231

Podsedník, u, m., míst. jm. u Liptálu na
Mor. Vck.

Podsekřivý. Noha p-vá, pes varus, Klum-
fuss. Ott. XII. 274.

Podsínce, e, n., podsíně, ě, f. = podsíni,
podsínec Čes. 1. VIII. 397.

Podsíňka, y, f. = počiní, čekanka, pod-
síňka, žudr. Slez. Čes. 1. VIII. 397.

Podsívka, vz Pocívka.

Podsklepí, n. Slád. Ham. 45.

Podskočiti. Panna se p-la (zmrhala).
Chorv. 58.

Podskrbí, m. Jakub z Dobna, královský
p. a starosta krakovský. Pal. Děj. IV. 2. 415.

Podsloupí, n. = chodba sloupová. Čes 1.
VIII. 399.

Podstarok, rka, m. = člověk nevyvinutý.
Slov Zát. Př. 64b.

Podstarostie, m. O skloň. sr. Gb. H. ml.
III. 1. 172., 173.

1. Podstatný. Slovesné podstatné jméno
na Císařovsku. Vz Mtc. 1900. 343. nn.

2. Podstatný Jos. Sr. Jub. XXIV.
Podstavec. P. soustruhu. Vz KP. VIL

227.

Podstávka, y, f. = sloup jakožto podpora.
Prešp. slovn. 71. — Čes. 1. VIII. 399.

Podstinný hlemýžď. Ulič. 52.

Podstodoliščie, п., louky u Podhradí.
Sbor. slov. III. 1. 7.

Podstolie, m., pistor. Vodu. (Mus. 1843
149. ). O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 173.

Pod střelec, lce, т., rostl. Mor. Mus. ol.
V. 73.

Podsvinšovice, chalupy u H. a D. Kač.
Věst op. 1895. 16.

Podsypati. Ženich ptá se hned táty,
mnoho-li podsejpá (jaké dá dceři věno).
Hoř. 93. — co komu: slepici vejce (pod-
ložiti, aby je vyseděla). Sbor. slov. I. 64.

Podščívání, n. = podstívání. XV. stol.
Modl. ms. (Mus. fil. 1898. 49. )

Podšev. Vyžehnávati břed z něčích po-
dešví (chodidel) Vyzov. Mus. ol. XIII. 143.
— Р., podešvice = trám na zemi ležící, tvo-
řící základ ke kolně nebo stodole. Slez.
Ces. 1. IX. 99.

Podšitie, n. Neslúžim za p., ale za nové
(nechci vdovce, ale svobodného). Slov. Zát.
Př. 91b.

Podšklebný lotr. Slád. Lear. 59.

Podšklíbavý donášeč. Slad. Lear. 59.

Podšklubati. Budou-li ženské podšklu-
bávat husy, ať to činí v pátek n. ve středu.
Husy při tom ani neceknou, kdežto každý
jiný den při tom budou křičet. Nechť je
nikdy neškubají na stáře (když měsíc ubývá),
ale vždy jen na nově. Sá. Kant. 33.

Podškolský, ého, m. = školní sluha. 1670.
Wtr. Part. 130.

Podšlapnice. P. vytesati. 1717. Boč. exc.

Podšmurnosť, i, f. Rozb. III. 915.

Podštár, u, m. = spodní duchna. Sbor.
slov. III. 27.

Podštívati к dobrému. Śt. Bes. 53.

Podtajemný = ukrytý. — kde. Jeho ne-
řády jsou za koltrou p-né. 1752. Čes. 1. VII
299a.

• Podtatranský. P. krajina. Pal. Děj. IV
1. 446.

Podtéci. Mandel (obilí) podtekl (podteklo
pod něj). Mtc. 1900. 263.

Podtěr, u, m. = spodní nátěr (plechové
střechy atd. ). Ott. XV. 307.

Podtinovati, vz Podetnouti. Ezop. 103.

Podtíti. Potěl strom m. podťal. Jibozáp.
Čech. Dšk. Vok. 12.

Podtrhnutí, n. Stříci se ďábelského p.
Št. Bes 55.

Podtrundžiť sa = opiti se, z něm. Slov.
Zát. Př. 72b.

Podtykač, e, m. P. u pluhu. Fisch. Hosp.
14.

Poduboliti si s kým = pohovořiti.
V Krkon. Rais. Pot. 94.

Podučitelovati. Wtr. Živ. vys. šk. 473.

Podučovati koho v čem. Tamější var-
haník počal mne ve svém kunstě p. Pal.
Záp. I. 59.

Poduha, y, f. (Tanečníci) dostanou ně-
jakou p-hu a odejdou ku svým kútkom. Vck.
Svat. 57.

Podujímatel, e, m. = podnikatel. Sbor.
slov. IV. 37.

Poduřiny = rozhněvaný. Slez. Lor. 76.

Poduška. Vrchní p. na zadní části vozu.
Sbor. slov. III. 1. 28.

Podužáci. Převzdívka Kastičanům a
Tvrdoňčanům na Mor. Vz Mus, ol. XIII. 24.

Podváděnec, псе, т. = kdo podvádí. Mlá-
denci podváděnci. Kub. L. f. 1900. 361.

Podvalák, u, m. = vůz k vinobraní na
lejtu. Šeb. 118.

Podvalek, lku, т.. vz Návalek.

Podvalchovní mlýn. 1507. Arch. XVII. 90.

Podvalina, y, f. = podvalní trám. Čes.
1. VII 367.

Podvalovačka, y, f. = náčiní, na kterém
se okraje plechů svinuji. Vz Ott. XIV. 347^a.

Podvaz, u, m. = podvázaná podsev. Rozb.
Král. 81.

Podvazek. Rytíři p-zku. Vz Har. I. 345.

Podvazí, n., míst. jm. Pck. Hol. 70.

Podvazovať = priplétati, opravovati (pun-
čochy). Mor. Mus. 1848. II. 317. Р. trámy =
staré novými nahražovati. Mor. Čes. 1. VII
367. Sr. Podvlíkati.

Podvážiti se. Cedulku jemu napsati jsem
se p-la. 1635. Boč. exc. (Vstnk. X. 103. )

Podverkařka, y, f., vz Verkařka. Šeb.
153.

Podvesník, u, т., pozemek. Pck. Hol
167.

Podvesný rybník. Pck. Hol. 218.

Podvinohradský, trať na mor. Žižkově.
Šeb. 192.

Podvírati. Má pod hrází strouhu udělati,
aby jim louky nepodvíraly (se nezaplavo-
valy). 1480. Arch. XVII. 372.

Podvlíkač, e, m. —podvlékač. Jrsk. XXIII.
104.

Podvodnec = podvodník. Týn. n. Vlt.
Kub. L. f. 1900. 361.

Podvojený. P. plátky (u květů). Čl.
Fyll. 7.

Podvojiti co: plátek (u květů). Cf. před-
cházející slovo a Postrojiti.