215

babička, babuška, ševčík, žídě, brеbеrkа, cho-
cholačka. Vz Sír II. 153.

Parýpka, y, f. Nemohl mu nic více o tom
pověděti než ženy na parýpce. Sá. Kresb.
z Ješt. 21.

Pás = krátká klenba, Gurte. Ott. XIV.
350a. - р. kola. Kolo má čtyři pásy. Sbor.
slov. III. 28.

Pasatec, tce, m., dasypus, Gürtelthier;
nyní pasovec. Mus. 1849. IV. 68.

Pásati. Vz Gb. H. ml. III. 2. 361.

Pascalism-us, u, m. = nábož sekta utvo-
řená v XVII. stol. B. Pascalem. Vz Vlč. Lit.
II. 1. 122.

Pásć, i, f. = pásti; paéč = pěst. Slez.
Lor. 76.

Páscě. Nebylí by р., ale spáscě. Hus II.
277.

Pascetl, vz Postcetl.

Paseční klesť (dělaná při pasečení). Ott.
XIV. 365b. Sr. Pasečný, Průběrový.

Paseka. Seká p-ku (o hýřilci). Hoř. 122.
Opilý dělá p-ku (pasáry, hřmot). Hoř. 92.
To je p. (hromada, spousta)! Nár. sbor. III. 90.

Pasekářský. P. daň. Mtc. 1900. 156., 372.

Pásemnice = tasemnice. Us.

Pasičky, trať u Vsetína. Vck.

Pasienok, nku, m. = pastviště. Slov. Phľd.
1897. 104. Sr. Pasinek.

Paska, y, f. = mladší děvečka. Pravda
IV. 360.

Páskokřídlec, dlce, m., motýl. Vz Stein.
150., Exl. 197.

Páskovec, vce, m., xylotrechus, brouk.
P. běloskvrnný, x. ruaticus, polní, arvicola,
válcovitý, pantherinus, žlutorohý, antilope.
Vz Klim. 653.

Paskudny = kdo dělá škodu Slez. Lor. 76.

Paslunce, e, п., parhelie. Vz Ott XIV.
526b.

Pásmový. P. soustava kanalisační, Zonen-
system (kde půda městská rozdělena jest na
několik pásem). Vz Ott. XIII. 896.

Pasmunka, y, f. = nit svazující pásma
v předenu. Slez. Lor. 76.

Pasna, y, f. = spodnička. Plz. 119.

Pasovský. P. umění = učiniti Člověka
jistým před poraněním, fest machen. Vz Uč
spol. 1897. XI. 7.

Passivní. Konkursní spor p. Ott. Říz. I.
375.

Passiv-um, a, n. Tvoření passiva. Vz Gb.
H. ml. III. 2. 432., Trpný rod.

Pasť, i, f., Us. -ě. Gb. H. ml. III. 1 388
Kdo se jednou v pasti přiskřípl, podruhé
stěží do ní vleze. Šml. VIL 262.

Pasterník, u, m., trať u Závady. Věst.
op. 1895. 15.

Pasteur, u, m. = nádoba, v níž se mléko
parou zahřívá a tak mikroorganismy v něm
se hubí. Vz Ott. XVII. 460.

Pasteurisovati mléko. Vz Ott. XVII.
460a., Pasteur.

Pastevní oves, vejce, kury (dávka od
pastvy). Arch. XVI. 543., XVII. 363, 144.

Pásti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
146. — р., padu, ib. 135. — Pásti, pasu.
Bude p. ovce těmi pastvami. Chč. S. I. 382.

Pastoch, u, m. = úhor. Stachy Král. Kub
155.

Pastorčunka, y, f, vrch ve Slez. Lor. 82.

Pastorek, rku, m. = přírostek stromu.
Val. Čes. 1. X 65.

Pastorkula, y, f., pozemek. Slez. Lor. 82.

Pastovnik, u, m. = pastviště. Místy na
Slov. Čes. 1. X. 307.

Pastrnek Fr. dr. Sr. Jub. XXIII.

Pastuška, y, m. = pastucha. Chč. S. L
68., 71.

Pastva. Pověry táhnoucí se к pastvě do-
bytka vz v Hoř. 146.

Pastvinný. Vz Štíhloň.

Pastviskový odměrek. Šeb. 151.

Pastviti se = živiti se Co se u vodě
panství. Maš. ruk. 28^b.

Pastýřák, a, m. Hus II. 322.

Pastýrňa, trať. Pck. Hol. 118.

Pastýřství, n. Chč. S. I 386.

Pasvice, rostl. Sr. Ott. XVI. 504.

Pašáchol, u, m., rostl Vz Ott. XVI. 1009.

Paščečky, paščičky = květel. Mor. Mus. ol.
III. 136.

Paše, gt. paše, m.; gt. také pašete. Gb.
H. ml. III 1. 234., 425.

Pašije = umučení. Hus II. 127.

Pašijový. Neděle p. zřídka bývá bez
deště. Fisch. Hosp. 267.

Paška, y, f. = pascha, velikonoce. Hus II.
109.

Paškáles = školní plat dávaný k bílé so-
botě. Mus. 1900. 4., 5., Wtr. Part. 245. nn.

Pašklín, u, m. P. stahuje ramena vodních
kol. Mus. ol. 1898. 112.

Paškrtný. Vz předcház. Maškrtný.

Paškrty = pamlsky. Slov. Phľd. 1897. 67.

Paškvil, e, Us. -u. Gb. H. ml. III. 1. 80.

Pašluvec, vce, m., trať u Dol. Markl. Věst.
op. 1895. 15.

Pašolek, lká, m. = pacholek (v dětské
řeči). Na Slovácku. Čes. 1. VIL 57.

Pašolíček, čka, m. = pacholíček. U Jimra-
mova. Nár. list. 1900. č. 168. Sr. Pašolek.
Seb. 16.

Pastičky. Vz předckáz. Paščečky.

Paštikárna, y, f. Sdl. Hrd. VIII. 3.

Pat, u, m. P. ve hře šachové, když pro-
tivník už nemůže ničím táhnouti. Šach. kniha
1875. 13.

Pát = pátý. O skloň. sr. Gb. H. ml. III.
1. 272.

Pať, i, f. = ruda. Prší-li a zároveň svítí
slunce, padá p. na ovoce. Mus. ol. 1898. 112.

Pata. Úsloví vz v Zát. Př. 343b. Daleko
p. oka (velmi pochybeno, chyba lávky)!
Němc. III. 151.

Pátek. Od té doby uteklo již hodně pátků
(tomu je již dávno). Us. Kdo začne sekati
v pátek, nedostane domů suchého stébla.
Čes. 1. IX. 255. O veliký p. pamatuj ho-
spodyně, aby šla к potoku s tlukačkou, na-
brala do ní vody a tak dlouho tloukla, dokud
řachtačkami okolo kostela řachtají. Potom ať
vyleje vodu do potoka a bude míti pokoj
před čarami, běžná voda je všecky odnese.
Chorv. 86. Také o veliký p. ničeho nepůjčujte,
tím by nastal u vás úbytek jmění. Sá. Kant.
33. V piatok je zlý začiatok. Sbor. slov. IV.