225

Plece, e, n. O skloň. sr. Gb. H. ml. III.

1. 162.

Plecnica = kšanda. Slov. slov. L 194.

Plecník, u, m. Vz Náplecka.

Plecovati vožděj = kůru částečně s něho
seříznouti a součky usekati, aby dříve zaschl
a nezahníval. Čes. 1. VIL 21.

Plecháč, e, m. = kněz (mající pleš;
žertem). Hus II. 325.

Plechačka, y, f., pták. Vz Čírka.

Plechař, e, m. = klempíř. U Polné. Hoš.

Plechoč, e, m = plecháč (na dojení).
Slez. Čes. 1. VIII. 56

Plechota, y, f. = dobrota. U Polné. Hoš.

Plechovina, y, f., pozemek. Hoř. 136.

Pleistocén, u, m. Mus. 1897. 470.

Plemeniti zvěř. Dač. I. 159.

Plemenivosť hlíst. Mus. 1849. III. 45.

Plemenník, a, m Čistokrevný p. Ott. XV.
218. Sr. Plemenný býk atd.

Plena, y, f. = menší tvar loktuše, asi
čtvrtina. Hoř. 209.

Plenka, y, f. Z stinky olej a z plenky
soft moří. Čes. 1. VIL 378.

Plesati. A plesal jest duch můj v Boze,
mém spasiteli. Praž. evang. (List. fil. 1897.
189. ).

Pleskáček, čku, m. = bотbík. Již. Mor.
Šeb. 174

Pleskati. O tvarech vz Gb. H. ml. III.

2. 366., 371.

Pleskavka, y, f. = plácačka na mouchy.
Lisic.

Plesniakovitý. P. houby, thelephorei. Vz
Sbor. slov. V. 79.

Plesník, a, m. = porybný. 1604. Mtc
l897. 368.

Plesnivec, rostl. XV. stol. List. fil. 1898.
198.

Plesnuľa, druh brambor. V Trstené. Mus.
slov. II. 21.

Plesný hodovník. Pavl. Konp. I. 12.

Plésti. 0 tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 136.

Plešatec, tce, m. = plešatý. Tům. Ml. 331.

Plešina, y, f. = pleš. Hľadá vlasy na p ne.
Slov. Zát. Př. 151a.

Plešivěti, ěl, ění. Dobrý člověk šedivie
a šelma plešivie. Slov. Zát. Př. 67^a.

Pleť, i, f., classis (loďstvo). Zastr. Gb. H.
ml. III. 1. 389

Pletací práce. Vz KP. VIL 187.

Pleták. 1494. Arch. XVII. 383.

Pletařský. P. práce (pletení sítí atd. ).
Vz KP. VIL 184.

Pletárstvo, a, n. Sbor. slov. I. 1. 34.

Pletenka, y, f. = křižavka, karásek, kru-
šinka (pečivo). Hoř. 183.

Pletený kde. Kluku na vrbě p-ná (na-
dávka)! U Hořic. Hoř. 84.

Plethysmograf, U, m. = nástroj к měření
tlukotu srdce a objemu jednotlivého údu. Vz
Krč. Assoc. 86.

Pléti, plevu atd. Vz Gb. H. ml. III 2. 152.

Pletichání, n. Celé to jednání a p. Pal.
Děj. V. 2. 498. Po dlouhém p. strana Sigmun-
dova zvolila kandidata svého. Ib. III. 1. 107

Pleva. (Peníze) jdú ode mňa jako p. (ne-
drží se mne). Mus. slov. I. 25.

Plevařka, v, f. = žena shrabující a uklá-
dající plevy. Šeb. 157.

Plevárna. Dle Věst. VI. 29. lépe: plevník,
plevinec, pleveň. Vz -árna.

Plevička, y, f., zdrobnělé pleva. Jeho
obmyslem i najmenší p. roste. St. Bes. 54.

Plevinka, у, f., lepidozia, rostl. Ott. XV.
594.

Plevinkovitý. P. mechy. Ott. XIII. 666b.

Plevňák, u, m. = plevník. Benešov. Kub.
L. f. 1900. 361.

Plíce: dycháče, dychadlá, mechy. Slov.
Zát. Př. 66^b. Р., zastr. pľúce, slov. pľúca.
O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 162.

Plieskať, vz předcház. Fliaskať.

Pliestik, u, m. = jehlice, Stricknadel.
Navrženo ve Sbor. slov. I. 195.

Plih, a, m., arturia (maturia), pták. Židek.
Dle Hanky v Mus. 1839. 113. (240 ). = pliska.

Plíhnout se = líhnouti se. Letos sa moc
myší (housenek atd. ) naplíhlo. Mus. ol. 1898.
113.

Plinník v VIL 271. za Plynně oprav
v: Plynník.

Plischke Kar. dr., spis., f 20/2. 1899.
Ces. 1. VIII. 283. podobizna.

Pliska, y, f. Vz Sýkora lužní.

Plískač, e, m. Utrhači a p-ci. Hus I. 313.

Plískať = práskati. — čím: korbáčom.
Sbor. III. 2. 131.

Plískavice, e, f. Vz Mlynářík (sýkora).

Plískavý = žvavý. Chč. S. L 278.

Plitka, y, f. = střela kuše. Ott. XV. 409.

Plivanec, nce, m. = vyplivnutá slina. Také
ve vých. Čech. Ces. 1. X. 64.

Plivárna, y, f. Nár. list. 1899. č. 19. odp.

Pľivať = oplývati. Co jak f bohactve
pľival. Sbor. slov. IV. 85. Na Spišsku.

Plíž, e, f. = plíha u háku. Hoř. 82.

Plkoniti = plkati, žvaniti. Již. Mor. Šeb.
108.

Plkotit co = tlachati. Tům. 120

Plkta, y, m. = tlachal. Starý p. Již. Mor.
Šeb. 156.

Plnochopný. Mus. 1850. II. 25. Př.

Plnoprávně. To nastupuje p. Mus. fil. IV.
339.

Plnoprávý král. Pal. Děj. IV. 2. 79.

Plnotlaký stroj parní (působí-li pára
téměř po celý zdvih pístu plným tlakem).
Vz KP. IX. 27., Expansní.

Plnozrrnný básník Bačk. (Koll. Bás. 120. ).

Plnozvukosť samohlásek. Pal. Pam. 704.

Plný; pln, a, o. Měsíc jest pln; z-plna,
do-plna, v-plné, u-plně; Pln měsíce; Na plnu
měsíce. Gb. H. ml. III. 1. 289. Plná izba je
ho; Plné brucho učí se hlucho; Z plného
pij, budeš plný; Plné ústa ťažko fúkajú;
Plné uši nahovoril atd. Slov. Vz Zát. Př.
346^b. — čím. Demokracie jest plna nebez-
pečenstvími a nepokoji. Wtr. Živ. vys. šk.
416. Z toho byl pln nadějemi; Byli plni ne-
čistotou. Wtr. Part. 57., 378.

Ploc Kar. dr. Sr. Jub. XXIV.

Plocka, y, f. P. v kovárni. 1490. Arch.
XVI. 347. Sr. Plocek.

Plodný nаč: nа ovoce, na vejce. Fisch.
Hosp. 164., 269. — v čem. Ať ploden bude
ve všem dobrém. Modl. CXXXVIII. 106.