227

Plýtvati. Křesťané moc svou proti sobe
plejtvají. Dač. I. 165.

Plyvovati. Však ja nemusím р., oni se
přijdou podívat Sá. Povíd. 274. Vz Za-
plyvati.

Plz, u, m. Kupil statek plzym = se vším
všudy, jak stojí a leží. Slez. Lor. 76.

Plzák, a, m., arion, měkkýš. P. hnědý,
a. subfuscus, lesní, empiricorum, osmahlý,
brunneus, zahradní, hortensis. Vz Ulič. 35. nn.

Plzeňky, pl., f. = druh kamen tahových.
Vz Ott. XIII. 871a.

Plzeňsko. V Plzeňště. Pal. Děj. III. 1.
397.

Plzeňský. P. město. XV. stol. Prok. 41

Plzně-dlě v sněmy chodí = užitek, pro-
spěch zvl. obecný. LS. (Pal. Děj. I. 1. 189).

Plzněnín, a, m., v pl. -ín odpadá: Pros
za Plzňany. Hus III. 271.

Plznúť čím do čeho = praštiti. Val. Čes.
1. X. 301. — jak. Po jednom vlase hlava
plzne (lysá). Mus. slov. II. 9.

Plž. Keď nie pstruh, aspon p Zát. P. 155a.

Pneumatický. P. soustava kanalisační,
vz Ott. XIII. 895, pošta. P. obruč kola. KP.
VIL 509.

Pneumatika, y, f, z řec. P. na kolech
bi-, tricyklů. a j. Us.

Pneumograf, u, m. = nástroj к určeni změn
dýcháni. Krč. Assoc. 86.

Pniak, u, m., rybník u Vrbice. Věst. op.
1895. 15.

Pníti, pnu atd. Vz Gb. H. ml. III. 2. 287.

Pnoucí se růže. Us.

Pnouti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
173., 187.

Pňok, u, m. = pník, malý peň. Slez. Lor.
76.

Pňovy, louka u sv. Ondřeje. Mus. slov.
III. 3.

Pňový. P. kůra. 1503. Arch. XVII. 50.

Pnulka. Vz Ott. XVI. 507.

po- vyjadřuje gradaci: Jejich tele béło
pomenší jak naše; Trávé má podostatek.
Císař. Mtc. 1899. 225.

Po. Užívání této předložky na Horno-
ostravsku. Vz Lor. 76. Na Císařovsku. Vz
Mtc. 1900. 143.

PoBalamundžic = zhatiii, pokaziti. Slez.
Lor. 76.

PoBáti se něčeho. Chč. (List. fil 1898.
479. ). Dokud se kdo pobává tepla (drobet
bojí). Št. Bes. 72.

Poběhlosť od Boha. V VIL 273. omylem
Hus I. 93 místo I. 92.

Poběhlý. Lid od Krista p-lý. Chč. (List.
fil. 1898. 460). V právích p. = zběhlý. Vlč.
Lit. I. 347.

Poběhnouti. Poběhlí od zákona božího.
Chč. (List. fil. 1898. 401. ).

Pobíděti koho к čemu. Ezop. 299.

Pobídno = pobídně. Dnes je р. а zejtra
habaděj. Mtc. 1. XXXI. č. 5. 42.

Pobirać śe s inft. = míti se k čети. Slez.
Lor. 76.

Pobízeti. Sr. Gb. H. ml. III. 2. 334.

Pobízivě někoho někam zváti. Srub. 87.

Pobludný člověk. Mus. 1898. 346.

PoBočnice, e, f. = poboční paní (neman-
želka). Concubine. Mus. 1859. 87., Němc. III.
292.

Pobodati = propíchnouti. Sbor. slov. III.
161.

Pobořenina, y, f. Na p-nách povstávaly
stavby. Pal. Děj. I. 2. 32.

Poborov, a, m., míst. jm. u Hošťalkové
na Mor. Vck.

Póbr, u, m. = plášt. Plz. 119.

Pobratimský národ. Kuč. 37.

Pobratřený národ. Pal. Pam. 490. —
s kým. Artt. Uhl. 21.

Pobřežnice, e, f., litorella, rostl. Vz Ott.
XVI. 176.

Pobřežník, a, m., brouk. Klim. 739.

Pobuditel k něčemu. Pal. Pam. 432.

Рôc, i, f. = vepřovice? U Zábřehu. Mus.
ol. X. 145.

Pocajď = potud. Dšk. Vok 56.

Pocajdle = potud. Dšk. Vok. 56.

Poéapkovać = slabě potepávati, mačkati
ku př. máslo. Lor. 76 Sr. Čapkac, Pocapkati.

Pocební m. podsední. Hoř. 75.

Pocem = pojď sem. Také v Čech. Hoř. 75

Pocerky, vz Paterky. Slez. Lor. 76.

Pocestný písař. Sdl. Hr. III. 152. P. dívka
jest pochybné pověsti vždycky. Vaň. Göth. 96.

Pociď = potud. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok.
58.

Poéiní, n. = podsínka.

Pocit u Kadeřávka: cit, ponětí. Mus.
1897. 553.

Pocívka (podsívka), y, f. = řešeto. Neto-
lice. Kub. 155.

Pocport, u, m. Ano i s takovým p-tem
se obešla. 1623. Sdl. Hr. VI. 195.

Poctivosť. Pořekadla atd. vz Zát. Př. 347a.

Poctivý. Pořekadla atd. vz Zát. Př. 347a.
P. panna, mládenec. Vz ib. 87.

Pocudle = potud. Dšk. Vok. 56.

Pocvičiti se na něčem. Slád. Bouře 27.

Poč=proč. Chudý nemá роč k jich stolu
jíti. Chč. Pal. Děj. IV. 1. 475.

Počasí. Znamení pěkného i špatného po-
časí. Vz Mus. ol. XH. 63. Pořekadla atd. vz
v Zát. Př. 225., XIV. P. v zemích čes. Vz
Zbrt Bibl. 56.

Počátkový. P. škola = prvně zařízená.
Wtr. Part. 9.

Počatnosť, i, f. Dávky na p-stech. Laš.
Mus. fil. 1897. 344.

Počeliti co kde: kládu ve voře = do-
lejší kraj přisekati, aby vor při plavbě na
Kamení, ve vratech atd. nenarážel. Us. Čes.
1. VIL 20.

Počet. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 241., 347a.,
XV. 18.

Početní. Odkud berou počátek p. jména
slovanská. Od Fr. L. Čecha. Vz Mus. 1850.
1. 3. nn.

Počgati se = potrkati se. Slez. Věst. op.
1896. 14.

Počin, a, m., Botzen, Bolzano Pal. Záp.
I 211.

Počitadlo. Dětská p-dla. Vz Hoř. 130. nn.,
Čes. 1. X. 193.

Počitkový. P. obsah. Krč. Assoc. 24.