216

142. V р. všechen začátek jde nazpátek (nemá
se tedy nic počínati). Kdo v p. skáče, v ne-
děli pláče. Hoř. 125. Sr. Zát. Př. 345b. p.
nešťastný den. Vz Mus. ol. XII 63. Prší-li
na veliký р., bude úrodný rok. Fisch. Hosp.
267. Pověry táhnoucí se k vel. pátku vz
v Čes. 1. 1898. 196., Hoř. 198., Mus. ol. XII.
59. Kouká jí p. přes sobotu (je-li spodnička
delší než svrchní sukně). V Bukovsku a jinde
Kub List. f. 1900. 358. Vz Sobota.

Patent. Má na rozum patent (o do-
mýšlivém). Hoř. 117.

Patera Ad. Sr. Jub. XXIII.

Páterčí, n. = sliz malva. Na mor. Slov.
Mus. ol. VII 78.

Páteříček, čka, m. (jemnokrovečník), can-
tharis, brouk. P. běloznaký, c albomarginata,
bledý, livida, černavý, nigricans, černohlavý,
fibulata (pallida), černoštítký, assimilis, černý,
paludosa, červenoštítý, cyanipennis, červeno-
žlutý, pellucida, červený, rufa, dvojbarvý,
bicolor, Erichsonův, Erichsoni, fialový, vio-
lacea, hlohový, metacantharis discoidea,
chloupkovaný, lateralis, lemovaný, pulicaria,
obecný, rustica, smrkový, tristis sněhový,
fasca, sudetský, sudetica, terčový, flavilabris,
tmavý, obscura, žlutonohý, haemorrhoidalis,
žlutoštítý, fulvicollie, žlutoústý, abdominalis.
Vz Klim. 447.

Pátěřík, a, m., vz předcház. Chloupkovaný.

Paterka, y, f., modlitební kniha. Tům. 168.

Paternice, e, f. = růženec. Sbor. slov. II.
131.

Pathologický. P. anatomie. Vz čes. litera-
turu o ní v Jub. IIc. 17. —-34.

Pathologie. Vz čes. literaturu o ní vz
Jub. IIc. 12. -13.

Patinování kovů. Vz KP. VIL 622.

Patiťa, vz Sýkora obecná.

Patka, y, f. Patky = části kotlu k němu
přinýtované, jimiž na zázdivce spočívá. KP.
IX. 6. — Р. = vořina, silnější voplecovaná
tyč na zadku voru klády spojující; také
zadek voru. Čes. 1 VIL 20., 22.

Patnáctník, mince. Vz Mtc. 1897. 262.

Patočka Frant. Sr. Jub. XXIII.

Patoky. Pivo jako p. (špatné). Hoř. 92.

Patonohý. P. řádka = pentametr. Slov.
Phľd. 1897. 565.

Patonožka, y, f., pták. Vz Potápka.

Pätoprstnica, e, f., lupinus angustifolius,
poskytuje surrogatu kávy a proto se i kávou
jmenuje. Sbor. slov. II. 74.

Patora. Velká p. veľa potrebuje (mnoho
dětí). Slov. Zát. Př. 101. Pozn.

Patrikár, a, m. = pokrytec. Slov. Zát.
Př. 124a.

Patrimonialní soudy nabyly zákon-
ného počátku svého v Čech. za krále Jana
Lucem. Vz Pal. Děj. II. 2. 8.

Patrný. Přisli na místo velmi p-né =
odkud bylo daleko viděti. Ezop. 200.

Patro = poschodí (již v Prešp. slovn. 71. ).
Vz Ces. 1. VIII. 398.

Patrojazykový sval, musculus palato-
glossus. Vz Ott. XIII. 133b.

Patrový přídech, Gaumenton. Mus. 1850.
II. 8. Př.

Patyček, čku, m. = dřívko. Slez. Lor. 76.

