219

Perenospora, y, f., z řec. = plíseň na
spodině listů révových (listy uschnou a hrozny
proto nedozrají). Nár. sbor. П. 71.

Perepúťa = rodina. Slov. Zát. Př. 253^b.
Sr. Perepuť.

Perfectum. Tvoření ho. Vz Gb. H. ml.

III. 2. 422.

Pergamenový v VII. 194. (za Parga-
menář) polož za: Pergamenictví na str. 220.

Pergamentka, hruška. Wtr. Živ. vys.
šk. 192. Sr. Pergamotka.

Perchta, y, f., vz předcház. Perechta a
Čes. 1. VII 354.

Peří. Umí to, jakoby peří dral. Us. A tak
mi zas pomaloučku peří rostlo (sbíral, jsem
se, lépe se mi dařilo). Šml. III. 19. Úsloví
-atd. vz v Zát. Př. 344b.

Pericyklický. P. křivka. KP. VIL 251.

Perifrastický. P. výrazy chybné. Vz Gb.
H. ml. III. 2. 437.

Perinka. Žabačie p-ky = vajíčka. Sbor.
slov. III. 159. Sr. násl.

Peřinky = pečivo bez nádivky, spařené
mlékem a posypané cukrem n. skořicí. Čes.
1. X. 166. Sr. Peciválky. — P. = žabí vajíčka.

Periodisace, e, f. P. slov. práva. Pal.
Pam. 508.

Perisprit, u, m. = lehounký fluid v člo-
věku. Vz Nár. list. 1899. č. 268. feuill.

Periť sa. Žito za dva týždne (po vzejití)
sa perí. Slov. Zát. Př. 196». Když se ptáče
peří (dostává peří). Ezop. 284. V VII. 221.:
\ypínati ce oprav v: vy.. se.

Perk, u, m. = dolové kameni, jalová skála
(z Berg). Dač. 1. 91.

Perkmistr, jinak: horný. Nár. sbor. II. 74.

Perknos, a, m. Perkmistr а p-si té hory.
1487. Arch. XVI 309.

Perkrecht, a, m., z něm. = plat z hor
vinničnírh. 1523. Arch. XVIII. 386.

Perkytlářka, y, f. = zena perkytlářova.
Dač. II. 62. a j.

Perla, gt. pl. perel. Chč. P. 168a.

Perleť: americká, černá, česká, aepyptská,
řecká, východoindická. Vz KP. VIL 222.
Její soustruhování. Vz Ib. 263.

Perleťovec, motýl. P. dvanáctitečný, ko-
přivový, malý, ostružinový, prostředni, stří-
bropásek veliký. Vz Stein. 18. — 19., Exl53.

Perlička. Dám ti radu jako p-ku. Šml.

IV. 47. !
Perličkovaný. P. kordule. Horen. 277. i
Perlík, vz Přitloukaci. }
Perlobílý. P. rámě. Krs. Jen. 18.
Perloočka, y, f., korýš. Vz Ott. XIV. 904. J
Perlovčice, místní jm. Pck. Hol. 130.
Perlovka, pták. Vz Sova. — Р., marga-

ritana, měkkýš. P. perlonosná, m. margariti-
fera. Vz Ulič. 150.

Peřlový, háj u Vrašťova na Hořicku. Hoř.
120.

Permice, e, f. = vysoká čepice se sou-
kenným dnem, po straně šněrovaná. Čes. 1.
IX. 320.

Pernáč, e, m. = pták. 1704. Vlč. Lit. II.
1. 9.

Pernát, u, m. = perák (pouzdro na péra
a tužky). U Košetic. Vchř.

Pernatě. Stůl p. prostřen a celý pokryt
lahodnou krmí. Br. Sr. 50.

Pernatka. Vz Ott. XV. 556.

Peřnatolistý jeřáb. Wlt. 36.

Pernatuška, y, f., pterophorus, Feder-
chen, motýl. Vz Stein. 165.

Pernatý. P. břeteno, Federwisch, shá-
něčka na čištění obilí. Fisch. Hosp. 243., 361.

Peřnatý list. Wlt.

Pernica, e, f. = pouzdro na péra. U Polné.
Hoš. — P. = perná. Vodňany. Kub. 155.

Perníček, čku, m. Na Perníčku, trať a
domek u Paceřic. Př. star. V. 121.

Perníkový. Nebojí se p-ho kordu. Šml.
II. 103. P. barva. Hoř 212., Šml. X. 17.

z Pernštejna Vil. Vz Flš. Písm. I. 283.

Perný dobytek (slepice atd. ). Čes. 1. VII.
376. Vz násl. Pérový.

Péro. Úsloví atd. vz v Zát. Př 344b. —
Ρ. υ lopatě vetrního mlýna Fisch. Hosp.
407. — P. = veslo pramene. Čes. 1. VIL 22.
— P. čertí = kapraď samec, rostl. Mor. Mus.
ol. III. 136. — P. = bič. Us. fiakristů. Koula
134.

Peroutka. Jakoby p-kou umetl. Sdl. Hr.
X. 95. — P. = meč (pohrdlivě). Tas svou
p-tku. Slád. Rom. 9.

Pérový. Pohádali se pro p. dobvtek. Šml.
VIII. 237. Sr. předcház. Perný. P. hodiny.
Vz KP. VIL 271.

Persán, u, m. = koření pro prsa (e vsuto).
Hoř. 72.

Persiánka, y, f., vz Mezník (zde)

Persiko, a, n. = druh likéru. Kukla 20.

Pertlik, u, m. Panenský p. ji dobře slušel.
Br. St. 19.

Perun. Nebylo prý ho. Vz Nár. sbor.
II. 81.

Pěrun. Kery p. to zrobil ? Slez. Lor. 76.

Peruť, i, Us. -ě, f. Gb. H. ml. III. 1. 489.

Perutka, y, f. = větvička s listy speřenými;
peroutka. Slez. Lor. 76.

Pervolf Jos. Sr. Jub. XXIII.

Pěry— moučné Jídlo. Val. Mus. ol. XIII.
112.

Pes. Vz Bázlivý. Těžko jest dostati se se
psa na koně. Hrub. 29. Nehľaď na psa, ale
čí je. Mus. slov. I. 10. Kouše-li p. trávu,
bude pršeti. Čes. 1. IX. 254. Keď psi trávu
žerú, bude přška. Mus. slov. II. 11. Daj
psovi nohu na stól, keď hu on dáva pod
stól (marně koho napomínáš, marně mu
radíš); So psom sa dráž a palicu v hrsti
drž (keď s parádou príde zrada). Sbor.
slov. IV. 49. Přísloví atd. vz v Zát Př. 31b.
(nestydatost'), 58b. (zlořečení), 53^b. (klevety),
11l^b. (buď před ním opatrný), 47a. (o lháři),
51. (v čas mlčeti n. mluviti). 9. — 13., 31a.,
131b., 134b., 158b., 165a., 252., 344b., 345b.,
352. 353.

Pěsnice tvořiti. Chč. (List. fil. 1898. 401. ).

Pěsť, i, Us. -ě. Gb. H. ml. III. 1. 389.
V zuby pěstí dáti. Chč. S. L 322. Netluc
pěstí, kde klepati máš (rozumně si veď).
Červ. 44. — P. = malá klempířská kova-
dlinka. Ott. XIV. 346.

Pěstoun. Granát pestúna svého veselá
činí a milá = toho, kdo ten kámen rád nosí.
Maš. ruk. 293a.