214

Paprčka = noha. Vůz se převrátil hore
p-kama. Srub. 24.

Paprikář, e, m. P-ři převzdívka Bystři-
Čanům na Mor. Mus. ol. XIII. 26.

Papriť sa s kým = zlobiti se. Slov. Zát.
Př. 252b.

Paprlata = cukrlátka. Hoř. 92.

Paprocký z Hlohol. Bart. Vz Flš. Písm.

I. 371., Jub. XXIII.
Paprskokvětý. P. hortensie. Wlt. 25.
Paprskování planet. Mus. 1898. 19.
Paprskovitosť těles. Mus. 1849. III. 124.
Papruď, vz Papruť Mus. ol. VII. 78.
Papruška, y, f. = kapraď. Slez. Čes. 1.

IX. 340.

Paprutka, y, f. = speřená větvička. Slez.
Lor. 76.

Papuč: kapca, hunčenka, botoš. Sbor. slov.

II. 130.

Papula. Přísloví atd. vz Zát. Př. 57a.
(o svádě), 343. — P. = tlachal. Ib. 49a.

Papuliak, a, m. = tlachal. Slov. Zát. Př.
49a.

Papulník, a, m. = tlachal. Slov. Zát. Př.

49a.

Papulovať komu = hubovati, maulen.
Slov. Zát. Př. 253b.

Papyrosloví, п., Papyruskunde = zkou-
mání papyrů aegyptskýeh a sestavování dle
nich obrazu o politickém a soudním řízení,
jakož i o poměrech soukromých, jaké byly
v Aegyptě za dob řeckých a římských. Vz
List. fil. 1900. 79.

Para, y, f. = zvíře. Gemer. Zát. Př. 75b.

Pára a její vlastnosti. Vz KP. IX. 1. nn.

Páračka pier (peří) = dračka. Sbor. slov.
I. 82.

Paradista, y, m. = parádník. Mor Čes. 1.
1898. 233. V II. 494. je chybně paradrysta
místo paradista.

Paragi-шп, a, n = rozdělování říše mezi
bratry a strýce, z nichž vždy jeden nad
druhými předčíti měl. Pal. Děj. I. 1. 314.

Paragrafovaný zákon. Nár. list. 1898.
č. 180. odp.

Pařák, u, m. P. na píci. Nár. list. 1898.
č. 71. odp.

Paraple, e, п., v obec. ml.: р., ete, n.
Sr. Mtc. 1901. 162.

Parat, u, m. Ovalil ho paratom, popi-
vákom = sbil ho. Slov. Zát. Př. 249a.

Párati. Dítě se párá (hraje si). Hoř. 92.
— co nač P. piera (peří) na periny =
dráti. Sbor. slov. I. 82.

Párdija kuťa lelky! Horen. 197. Sr. Par
dieu!

Pardubský. P. farář. 1510. Arch. XVII.
156. a j.

Párek, rku, m. = dvě skleněné perličky,
kterými spínají košili pod krkem. Těšín.
Čes. 1. VIII. 363. P. = dva knoflíky к za-
pínání košile, spojené šňůrkou n. drátem.
Frýdek. Čes. 1. VIII. 276. Sr. Pár.

Pařeništní okna (z pařenišť). Us.

Pařezáč, e, m. = kdo vykopává pařezy.
U Polné. Hoš. 99

Pařezový. P. motyka. Mtc. 1899. 220.

Pargan, u, m. = parkán. P. okolo města
plésti. 1445. Arch. XVI. 283.

Parchavec, vce, m. Židák p. Slov. Zát.
Př. 270^b.

Pařirna, y, f. = pařiště, místnost, kde se
zabitá prasata paří. Ott. XIII. 104.

Pařízky = špičaté botky. Kukla 88.

Párka, y, f. Vozí sa na párke (dvěma
koňmi). Slov. Zát. Př. 188a.

Parkalový. P. sukně. Čes. 1. X. 243.

Parléř, e, m. (mistr kamenník), ve sta-
vitelství tolik co nyní: stavitel, architekt,
sochař i stukatér. Br. Věk. 47.

Pařlivý. Byl suchý, p. čas (parno). Vaň.
Götb. 35.

Pármandelkrát. Ne jednou, p. to opa-
koval. Sá. Kř. u pot. 47.

Párnice, e f. Pude do besedy (k tanci,
ale nemá posud žádnej p-ce (ženské к sobě
do páru). Šeb. 66. Sr. Párník.

Parno. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 230.,
XIV. C. 1.

Parobciť = mládenčiti. Slov. Zát. Př. 91^a.
Sr. Parobek. Sbor. slov. II. 123.

Parobka, y, f. = paruka. U Císařova.
Ces. 1. VI. 585.

Parohočlenec, nсе, m., brouk. Р. mаn-
delinkový, d. chrysomelinum. Vz Klim. 477.

Parochod, u, m. = parník. Pal. Záp. I.
214., Pal. Pam. 360.

Parom, a, m. P. ho oslepil; P. nech ťa
zabije; P. po tom; Parom to uchytil; P.
v tvojej duši! atd. Vz Zát. Př. 343b.

Paromovský. P. strela do tebä. Slov. Zát.
Př. 259a. Sr. Parom, Paromský.

Paroubek Ot. a j. Sr. Jub. XXIII.

Párovec, vce, m. = bochníček z posledního
těsta. Červená u Písku. Kub. 155.

Párovice, e, f. Vz Jednokoňka.

Párovka, y, f. = dva hrnce uchy spojené
(v nich se nosí oběd na pole). Us. Kub. 155.

Parovzdušný. P. topení. Us.

Part, u, m. Hráti z partů (z partesů).
Chorv. 103.

Parta. Úsloví vz Zát. Př. 343b. P. v ha-
mrech = železo na porisku bakyně. Sbor.
slov. IV. 36.

Partek, rtku, m. = plátěná plachta do
deště a chumelice. Mus. slov. I. 68.

Parték, u, m. = kus. Ukrojil si p. (kus
chleba). Ezop. 27. Partékové chleba sú jim
žádni. Chč. S. L 245.

Partéka = nadávka učitelům i žákům,
že dostávali z toho, co vyžebrali, po díle
(pars). Vz Wtr. Part. 393. — P. = partek.

Partéta v II. 500. za Partek polož tam
za: Partes. Dač. L 182.

Partieka, y, f. = tovar. Slov. Zát. Př.
107a.

Partikulární škola = latinská, v níž se
učilo jen některým předmětům universitním,
naproti universitě, která byla studium ge-
nerale. Wtr. Part. 24.

Pártok, vz Oděvačka (předchází).

Partovčáky, vinohrad na již. Mor. Šeb.
189.

Parubiska, pl., n., míst. jm. u Rouštka
na Mor. Vck.

Parukářka, y, f. = sýkora chocholatá, cho-
cholka, sýkora chocholouš, syk. čečatá n. rohatá,
roháček, rohačka, kocholačka, kozlíček, babka,