323

Pohořelý. Je р. (= bez peněz). Us.
u fiakristu. Kukla 134.

Pohořeti. A tak to pohořívalo (pomalu
hořelo). Mtc. 1899. 35.

Pohostinnosť. Pořekadla atd. vz v Zát.
Př. 112., 126.

Pohoz oděvu národního = odložení ho.
Čes. 1. 1898. 187.

Pohradní, ího, m. = hradský úředník.
Mtc. 1899. 286. Sr. Pohradný.

Podhrázník. Vz Klim. 739.

Pohřbíti co: hrnec = rozbiti. Us. Hoř. 93.

Pohrčet se. Vz Hrčeti. Lisic.

Pohrditi se čím = pochlubiti. Slov. Phľd.
1897. 342.

Pohřeb, u nebo pohřbu. Sr. Gb. H. ml.
III. 1. 93., 361. Sr. Zát. Př. 80., 347. Příjmy
učitelův a žáků z pohřbů ve středověku.
Vz Wtr. Part. 270., 234. Obyčeje při pohřbu
na Slov. Vz Mus. slov. II. 4., Sbor. slov.
III. 2. 134.

Pohřební nářky. Sr. Zát. Př. VI. 21.

Pohřetý = požřený. Gb. H. ml. III. 2 199.

Pohříchu. O tvaru vz Gb. H. ml. III. 1. 39.

Pohrobiti něco v zapomnění. Mus. 1900.
486.

Pohroma živelní. Pověry o ní vz Hoř.
144.

Pohrostek, stku, m. = chrastina. Laš.
Mus. fil. 1897. 203.

Pohrůzit = pohřížiti, potopiti. Val. Ces.
1. X. 297.

Pohrůžčivě psáti. Pal. Děj. IV. 1. 250

Pohrůžky. Vz Zát Př. XVI. 18. d.

Pohrýzti čeho. Chč. S. L 343.

Pohtlík, u, m. = zrcadélková koruna
okraso ženské hlavy. Na Tovačov. a Kroměř.
Čes. 1. VII. 160.

Pohu bičkovati se. Tům. Ml. 309.

Pohůnek = pohonek, místy sluje špitálník.
Fisch. Hosp. 336.

Pohůnkovati. Čes. 1. IX. 245.

Pohynulý. P. věci opraviti. Št. Bes. 22.

Pohýřiti = pochybiti. Aby žádná řečí ne-
pohýřila. Rozb. III. 733.

Pochahec, bce, m. = pochabel, hlupák.
Slov. Zát. Př. 21b.

PochaBý. Kdo jie ida cestou, dostane
p bou ženu. Mus. slov. II. 50.

Pocharouzdit se = poraniti se. U Stu
dené. Vchř.

Pochladnouti. Jeho cit pochladl. Jrsk.
Den. 116.

Pochleha, y, f. Pal. Záp. I. 81.

Pochlehnictví. Úsloví atd. vz v Zát.
Pr. IV. 23.

Pochlebný. Úsloví atd. vz v Zat Pr.
39. nn.

Pochlopati co čím. Pochlopával (pokle-
pával) jaščerice paličku (hůlkou). Slov. Mr.
sbor. II. 66.

Fochlpiť. Pradzu (přízi) p. (pomašit) =
uzlíků v ni narobiti. Slov. Zát Př. 203.

Pochoditi = přecházeti, blížiti se. To jest
lepší (granát), v němž jako fioletná barva
pochodí (v) světlejší. Maš. ruk. 293^a.

Pochop, u, m. Aby každá věc podle
svého p-pu účastna byla dobroty jeho. Št.
Bes. 45. — Р., а, т., pták. Р. veliký =

sokol obecný. Vz Šír I. 48. Р., moták lužní,
káně vodní, circus rufus, der Rothweih. Ib.
67.

Pochopnosť. Hus. Šal. 151^a.

Pochotný = příjemný. P. smrť. Št. Bes. 2.

Pochovávání, n. P. mrtvolu (m. m-ly).
Maš. ruk. (Mus. fil. 1898. 212. )

Pochozený. P. klok (obnošený). Dač. I.
362.

Pochutný. P. okušování. Rozb. III. 721.

Pochůzné, ého, n. = plat za chůze soudních
zřízenců. Ott. Říz. I. 222.

Pochva. O pův. sr. Prk. v Kuhn's Zeitschr.
füvergl. Sprachforschung. 1898. 602., Krok.
1897. 162.

Pochválen (místo: P. buď pán Ježíš
Kristus). Us. Tkč. — Р., u, т. = kystka na
klobouk. Sbor. slov. II. 129.

Pochvíli = snad. P. tam byla. Hoř. 85.

Pochyb, u, m. V VII. 319. za Št. polož:
Bes. 32.

Pochybitelnosť, i, f. Nepochybitelnosť
církve = neomylnosť. Vlč. Lit. II. 1. 43.

Pochybiti koho: syna (ztratiti). Rozb.
III. 733.

Pochybnosť. Úsloví atd. vz Zát. Př. 211.,
XII. 7

Pochybování, n. Což jde s p-ním, to není
z víry. 1630. Kom. Kor. 11. Р. о skutečnosti,
o zdaru nějaké věci. Zát. Př. 347.

Pochybovati nad čím: nad prospěchem.
Chč. (List. fil. 1898. 390. )

Pochycié śe = vzchopiti se. Slez. Lor. 76.

Pochýliti se к upadení. Modl. CXLVII.
111.

Poinkoustiti zeď. Ces. 1. VII 301. Sr.
Poingonstovať.

Pojedinný. P. částky spisu, barc. Pal.
Děj. III. 1. 25., 334. (V. 2. 116. )

Pojedky {snědky, újmy) = housenky v dět-
ské kůži. Vz Čes. 1 VIII. 93.

Pojednání, п., tractatus. Pal. Děj. III.
1. 25

Pojezd, u, m. = dvorská robota. Pal. Pam.
497.

Pojezda, y, f. Co se robot, jízd i všech
pojezd dotýče. 1517. Arch. XVII 242.

Pojídač, e, m. P. kuchyňských odpadků.
Slád. Lear. 56.

Pojistebné, ého, n. Platí p-ného po jednom
čberu ovsa. 1490. Arch. XVII. 291.

Pojistebný oves. Př. star. V. 60. Sr. Po-
jistebné. Prý = dávaný za dříví povolené
vytápění jedné jistby.

Pojísti co. Hlava mа bolí, v boku mа
kole: čo sa navarí, všetko sa pojí. Mus.
slov. III. 27.

Pojišťovací ventil, jímž přebytečná pára
uniká. KP. IX. 12., 16.

Pojišťovnictví, n. Nár. list. 1898. č. 180.

Pojitý. Ona byla vdova p-tá (pocházející)
z Běléj. Vých. Čech. 1. VII 447.

Pojmouti zlý úmysl proti někomu. Us.

Poj to = pod to. Blatná. Kub. 155.

Pokade = pokud. Mus. ol. 1898. 113.

Pokáti se čeho: svých Hříchů. Chč. S.
I. 205.

Pokěla = pokud. Slez. Lor. 76.

Poklačiti co = potlačiti. Již. Mor. Šeb. 54.