Předchozí (211)  Strana:212  Další (213) |
|
|||
212
|
|||
|
|||
Pal = hýbaj! Slez. Lor. 76.
Páľ. Jie ako na páľ (akoby pálil; o žrou-
tu). Slov. Zát. Př. 72b. _ p. — Pavel. Slov. Nár. list. 1897. č. 194. Palác = mázhaus, Vz toto (zde).
Palacký Fr. Vz Mtc. 1898. 331. nn., Jub.
XXIII., Př. star. VI. 41. nn., Flš. Písm. 582. Fr. Palackého řeč spisovná. Vz Mtc. 1901. 1. nn. - P. Jan Dr. Sr. Jub. XXIII. Palaeognost, a, m. Mus. 1900. 421.
Palaeografie v zemích čes. Vz Zbrt.
Bibl. 164. —174. Palaeontologie. Čes. literaturu o ní vz
v Jub. IIb. 30. — 40. Palachovat strop = palachem poklásti. Us.
Hoš. 99. Palárik Jan f 1870. Sr. Vlč. Lit. slov.
I. 232., 277.
Pálati, ardere. Zaniká. Gb. H. ml. III.
2. 326.
Palcát měl podobu zaťaté pěsti a železný
klaničník z délí dvou pídí držící (válečné kladivo). Vz Tom. 218. Palcéřík = Anežka, souložnice Ota-
kara II. (že mívala vlasy stříhané na způsob mužského palcéře). Pal. Děj. II. 1. 43. Palčlivý. P. horka. Ld. 61.
Paleček, čka, m. Vz Mlynářík (sýkora).
Palečka, pálka, y, f. = palaestra. Horaž.
Kub. 155 Palečský rybník na Slansku. Slan. 7.
Palejta, y, f. = číslovaný lístek. Legrúti
táhli p-ty. Šeb. 288. Pálenčený n. vinný sud = opilec Zát.
Př. 72b. Pálenice = místo, kde se něco páli. Kadlč.
158. —Р., vrchu Tisovce. Sbor. slov. III. 144. Pálenka: besnica, čečina, Čertovica, ne-
šťastnica, sečka, strcuľa, strcuľka. Zát. Př. 220b. Vz ještě ib. XIII. 1. h. — P. Míti na někoho p-nku (dopal, s kopce). Buděj. Kub. 155. Palenta, y, f. —jídlo z těsta (také s trn-
kami). Vz Šeb. 109. Pálený. Utržil za pole 500, ale p-ných
(cihel). Hoř. 92. To je p. kostelník (chytrý, ten se nedá ošiditi). Hoř. 118. Palések, sku, m., kopanice. Рck. Hol.
141. Pálevosť = palčivost. Takovó mám p.
Císařov. Mtc. 1899. 42. Palice. Já se s lotry; o palici dráti ne-
budu. Arch. XVI. 58. Úsloví vz v Zát. Př. 342b. Dostal pol palice = píchli ho ku př. štětkou. Phľd. 1897. 179. Pálicí dříví (borové atd. ). 1492. Arch.
XVII. 446. Paličán, a, m. = paličák, tvrdohlavec.
Jičín. Kub. L. f. 1900. 361. Palička. Děvčat je jako paliček na je-
telišti. Šml. IV. 47. Výšivky na p-čky v Liptovskú. Mus. ol. I. 26. Paličkování krajek. Vz Ott. XV. 26.
Paličník černorohý, c ruficornis, modrý,
coeruleus (brouk). Vz Klim. 465. Palík, u, m. P. kmentu = 56 stuk. Mus.
1899. 125. Páliti. Jen se spal (opovaž se to udě-
lati) ! Esi pak nepálí souzením (neníli |
žhářem, že jest mu souzeno jim býti). Hoř.
92. Palivo: dříví, кокз, piliny, plyny, pe-
trolej, rašelina, tříslo, uhlí atd. KP. IX. 2. Palivový. P. dříví. Čes. 1. VIL 459.
Pálka» y, f. = hůlka. Trestní p. Slov.
Zát. Př. 249b. — P. hrnců = pálení. Slov. Čes. 1. IX. 327. — P. Vz předcház. Pálečka. — P. = hlavička, knoflík. Flašečka visela za putlinu na páłce; Vem si hůlku s bíłú páłkú. Val. Čes. 1. X. 135. Palkovič Jiří. Vz Vlč. Lit. slov. I. 31.,
277., Jub. XXIII, Flš. Písm. 563. Palla = padla. P. a umrela. Brt. P. n. 15.
Palma, gt. pl. palm, nč. palm i palem.
Gb. H. ml. III. 1. 180. = P. —jehněd. Hus I. 393. Palouka, y, f., trať v Turnovsku. Př.
star. V. 220. Palučina, y, f. = palouk. 1514. Arch.
XVII. 197. Palúch, míst jm. u Halenkova na Mor.
Vck. Památečník, u, m. = pamětník, rostl.
Mor. Mus. ol. III. 136. Památka. Ani p-ke (ne, nikoli; v odpo-
vědi) ! U Císařova a j. Mtc. 1899. 39. Památno. To jest mi dobře p. a svě-
domo. Arch. XVI. 280. Pamberák, u, m. = druh korby (vozu).
Vz Šarovák, Korba. Us. u N. Huti u Be- rouna. Pámbíčkářství, n. Nár. list. 1897. 4. /5.
Pámbíčkový. P. korunka, rostl. Mor.
Mus. ol. V. 73. Paměsíc, paraselene. Vz Ott. XIV. 526b.
Paměť. Μá ρ. jako husa (špatnou). Hoř.
117. Pojď sem, zašiju ti díru, ale vezmi do úst kus dřívka neb tkaničky, abych ti ne- zašila paměť. Sá. Kant. 29. Pamětlivě něčeho se stříei. Št. Bes. 57.
Pamětník, a, m., Buchhalter, skládal
úřední knihy, staré zopravoval a starých věcí paměti knížeti ponavrhoval. Fisch. Hosp. 235. Pamětníkář, e, m. Flš. Písm. I. 366.
Pamflík, u, m. = trumfový svršek v dardě.
Us. Sr. Pamfylek v VII 183. Pámky = rámové trámce u rebrín. Us. Kub.
155. Pampeliška, vz Ott. XV. 876.
Pampuch, u, m. = jídlo z mleziva, do
něhož se nasypalo žitné mouky a přidal kousek másla a potom se upeklo. Slez. Čes. 1. 1897. 465. Pán zkrácenina ze: župan. Vz List. fil.
1898. 417. O kvantitě sr. Gb. H. ml. III. 1. 68. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 37a (o pyšném), 128. (o správě), 38a., 134., 342. —343. Panáček, tanec Vz Čes. 1. VI. 551.
Panáčov, a, m., pastvisko. Pck. Hol. 43.
Panák, u, m. = černucha, rostl. Mor. Mus.
ol. III. 136. — P. = svatební pečivo v již. Čech. Vz Čes. 1. VIL 131. nn. Pánbovať se nač = dušovati se. Němc.
III. 162. Pánbožek, žka, m. = pán Bůh. Zát. Př.
278b. Pánbožko, a, m. = pán Bůh. Záť. Př. 97b.
|
||
|
|||
Předchozí (211)  Strana:212  Další (213) |