218

Panbožťok, žtka, m. = pokrytec. Slov.
Zát. Př. 124a.

Pancéřův. Brní jako Pancéřova košile
(o lidech bojechtivých a k boji se chysta-
jících. Ještě v XVII. stol. Pancéřové = vlá-
dykové z rodu rytíře Friduše). Pal. Děj. II.
2. 143.

Pančava, y, f. = tenký, useknutý stromek
bez větví. Na jihu. Kub. 155.

Pančavka, у, f. = houba panská, ryzec
mléčnatý. Mor. Čes. I. IX. 104.

Pančitel m. pan učitel. Dšk. Vok. 57.

Pančušky, aconitum napelus, rostl. Sbor.
slov. I. 202. násl.

Panditka. Dač. I. 201.

Páně, vz Páni.

Pánek Augustin. Sr. Jub. XXIII.

Panenka. Vypadá jako p. (bezvousý).
Hoř. 92

Panenství. Druhdy věnec nese a pa
nenství (již) ztraceno v lesě. Hus. I. 203.

Pangel, glu, m. = obuvnický stolek. Slov.
Sbor. slov. III. 32.

Pangetovati = hodokvasiti. Dač. I 225.
(Panget. Ib. 226. )

Pangolin. Vz Ott. XVI. 472. (luskoun).

Paní. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 237.
— P. v trní = černucha zahradní. Mor. Mus.
ol. III. 137.

Pání = pánův. Nom. sg. m. páň; f. páně
= pánova; n. páně (pánovo); gt. sg. m. páně;
pl. nom. a akkus. páně. Tvar páně ustrnul
a klade se bez náležité shody grammatické.
Na páně potřebu. V. V domě páně Nová-
kovu atd. (Od XIV. stol. ) Vz Gb. H. ml. III.

1. 314.

Panictvo, a, n. Hus. Er. III. 270.

Paničky = vlčí mák. Slez. Věst. op.
1896. 16.

Panicharty, trať v M. Němčičkách. Šeb.
189.

Pánik, a, m. Lepší pán než pánik. Trnka.

Pankejt, vz Panket. Dšk. Vok. 24.

Pankreas (mikter) = největší slinná žláza
v dutině břišní. Vz Ott. XVII. 313.

Pankrotka, y, f. = vysoká čepice z čer-
ného astrakánu n. sametu. Čes. 1. IX. 320.

Panna. Sotva to odroste pannám a již to
rozumí mužským vzdechům jako otčenáši.
Šml. IV. 106. Porušená p.: skořepina bez
jádra, pleva bez zrna, luština bez hrachu:
červ zvrtal škořepinu, cep vyrazil zrno a
čert szobal hrachové zrno. Hus I. 206. Od-
vrhla podkovu, propálila fěrtoch. Pck Hol.
88. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 93. (stará р. ),
86. nn, 343^a. — P. znamení nebeské. Co se
má za něho činiti a co nečiniti. Vz Rozb.

II. 192. Narozený na panně bývá zvláštními
dary ducha nadaný. Sá. Kant. 35.

Pannin, a, o P. poručník (panny).

Panoha. P-hy korýšů. Mus. 1849. IV. 50.

Panorama = veliký landauer. Us. fia-
kristů. Kukla 133.

Panosť, zastr., Trunksucht. Als. P. z.:
pa-ný = opilý z koř. po (πέ-πω-κα), πώμα,
potus, poculum atd.. Prk. v Kuhn's Zeit-
schrift für vergl. Sprachforschung. 1898. 600.

Panoš, vz násl. Panoša, Panoše.

Panoša, přehlasováním panošě, zaniknu-
tím jotace panoše, později panoš. Vz Gb.
H. ml. III. 1. 228. Vz násl. Panoše.

Panoše. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1.
227. nn. Р., cliens, ehrbarer Knecht = zeman,
který vstoupiv do družiny některého pána,
slíbil mu poslušenství a byl podělen od něho
nápravou (statkem manským). P-ši byli nej-
nižším stupněm šlechty a zemanstva vůbec.
Pal. Děj. II. 1. 374.

Panování při soudech. Vz Pal. Děj. II.
2. 409. P. (jedné hlavy jest potřebí), pří-
sloví atd. o tom vz v Zát. Př 127.

Panovniční umění, práva, Pal. Děj. I. 1.
30.. III. 1. 380., skutek. Pal. Pam. 550.

Panovníkový důchod. Pal. Děj. I. 2. 282.

Pánový. P. čepičky (rostl. ) Us.

Panožka, y, f. P-ky housenek. Vz Exl.
4. Sr. Panoha.

Panský. Přízeň p. chodí po ledě. Šml.
III. 106. Přísloví atd. vz ještě v Zát. Př.
343a.

Panství (tužba po něm), vz Zát. Př, 343a.,
131.

Pant, u, m. Vz Rukáv (trám ve střeše).
— P. Pantem mlíti = nazbyt mluviti. Us.
zlodějský. Kukla 162.

Pantalóny, vz Nohavice.

Pantáta, y, m., dle Vládyka. Vz Gb. H.
ml. III. 1. 201. — P. také = lesník. Hoš. 119,

Pantažirovať = roztrhávati, rozsekávati.
U Císařova. Čes. 1. VI. 584.

Pantlika, y, f. = ztužka. U Gerlachova
ve Spíži. Ces. 1. VI. 590., VIII. 52. Sr.
Pantla. P-ku zaplétajú do varkoču, ktorá
v mašľu sa končiac nadol visí. Mus. slov. I.
86.

Pantoflátko, a, n., zdrobn. pantofel. Br.
Věk. 114.

Pantoflíčky = oměj, aconitum. Hoř. 99.
108.

Pantoflový strom (z jeho tlusté kůry
dělají pantofle). Fisch. Hosp. 163.

Pantograf, u, m., z řec. Vz Ott. XVI. 157.

Pantok. Lepší malý šantrok (hospoda)
než veliký p. (selská živnosť). Mor. Brt.
(Čes. 1. VIII. 328. )

Paočko u hmyzu, očko vedlejší, ocellus.
Vz Klim. VIII.

Paový = paví. P. péro. Šeb. 181.

Papačisko = jedlík. To je p. bez všetkej
miernosti. Slov.

Papěrka = ostenka. To děvče je jako p.
(slabé). Br. Hod. 250.

Papežík, а, m., pták. Vz Rorýs.

Papinkati = papati, jísti (v dětské řeči).
Mtc. 1899. 227.

Papírový kupec (obchodující s papírem).
Phľd. 1897. 710.

Papka, y, f. = jídlo dětem: rozkrájená
houska se namočí do studené vody, pak se
vytlačí, aby z ní vytekly kvasnice, usmaží
v másle, slije vodou a ocukruje. Slez. Čes.
1. IX. 186.

Paplovce, pl., m., pole. Pck. Hol. 57.

Popluha za Papluh v II. 169. oprav v:
Papluha.

Papoušek ze Soběslave Jan f 1455. Vz
Pal. Děj. IV. I. 387.