217

Pazour = kořen pařezu. U Studené. Vchř.

Pazúr (pazour), převzdívka hoferům. Mus.
ol. 1898. 112.

Pazušný výstřih (prieramok). Slov. Sbor.
slov. 1. 193. Sr. Pazucha.

Paža, e, f. = hrdlo, zřídlo. Voda teče
z paže. Mus. ol. 1898. 112.

Paždě z paže. O skloň. sr. Gb. H. ml. III.
1. 225.

Paždí, п., brachium. Sr. Gb. H. ml. III.

1. 225.

Paže = trámy stolice ve vazbě střechy, co
drží krovy. Již. Mor. Šeb. 118.

Pážecí šat (pážat). Slád. Kup. 41.

Paženka, y, f. Pichéł ho pod pravú p-ku
Brr. P. n. 46. Sr. Paže.

Pažit. Kde jest р., tam není jetel. Hrub. 37

Pažiti. O pův. sr Zub. 404.

Pažitkovník, a, m., brouk. P. rozrazilový,
p. junci, tužebníkový, phellandrii. Klim. 690

Pažitník, a, m., limonius, brouk. P. černo-
nohý, 1. pilosus, černokrový, aeneoniger, čer-
vený, lythrodes, drobný, parvulus, malý, mi-
nutus, válcovitý, aeruginosus. Vz Klim. 432.

Pažitný, ého, m. = ras. Phľd. 1899. 177.

Pažléř = dýka. Hus. Er. I. 176.

Pažout Jos. dr. Sr. Jub. XXIII.

Pažravý jako vlk. Zat. Př. 73^b.

Pčkać, pškać = kýchati. Slez. Lor. 76.

Pec, i, Us. -e, f. Na Mor. místy masc.:
pod pecem. Sš. P. 197. Prohodili pec (za-
hráli do trumfů). Hoř. 92. Úsloví atd. vz
v Zát. Př. 10., 344a. Peče mu na pec = pri-
hára mu. Mus. slov. II. 100.

Pecák, a, m. = kamnář. Us. Kub. 155. —
P. = pecival. Jrsk. XXIII. 302.

Pecár, a, m., nadávka. Zát. Př. 272b. Sr.
násl. Peciar.

Pecek, cku, m. = k/enutý otvor pod ohništěm.
Slez. Lor. 76.

Péci. Vzor časování. Vz Gb. H. ml. III.

2. 156., 165. Dnes to nepeču (neudělám).
Kukla 5.

Peciar, a, m. = pecivál. Slov. Zát. Př.
223a

Pecíň, ě, f. = zídka před pecí, na kterou
se stavěly hrnky, které se měly dávati do
peci. Hoř. 285.

Pecinovský. P. jednota. Vz Mikulášenci.

Pecisko, a, n. = veliká nebo také špatná
pec. Zát. Př. 240b.

Peciště, ě, n. Nár. list. 1897. č. 204. inser.

Peciválka, y, f., les u Halenkova na Mor.
Vck.

Peciválky, pl., m. = závitky z těsta, na-
dívané mákem, povidly atd. Hoř. 183. —
P. = pečivo bez nádivky, polité mlékem a
posypané cukrem n. skořicí. Čes. 1. X. 166.
Sr. Peřinky. P. = pečivo, tlusté placky bez
omastku, spařené mlékem a polité máslem.
Vz Čes. 1. X. 290.

Pecka. Stromy z pecek rostoucí: broskve,
mišpule, švestky, třešně, višně. Fisch. Hosp.
126. — P. = kousek vápence z bývající při
hašení vápna. Křenovice. Vchř. — P. = pec
do země vpravená s velikým kotlem (ve
vařovni). Slez. Lor. 76 Sr. Pécka. — P. =
dolejší patka sloupu и vrat. Slez. čes. 1 IX.
104. — P. = ovocnářka. Lhenice. Kub. 155.

Pécka, pícka = malá pec vedle peci; prostor
mezi kamny a zdi světnice; ve zdi vydlabaný
otvor v tomto prostoru na troud a sirky. Hod-
slavice. Mus. ol. XI. 118., 119.

Peckař, e, m. = malý člověk. Čes. 1. IX.
422.

Pecnec. Hus III. 171. a j.

Pecník, u, m., trať u Vsetína. Vck.

Pecný, ého, m. = hora u Mnichovic. Vstnk.
1897. 502.

Pecour, u, m. = kouzeň (pod kamny).
Horažď. Kub. 155.

Pecovka, y, f. = mošt hruškový. Sdl.
Hr. III. 150.

Pecúch, a, m. = chlapec, který zametá
kuchyni, popelka. Slov. Mus. 1848. II. 316.
— P. = pecivál. Zát. Př. 168a.

Pečárka, o pův. sr. Zub. 407.

Pečátko. Našla na vosk pěkué p. (poda-
řilo se jí). Srub. 83.

Péče. Péči na někoho míti = ostříhati se
ho a brániti se mu, kdo poslal list opovědní,
kdo opověděl nepřátelství (válku). Pal. Děj.
IV. 1. 467. Sr. náš „souboi".

Pečeně. Úsloví vz Zát. Př. 218. na., XIII.
1. b).

Pečenice, e, f. = chléb do spirály. Benešov.
Krb. L. f. 1900. 361.

Pečenka. Úsloví vz Zát. Př. 344a.

Pečeť. O pův. sr. Zub. 407. P. šlechtická,
cechovní, podobizňová, znaková, písmová
(o pouhém nápisu) atd. Vz Př. star. III. 16.

Pečetiti se = ujišťovati. U Polné. Hoš. 99.

Pečetník. Sr. Bulář. Hus I. 400.

Pečírka Jos. dr.; P. Ferd. dr. Sr. Jub.
XXIII

Pěčka Mich., spis. 1580— po r. 1622. Vz
Flš. Písm. I. 399.

Pěčko. Malej jak pěčko. Již. Mor. Šeb.
219. Hra na p. Ib. 40.

Pečovati o zemských věcech. Chč. S. L
162.

Pedell (pedellus, bidellus, bedellus);
v starší době slul: cursor, servitor, minister.
Vz Wtr. Živ. vys. šk. 36.

Pedlavky (větrovky) =malé studny u Čes.
Třebové. Čes. 1. IX. 282.

Pedlék, u, m. = nebozez. Lisic.

Pegáč, e, m. = frngale, magoše, osúchy,
faryače z mouky pečené. Vz Šeb. 109.

Pégny, cukroví. Již. Mor. Šeb. 84. Z něm.
Bogen, obloučky.

Pěhavý = píhy mající. P. moč. Maš. ruk.
171b. Sr. Mus. fil. 1899. 273.

Pěhový v II. 521. chyb. m. pěchový. P.
hřebec. Vz Prk. v Kuhn's Zeitsch. für vergl.
Spracl. torschung 1898. 601., Krok 1897. 163.

Pech, a, m. = otrok. O pův. sr. Krok 1897.
163., Kuhn 1898. 163.
Pechánek Jos. Sr. Jub. XXIII.

Pechoriť sa za mamonem. Vlč. Lit.
slov. I. 57. Sr. předcház. Pech. Len sa tak
nepechor; Pechorí sa ako žába. Zát. Př. 39b.
J Pěchour = chůze pěší; jíti pěchourem =
pěšky. Holic. 109.
Pěchový, vz předcház. Pěhový.
Peisker Jos. Sr. Jab. XXIII.
Pejl, rameno Dyje. Šeb. 191.