Bibl. 164. —174. Palaeontologie. Čes. literaturu o ní vz v Jub. IIb. 30. — 40. Palachovat strop = palachem poklásti. Us. Hoš. 99. Palárik Jan f 1870. Sr. Vlč. Lit. slov. I. 232., 277. Pálati, ardere. Zaniká. Gb. H. ml. III. 2. 326. Palcát měl podobu zaťaté pěsti a železný klaničník z délí dvou pídí držící (válečné kladivo). Vz Tom. 218. Palcéřík = Anežka, souložnice Ota- kara II. (že mívala vlasy stříhané na způsob mužského palcéře). Pal. Děj. II. 1. 43. Palčlivý. P. horka. Ld. 61. Paleček, čka, m. Vz Mlynářík (sýkora). Palečka, pálka, y, f. = palaestra. Horaž. Kub. 155 Palečský rybník na Slansku. Slan. 7. Palejta, y, f. = číslovaný lístek. Legrúti táhli p-ty. Šeb. 288. Pálenčený n. vinný sud = opilec Zát. Př. 72b. Pálenice = místo, kde se něco páli. Kadlč. 158. —Р., vrchu Tisovce. Sbor. slov. III. 144. Pálenka: besnica, čečina, Čertovica, ne- šťastnica, sečka, strcuľa, strcuľka. Zát. Př. 220b. Vz ještě ib. XIII. 1. h. — P. Míti na někoho p-nku (dopal, s kopce). Buděj. Kub. 155. Palenta, y, f. —jídlo z těsta (také s trn- kami). Vz Šeb. 109. Pálený. Utržil za pole 500, ale p-ných (cihel). Hoř. 92. To je p. kostelník (chytrý, ten se nedá ošiditi). Hoř. 118. Palések, sku, m., kopanice. Рck. Hol. 141. Pálevosť = palčivost. Takovó mám p. Císařov. Mtc. 1899. 42. Palice. Já se s lotry; o palici dráti ne- budu. Arch. XVI. 58. Úsloví vz v Zát. Př. 342b. Dostal pol palice = píchli ho ku př. štětkou. Phľd. 1897. 179. Pálicí dříví (borové atd. ). 1492. Arch. XVII. 446. Paličán, a, m. = paličák, tvrdohlavec. Jičín. Kub. L. f. 1900. 361. Palička. Děvčat je jako paliček na je- telišti. Šml. IV. 47. Výšivky na p-čky v Liptovskú. Mus. ol. I. 26. Paličkování krajek. Vz Ott. XV. 26. Paličník černorohý, c ruficornis, modrý, coeruleus (brouk). Vz Klim. 465. Palík, u, m. P. kmentu = 56 stuk. Mus. 1899. 125. Páliti. Jen se spal (opovaž se to udě- lati) ! Esi pak nepálí souzením (neníli	žhářem, že jest mu souzeno jim býti). Hoř. 92. Palivo: dříví, кокз, piliny, plyny, pe- trolej, rašelina, tříslo, uhlí atd. KP. IX. 2. Palivový. P. dříví. Čes. 1. VIL 459. Pálka» y, f. = hůlka. Trestní p. Slov. Zát. Př. 249b. — P. hrnců = pálení. Slov. Čes. 1. IX. 327. — P. Vz předcház. Pálečka. — P. = hlavička, knoflík. Flašečka visela za putlinu na páłce; Vem si hůlku s bíłú páłkú. Val. Čes. 1. X. 135. Palkovič Jiří. Vz Vlč. Lit. slov. I. 31., 277., Jub. XXIII, Flš. Písm. 563. Palla = padla. P. a umrela. Brt. P. n. 15. Palma, gt. pl. palm, nč. palm i palem. Gb. H. ml. III. 1. 180. = P. —jehněd. Hus I. 393. Palouka, y, f., trať v Turnovsku. Př. star. V. 220. Palučina, y, f. = palouk. 1514. Arch. XVII. 197. Palúch, míst jm. u Halenkova na Mor. Vck. Památečník, u, m. = pamětník, rostl. Mor. Mus. ol. III. 136. Památka. Ani p-ke (ne, nikoli; v odpo- vědi) ! U Císařova a j. Mtc. 1899. 39. Památno. To jest mi dobře p. a svě- domo. Arch. XVI. 280. Pamberák, u, m. = druh korby (vozu). Vz Šarovák, Korba. Us. u N. Huti u Be- rouna. Pámbíčkářství, n. Nár. list. 1897. 4. /5. Pámbíčkový. P. korunka, rostl. Mor. Mus. ol. V. 73. Paměsíc, paraselene. Vz Ott. XIV. 526b. Paměť. Μá ρ. jako husa (špatnou). Hoř. 117. Pojď sem, zašiju ti díru, ale vezmi do úst kus dřívka neb tkaničky, abych ti ne- zašila paměť. Sá. Kant. 29. Pamětlivě něčeho se stříei. Št. Bes. 57. Pamětník, a, m., Buchhalter, skládal úřední knihy, staré zopravoval a starých věcí paměti knížeti ponavrhoval. Fisch. Hosp. 235. Pamětníkář, e, m. Flš. Písm. I. 366. Pamflík, u, m. = trumfový svršek v dardě. Us. Sr. Pamfylek v VII 183. Pámky = rámové trámce u rebrín. Us. Kub. 155. Pampeliška, vz Ott. XV. 876. Pampuch, u, m. = jídlo z mleziva, do něhož se nasypalo žitné mouky a přidal kousek másla a potom se upeklo. Slez. Čes. 1. 1897. 465. Pán zkrácenina ze: župan. Vz List. fil. 1898. 417. O kvantitě sr. Gb. H. ml. III. 1. 68. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 37a (o pyšném), 128. (o správě), 38a., 134., 342. —343. Panáček, tanec Vz Čes. 1. VI. 551. Panáčov, a, m., pastvisko. Pck. Hol. 43. Panák, u, m. = černucha, rostl. Mor. Mus. ol. III. 136. — P. = svatební pečivo v již. Čech. Vz Čes. 1. VIL 131. nn. Pánbovať se nač = dušovati se. Němc. III. 162. Pánbožek, žka, m. = pán Bůh. Zát. Př. 278b. Pánbožko, a, m. = pán Bůh. Záť. Př. 97b.