223

Píša, gt. -e (novotv. -i), dat. a lok. -i (nč.
-ovi;, akk. -i (nč. -u), vok. -e (novotv. -o),
instr. -í (novotv. -ou). Vz Gb. H. ml. III.

1. 233.

Píšely Ant. Vz Flš. Písm. 504.

Píšerka, y, f., pozemek. Hoř. 135.

Píšivo, а, п., Schreibmaterial. Mus. 1898.
468.

Piškotovitý průřez, double champignon.
Ott. XIV. 546.

Pišťáky, pozemek. Pck. Hol. 167.

Píšťala. Však ty spustíš p-ly, až mne
na ramenech ponesou ke mši. Šml. IV. 92.
Říkání při otloukání píšťal. Vz Hoř. 135,
Čes. 1. VIL 315., Šeb. 44. Úsloví vz v Zát.
Př. 346a.

Píšťalný nástroj (pískací). Mus. 1850. II.
17. Př.

Pišťba. Hus. Post. 113b.

Pištěti. Pomlátil bych ho, až by z něho
p-la (krev). Sdl. Hr. III. 279.

Piterovať nač = naříkati, žalovati. Z hor.
Nár. list. 1898. č. 163. odp. feuill.

Pitevník, a, m. = pijan. Br. Věk. 109.

1. Píti, piju. O tvarech vz Gb. H. ml. III.

2. 208, 215. Pije jako štětka (mnoho). Hoř.
122. Sr. Zát. Př. 68., 345b.

2. Píti, pnu. Vzor vz v Gb. H. ml. III.
2. 173. nn., 187.

Pití o plné nebylo jim dovoleno (připí-
ieti sobě celou sklenicí). Sdl. Hrd. III. 150.

Pitička, y, f. Pijiž tu p-čku, co pil sv.
Jan, když tu nouzi přemáhal. Sá. Kant. 83.

Pitka. Úsloví vz v Zát. Př. 69. nn.

Pitomě = ochotně. P. do práce jíti. Císař.
Mtc. 1900. 337.

Pitomíce, e, f., nemoc. Mus. 1852. 113.

Pitomina, y, f. To je p. = hloupost.
Kukla 4.

Pitomnej = pitomý. Stachy Král. Kub. 155.

Pittnerová Vl. Sr. Jub. XXIV.

Pitvor = kuchyně. Sbor. slov. III. 1. 29

Pitynet. Vz násl. Špacír. Mor. Mus. ol.
I. 114.

Pivce, e, m. = piják. Rozb. I. 195. Pa-
cholík bude р. všech věcí, čímž se kolivěk
člověk opiti muož. Maš. ruk. 26^a. Sr. Jídce,
Žérce.

Pivko, а, п., zdrob. pivo. Vz Polohniti.

Pivnice. Patřte na havrany, žeť nesejí
ani nežnou a nemají p. ani stodoly (špižírny).
Luk. 12. 24.

Pivo. Sr. Zub. v List. fil. 1901. č. 25 P.
jest nápoj připravený z vody, obilí (ječmene,
někdy z pšenice) a chmele. Fisch. Hosp. 59.
Když se pivo ustojí, cep nevyráží (když
člověk se usadí, jest pokojnější). Němc. III.
178. Od piva hlava krivá. Piva navariľs,
pij atd. Vz Zát. Př. 220., 346., XIII. 1. 6.
Uteká z doma ako zlé p. Mus. slov. III. 35.

Pivoda Frant., hud. sklad., 1824—4. /1.
1898. Vz Nár. list. 1898. 4/1. a 5. /L, Jub.
XXIV.

Pivovar jest jeden z nejlepších důchodů.
Fisch. Hosp. 59.

Pivovarné, ého, n. (pivovarná berně).
Pal. Děj. V. 1. 399., 417.

Pivovarní plat. 1505. Arch. XVII. 83. Vz
předcház.

Pixa, y, f. = místo, v němž při hře na
honěnou honič pozbývá práva chytání. Vz
Mus. ol. 1897. 156.

Pizda, vulva. Dle Prk. v Kroku 1897.
162. z pizda (pi-sd-a) = seděni na čem, tla-
čení, mačkání, coitus. Vz tam.

Pizditi. Nepizdi tak (říkají děti cvrkajíce
do důlku = neškňoř tak, cvrkni přece po-
řádně). Hoř. 93.

Pížmo, rostl. Plané p. je dobré na bar-
vení. Šeb. 129.

Pížmovník, a, m., brouk. P. vrbový.
Klim. 652.

Pjaro = péro, pjero, kytice. Němc. III.
294., Mus. 1859. 88.

Placák, u, m. = knoflík (na plandách a j. ).
Hoř. 213.

Plácal (později Plácel) z Elbinku Václ.
br., spis., 1556. —1604. Vz Flš. Písm. I. 357.

Plácati čím. Neplácej rozumem = ne-
tlachej. Hoř. 123.

Plácavá, é, f., tanec. Čes. 1. VI. 553., 554.

-pláceti v od-, spláceti. Vz Gb. H. ml.
III. 2. 340.

Placka z kotlích utvořená z kotelního kalu
nebo kamene. Vz KP. IX 21. — Р. = nízká
čepice. Nár. list. 1898. č. 163. — P. česká =
klenba. Vz Ott. XIV. 353a. (obraz). — P. =
pokrutina (při lisování). Ott. XVI 103^b. —
P. = karta. Obraceti placky = hráti v karty.
Čes. 1. X. 175.

Placní či krajní vůz válečný (Žižkův).
Pal. Děj. III. 1. 539.

Pláč. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 32., 33.,
346.

Plačka, y, f. To je hotová p. Zát. Př. 96^a.

Plačtivý. P. jednota. Vz Mikulášenci. P.
oči. Modl. LXIII. P. poušť zdejší. Chč. S.
I. 40.

Placha, y, f. = pekáč. Bukovsko. Kub.
L. f. 1900. 361.

Plachanouš, e, m. = člověk potřeštěný.
Týn nad Vlt. Kub. 155.

Plachôtka, y, f., vz Oděvačka.

Plachta Vezměte si plachtu na maso a
kosti, o máčku se sami postaráme (hrozba
pranicí). Šeb. 68.

Plachtejžka, y, f. = žena, jež nosí při
lovení ryby v plachtách. Třeboň. Kub. 155.

Plachtovka, y, f. = plachetni loď. Nár.
list. 1897. č. 320. feuill.

Plachý jak. P. ako nahé dievčátko. Zát.
Př. 31a. _ p. Jiří, jez. Vz Flš. Písm. 465

Plakati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. %
365 Keď dieťa plače, hovorí sa: Však mu
zlato z očí nepadá. Mus. slov. H. 50. Pláče
a slze má na potoku (kdo se staví, že pláče).
Okna plačú (se potí). Mus. ol. 1898. 113. Plač,
neplač, jinak nebude. Zát. Př. IV. 333.
Uslyšav list plakal z něho. Pass. (Mus 1851.
143. ). — oč. Plakala sem o tebe, synku.
Brt. P. n. 272. a j.

Plákati co kde: prádlo ve vodě. Zát.
Př. 266b.

Plamen. Srdce hubka, hlava kámen, křísni,
hnedle bude p. Tům. Ml. 317.

Plamenec, nсе, m. = ohňová roura u kotlů.
Vz KP. IX. 10.