Patyk, u, m. = kyj, klacek. Slez. Lor. 76.

Patyka, y, f. = pijatika. Slez. Lor. 76.

Patyská, y, f, sukně z battistu. Šeb. 172.

Patysový, Battist-. Mor. Čes. 1. 1898. 233.

Paučina na stěně, zahálná dívka v domě.
Vyzov. Mus. ol. XII. 113.

Paučníkový. P. vrkoč. Br. St. 9.

Pauliny-Toth Viliam, slov. spis., nar. 1826.
Vz Vlč. Lit. slov. I. 135., 277. — P. Pauliny
Lad., slov. básn., nar. 1815 Vz Vlč. Lit. slov.
I. 124., 277.

Paus (pauz), u, m. = pokuta. Aby byl
trestán velikým pausem třemi groši českými;
Aby dal pauzu sedm peněz gerlických; Na
to paus dva groše české. 1513. Arch. Χλ II.
191. —192.

Pauzovnik, u, m. = pavuzní provaz. Slez.
Čes. 1. 1897. 464.

Páv. Sr. Zát. Př. 38a. (o pyšném).

Pavel. Den sv. Pavla jasný pokládá rok
velmi šťastný. Bude-li mha panovati, bude
dobytek padati; pakli sníh nebo déšť spadne,
drahota na nás připadne. Fisch. Hosp. 255.
Úsloví atd. vz Zát. Př. 343., 344. Pověry ke
dni sv. Pavla se táhnoucí vz v Čes. 1. VIL
373.

Pavelka, y, f., studánka. Рck. Ноl. 145.

Pavěra, y, f. Flš. Písm. 635.

Páví oko (noční), motýl. Vz Stein. 50.,
74., Exl. 16., 104—105.

Pavinec, nce, m., rostl. Vz Ott. X11I. 99.

Pavlač, i, nč. -e. Gb. H. ml. III. 1. 399.

Pavlačný. P. roucho = pavlačitý, šarla-
tový. 14. stol. Mus. 1900. 508.

Pavlíček, Čka, m., pták. Vz Kulík písečný.
— P. Ant. dr. Sr. Jub. XXIII.

Pavlík Kar. dr. aj. Sr. Jub. XXIII.

Pavouk, u, m. — polokruhové dřevo s otvorem
pro točnu. Chod. Čes. 1. VIII. 205. — Р., а,
ш. Když pabúk leze člověkovi po šatech,
měřá mu na nový (šat); když děvčeti, donde
ženich. Šeb. 225.

Pavovati = spoléhati. On pavuje, že jest
fest, vojáka zastřelil. Har. J. 186.

Pavuč, e, f. = pavučina. V p-či mezi
stébly travin napjaté. Proch. 150.

Pavučinka, y, f. = hrachovka (druh vy-
šívání), jejíž prostředek jest vyplněn jemným
síťovým mřížkováním. Mus. ol. IV. 35.

Pavyk m. povyk. Jihozáp. Čech. Dšk.
Vok. 44.

Payne Petr m., v XV. stol. Vz Pal. Děj.
IV. 1. 397.

Pazdeř u trusky lnu. Fisch. Hosp. 427.
Vz Pazdeří, Pazdero.

Pazderák, a, m. = kdo bydlí v pazderně.
Hoš. 99. Pazderkové sedlákům při práci po-
máhají. Charv. 8.

Pazderek, rka, m. = pazdeník.

Pazdeřie, п., stipula. Ž. pod. LXXXII.
14. Sr. Pazdero.

Pazderka, y, f. = pazderna. Čes. 1. IX.
390.

Pazdernačky, hlísty = malí červíci v ko-
nečníku. Sbor. slov. II. 153.

Pazdernice = roupy. Slez. Čes. 1. IX. 188.

Paznehet, paznohet, htu, m. O skloň, vz
Gb. H. ml. III. 1. 426.

Paznehtní olej. Ott. XIII. 548.