220

Pěstouniti = býti pěstounem. P. u kato-
líků. Pal. Záp. I. 61. Sr. Pěstounovati.

Pěstounství, n., vz Pěstúnství.

Pěstovačka, vz Heta.

Pestrobarvec, vce, m., Aprileute, motýl.
P. dubový, perlový. Vz Stein. 160., Exl. 123.

Pestrokřídlec, dlce, m., motýl. Vz Exl.
32.

Pestrokrovec, vce, m., clerus, brouk.
Klim. 462. Vz Pestrokrovečník.

Pestrokrovečník, a, m., clerus, brouk.
P. černostehenný. c. femoralis, červenobřichý,
mutillarius, červenonohý, rufipes, Čtvero-
skvrnný, quadrimaculatus, mravenčí, formi-
carius. Vz Klim. 463. Sr. Ott. XVI. 513a.

Pestrolistý javor. Wlt.

Pestronožec, žce, m., charopus brouk.
P. zelenavý, ch. plumbeomicans. Klim. 455.

Pestroplodý rybíz. Wlt.

Pestrožlutý tis. Wlt. 44.

Pestruchý. P. vačice, didelphis virgini-
ana. Mus 1849. IV. 69.

Pestrula (od pestrý) = hodně strakatá
kráva. U Meziříčí. Sbor. č. 4. 58.

Pěstúnka, y, f. = chůva. Slez. Lor. 76.

Pěstúnství, n. Dej mi p. jeho. Modl.
CXXVI. 105.

Peství kutit = dováděti. Hoř. 93.

Pestvo. Vz Zát. Př. 33b.

Pěš, m., pěše, f.. pěšě, n. Pěš se skloňuje
dle, oráč, pěše f. dle, duše' a pěše n. dle
, moře'. Pl. m. pěši, f. pěše. Pěš ustrnulo.
Viece sme šli pěš, než jeli. Vz Gb. H. ml.
III. 1. 294., 315. Vz Pěší.

Pěšák. Pěšáci = lidé, kteří z vysokých
temen horských řezané dříví v zimě dolů
svážejí к potokům, к řekám. Vz více v Tům.
123.

Pěšáky nebo šulánky = jídlo z mouky,
vařených brambor, vajec a krupice. Již. Mor.
Šeb. 105.

Pěše. Šla p. = pěšky. Rozb. III. 734.
vz Pěš.

Pěšec ve hře v šachy. P. dvojný či dvo-
jitý, trojitý (dvoj-, trojpěšec), stojí-li dva
n. tři pěšci též barvy za sebou, p. střelcový,
krajní, střední, opozdělý, spojený, osamělý,
volný, určený, zvolený, matový atd. Přír.
kniha šachovní. U Kobra 1875. 11., 24.

Pešek Karel. 1676. —1744. Flš. P. 476. —
Pešek Krist., spis., nar. 1676. Vz Vlč. Lit.
II. 1. 97.
Pešelák, a, m., zněm. Beschäíer. Kukla 70.
Pěší, dle, dnešní'. Gb. H. ml. III. 1. 532.
Р., ť. pěšá (ie, -i), n. pěšie, -í. Vz Gb. H.
ml. III. 1. 556., Pěš.

Pěšina z Cechorodu; P. Václ. dr. Sr.
Jub. XXIII, Fls. P. 462.
Pěšinka. Půjdeme na ni opatrně p-kami.
Šml. IV. 101.

Pěško, a, m.. nadávka. Takový p. ! Šeb.
211.
Pešold, a, m. = Pyšely na Mor. Hoš. 119
Pešt, u, Pešť, ě, i. Vz Gb. H. ml. III-
1. 89.
Pěšu = pěšky. Slez. Lor. 76.
Pěšúry = pěší saně. Mus. ol. 1898. 113.
Pět, i, f., dle, kosť. Vz Gb. H. ml. III.
1. 350. Kolikož tu pietí (pětek) bude, to-

liko... Maš. ruk. 35^b. Jeden za pät, druhý-
bez jednoho za šest (čert jako ďábel). Mus.
slov. I. 16.

Petarda, y, f. = nástroj od železa při-
pravený a prachem ručničním naplněný.
1597. Dač. I. 193.

Petera Fr. Sr. Jub. XXIII.
Pěti, pěju. Vz Gb. H. ml. III. 2. 228.
Pětiboj, e, m. P. řecký, quinquertium,
τιέντα&λον = závod v běhu, v skoku, s Čin-
kami, metání touše (disku) a oštěpu a v zá-
pase. Nár. list. 1897. č. 246. odp. feuill.

Pětibolesti = sirotky, polní macešky, viola
arvensis. Slez. Čes. 1. IX. 340.

Petice, e, f., z lat. P. kostelní = důchodek
učitelský, žebrání na občanech jdoucích do
kostela, v kostele nebo před kostelem
o svátcích hodových anebo o posvícení.
Oni se dělil farář s učitelem. Wtr. (Mus.
1900. 123. ), Wtr. Part. 270.

Pětičlenec, псе, т., pentaphyllus, brouk.
P. žlutohnědý, p. testaceus. Klim. 490.

Pětičtvrtní pozemek (každý sedlák má
tam pět čtvrtí rolí). Pck. Hol. 167.

Pětidukát, u, m. Mtc. 1897. 133.

Pětigroška, y. f. = šesták (20 haléřů).
Val. Čes. 1. X. 299.

Pětikroužník, dascillus, brouk. P. čer-
venohnědý, d. cervinus. Vz Klim. 442.

Pětiliniový, fünflinig, hud. Mus. 1850. II.
8. Př.

Pětiprstý. P. lžíce = ruka. Rais. Pot. 81.

Pětistopec, pce, m. Iambický p. Za Šml.
polož: IX. 79.

Pětka, y, f. = patery brány (k vláčení).
Čes. 1. 1898. 170.

Pětníce, e, f., kvinta v hudbě. Pal. Pam.
425.

Pětpeněžka, y, í. = křepelka.

Petr z Mladenovic f 1451. Vz Pal. Děj.
IV. 1. 387.

Petr. Pranostiky o dni sv. Petra a Pavla.
Vz Hrub 10. Ostrov sv. Petra v Praze nyní:
Kampa. Jrsk. XIX. 519.

Petřek z Polkovic. Vz Flš. Písm. I. 383.

Petřina Frant. Sr. Jub. XXIV.

Petrklíč červený = plícník. Jrsk. XXIIL
346.

Petrlík Krist. Sr. Jub. XXIV.

Petrolejářský. P. společnost Nár. list.
1900. č. 76.

Petrolejství, n. Nár. list. 1900. č. 76.

Petrolín, u, m, = petrolej. U Polné. Hoš.

Petrolina, y, f. = petrolej. Na Žďársku.
Mtc. 1. XXXI. č. 5. 110.

Pelrovati = choditi za školu. Blatná. Kub.
155

Petroviny, trať. Pck. Hol. 118.

Petrů Václ. Sr. Jub. XXIV.

Petržel. Otec se mu utopil v petrzieli
(o nemanželském dítěti). Phlď. 1897. 316.

Petrželí. Ženské česaly vlasy na p. Seb.
170.

Petrželolistový bez. Wlt. 30.

Petržílkův ostrov v Praze na levém
břehu Vltavy severně od Palackého mostu.
Vz Nár. list. 1901. č. 61. feuill.

Petržlen. Prodává p. = neberou ji k tanci.
Zát. Př. 224b.