228

Počnouti. Počel v. počal. Jihozáp. Čech.
Dšk. Vok. 12. O tvarech vz Gb. H. ml. III.
2. 182.

Počta, y, f. = počet, účet. Krčma je dobrá,
ale p. je zlá. Slov. Zát. 188b. — P. (pošta),
y, m. = venkovský Ustonoš, Mor. čes. 1. X.
299. —P. Fil. dr. Sr. Jub. XXIV.

Počtová (poštová), é, f. = žena venkov
ského listonoše. Čes. 1. X. 293.

Počtový. P. písař, světnice. Braun. 123.,
247.

Počtůvka, y, f., vz Poštolka.

Pod předl. na Císařovsku. Vz Mtc. 1900.
144. — P. ztracením hlavy se pomstím.
Ezop. 155.

Podací, ího, m., adj. dle, pěší'; jako subst.:
kostelní p. podle, znameni'. Vz Gb. H. ml.
III. 1. 562.

Podagrický = dnavý. P. nemoc. Dač. I.
160.

Podagritský = podagrický. Dač. I. 315.

Podalpí, n. Pal. Děj. II. 1. 482.

Podání, n. Soudní р., Schriftsatz. Ott.
Říz. I. 301.

Podany na tatu = podobný. Slez. Lor. 76.

Podara. To je р., že nekouřím. Nár. list.
1898. č. 71.

Podatelna, у, f. = podací protokol. Nár.
list. 1898. č. 20.

PodBaštie, n, role v Trenč. Sbor. slov.
III. 6.

PodBěha, у, f. = kuběna. Zeny ani panny
nepojímaj, leč jedno p-hu, nebť jest strach,
aby nebyla bezdětkyně. Maš ruk. 33^a.

Podbezděz, ves u Bezděze. Sdl. Hr. X. 2.

PodBijka, y, f. = obal, Beleg (u ženských
prací). Sbor. slov. I. 193.

PodBílek, vz Ott. XV. 692.

PodBili (kollekt. ) = bejlí na poli podobné
lopuchu, s listy vespod bílými. Slez. Lor. 76.

PodBílý. Vz předcház. Pisík.

Podbioł = podběl, rostl. Čes. 1. IX. 340.

Podbírání. P. znaků pod jednotu. Pal.
Pam. 413.

Podbočí, les na již. Mor. Seb. 18. '.

Podbojovati = podbiti (strč. ). Hus I. 283.
(Mus 1898. 246. ).

Podhorový, míst. jm. u Mikulůvky na
Mor. Vck.

Podbradek. Koňskej p. = topinka (jídlo)
Již. Mor. Šeb. 110.

Podbráznica, e, f., trať. Рck. Hol. 70.

Podbrdí, n. 1275 Uč. spol. 1897. VIII. 5.

Podbrdský okres. 1370. Uč. spol. 1897.
VIII. 5.

Podbřehy, trať na již. Mor. Seb. 190.

Podbřeža, pole pod břehem. Pck. Hol. 192.

Podbřiší, n. Vz Ott. XIV. 427.

Podbuští, п., trať. Pck. Hol. 83

Podčápský, vz Možný.

Podčernalý. P. kúrka. Fisch. Hosp. 117

Poddělati obuv = podraziti. U Košetic.
Vchř. — P. = doplniti, interpolieren. — co
jak. (Ten) starší vypravování Kosmovo vklá
dáním zpráv z kláštera svého poddělával
Pal. Děj. I. 1. 23.

Poddělávaný = doplňovaný. Pal. D j IV
2. 142. Vz Poddělati (předchází).

ι Poddělávatel, e, m. Souvěký p. starých
letopisů. Pal. Děj. IV 1. 443. P. kroniky
Kosmovy. Ib. I. 1. 159. Vz násl.

Poddělávka, y, f. = podrážka. U Košetic
Wchř. Sr. Poddělati.

Poddenčiť — přibitipoddenky (podděnky).
Mus. ol. 1898. 113.

Poddrhnúti se = zatřásti se v nohou.
Kdo by jed v krmi pustil, podlože (hospodář)
tento kámen (echir) pod krmi, dajž Čeledi
jísti; jestli (kdo z čeledi) vinný, poddrhneť
se; jinýmť nic nebude. Maš. ruk. 292a.

z Poděbrad Hynek. Vz Flš. Písm. I. 280.

Podejma, y, f. = část vozu, kterou jsou
spojeny přední sniee. V Brezovici. Mus. slov.
H. 8.

Poděkovati. To bych se poděkoval (ne-
udělám to a p. )! Us. Hoř. 93.

Podělávek, vku, m. = drevák s koženým
vrchem Křemže. Kub. 155.

Poděnka, y, f. = jepice. Ott. XIII. 237b.

Podenží, n. P. v Rakousku. Pal. Děj. I.
2. 44

Podepřitý plachtú. Mus. oi. 1898. 105.

Podeřnuć, podřinač = podříznouti. Slov.
Lor. 76.

Podestříti co pod co. Št. Bes. 84.

Podešev, dešve = nejnižší trám podélní
na podezdívce. Val. Čes. 1. VII 367.

Podeševník, a, m., calopus, brouk. P.
pilorohý, c. serraticornis. Vz Klim. 520.

Podešlý. P. blud. Kom. Ohláš. 80.

Podešvianka, y, f., pole u Hrušovic. Věst.
op. 1895. 16.

Podešvice, e, f., vz násl. Podšev.

Podetnouti, podtinovati. Ezop. 103.

Podežmovať. P-val kurátka na hospode
Slov. Vlč. Lit. slov. I. 69. Vz Dežmo\ati
(VI. 42. ).

Podfiliberky, les na již. Mor. Šeb. 189.

Podfouknouti něco. Čes. 1. VIII. 64.,
Charv. 55.

Podguří, n., čásť Orlova. Věst. op. 1895. 16.

Podháčník, u, m., vz Kanafot (zde).

Podhájek, jku, m., samota na Slansku.
Slan. 29., 81., 86.

Podhejlený. P. nos = červený. Čes. 1.
IX. 112.

Podhlaholka, y, f, míst. jm. u Rouštky
na Mor. Vck.

Podhlídání, n. = podezírání. Kom. Ohláš.
73.

Podhnojiti. Kdo hodně p-jí, tomu se ob-
rodí. Hrub. 37

Podhoditi čemu. Která věc se smyslům
Člověka podhodí. Pal. Záp. I. 19.

Podhojiti se z čeho. P-jiv se z ran svých
uchýlil se. Pal. Děj. II. 2. 79.

Podhoř, e, f., vedle Podhoří, n. Gb. H.
ml. III. 1. 171.

Podhořák, a, m. = podhorák. Mus ol.
1898. 113.

Podhostýní, в., pozemek Pck. Hol. 195.

Podhráď, e, f., vedle Podhradí, n. Gb. H.
ml. III 1. 171.

Podhradí, slov. ves blízko mor. hranic.
Vz Sbor. slov. III. 1. 3. nn.

Podhradský Jos, spis Vz Vlč. Lit. slov.
I. 183., 236., 271.