235

Poláček, čku, m. = polská mince. Ezop.
14. a j. — P. = rybník v Hrušově. Vest.
op. 1895. 16.

Polačka, y, f. = druh hrušek. Sá. Kř.
u pot. 7.

Polagan, a, m. = lenoch. Slov. Zát. Př.
168a.

Polák, kachna. Vz Šír. IV. 120. - P.
Milota Zd. a j. Sr. Jub. XXIV., Flš. Písm.
578.

Polámaný. Lidové napravování poláma-
ného. Vz Čes. 1. VII, 122.

Polaň, polanka = holé travnaté místo na
horách. Slez. Lor. 76.

Polaní v VII oprav v: Poláni.

Polansko, а n., míst. jm. u Seninky na
Mor. Vck.

Polany, míst. jm. u Hrozenkova na Mor.
Vck.

Poláščina, y, f., míst. jm. u Liptálu na
Mor. Vck.

Polášek, šku, m., trať u Vrbice. Věst.
op 1895. 16.

Polátat co: chalupu =: spraviti. Těšín.
Nár. list. 1898. č. 58.

Polatinčený. P. jméno. Nár. sbor. II. 68.

Polazovať = po vinšování (o pomlázce
a p. ) choditi. Novohr. Zát. Př. 282. Pozn
Sr. Polaziti.

PolBruch, a, m. Na Ducha do polbrucha
(se najedl). Slov. Zát. Př. 172a.

Polcent, u, m. Zát. Př. 203b.

Polčany, vrch ve Slez. Lor. 82.

Polčlověk, a, m. Slov. Zát. Př. 80b. Pól
desata, p. -tu, -d -tem. Gb. H. ml. III. 1. 272.

1. Pole. Do pola = ven; na polu = venku.
Slez. Lor. 76.

2. Pole. Velkým polím chválu vzdávej, ale
maličké vzdělávej. Ať není p. silnější než
pán jeho (ať ho nemá tolik, kolik by ho
nemohl vzdělati); P. když si odpočívá, potom
úrodnější bývá. Fisch. Hosp. 8., 11. — P. =
půle. Dšk. Vok. 43

Poledne. Vz předcház. Pol. Dial. polodne:
strč. také: polu-den; polyden vlivem výrazů
na poly atd. Vz Gb. H. ml. III. 1 330.
O polednách. Tam dorazili o p-dni. Pal.
Děj. IV. 2. 463., V. 2. 187 Úsloví vz v Zát
Př. 348a.

Poledníček, čku, m. = vítr, který vone
o polednách. U Polné. Hoš. 99.

Poledllička, y, f. = narozená o polednách.
Mtc. 1. XXXI. č. 5. 124.

Polehčiti si = vykaditi se. Ezop. 300.

Polehnouti komu. P-hlo mu (zlačněl).
Litic. Vz Poléhati.

Poléchňa. Černá p. (lécha = brázda),
pozemek. Pck. Hol. 211.

Polejvačka, y, f. = pulina. Milčín. Kub.
156.

Polenčí, les u Stonavy. Věst. op. 1895. 16.

Polének, nku, m. = pelyněk. Lisic.

Poleno pův. = půl stromu. Sr. Mtc. 1898.
181., Gb. H. ml. III. 1. 146.

Polepšiti koho čím. Modl. CXLV. 108.

Polesí, n. = lesní obvod, revír Ott. XV.
918.

Poletí, poľu, ardere. Zaniklo. Gb. H. ml.III. 2. 269., 287. Sr Zapoleti.

Poleva, y, f. = glazura. KP. VIL 202. Vz
Polev.

Polévka se musí snísti, dokud nevy-
chladla. Šml. VII. 210

Polévník.. Mus. 1849. III. 118.

Polezlý. Chrbet od brablenců p-lý. Srub. 7.

Poležeti. Nemocí jsem p-žel. Pal. Záp.
L 183.

Polgar, u, m. = boženík. Slov. Phľd. 1897.
302.

Polgarka, y, f., učiliště. Štátna p. Sbor.
slov. IV. 28., 29.

Polhlava, y, f. Oči v p-ve (o chorém).
Mus. slov III. 37.

Poliak, u, m. = sev. vítr. Slov. Zát. Př.
228a

Police, e, п., zdrobn. pole. Šf. — P. =
část mlýna, ktorú je pánva v hrade zapra-
vená. Šbor. slov. III. 1. 31.

Polička, y, f. = poklička. P. hodí sako
hrncu. Slov. Zát. Př. 149b.

Polievač, e, m. = hoch o velikonocích děv-
čata polévající. Sbor. slov. IV. 139.

Politovati. Polituj ž se tobě toho. Kom.
Theatr. 4.

Politura: francouzská, šelaková, kopa-
lová. KP. VII. 267. nn.

Polívka. Úsloví vz v Zát. Př. 348a., 218.,
XIII. 1. 6., Jména p-vek na Slov. Vz Sbor.
slov. III. 1. 26 — P. Jiří a j. Sr. Jub.
XXIV.

Polivok, vku, m. = nádoba na polévání.
Slez. Lor. 76.

Polízač, e, m. = pochlebnlk a p. Hus I.
128.

Polizon, u, m. = kabát. Šosatý p. s vy-
sokým límcem a úzkými rukávy mu dali.
Jrsk. XXIII. 275., 62.

1. Polka — tanec Vz Ces. 1. VI. 555.

2. Polka, pólka = kus plátna atd. 'na poly
rozstřižený, odtud: pólka. Sbor. slov II 47.
P. = dlhý ručník (šátek na hlavu). P. je na
ríf široká a na pol piata dlhá póla plátna,
kterú kladú si na hlavu tak, že kratší konec
visí a dlhší okrutí si okolo krku. Vz Phľd.
1898. 115.

Poljkoš, e, m. = košatina na voze. Mus.
slov. II. 8.

Polkový krok. Čes. 1. VI. 557., IX. 114.

Polkrajciar, u, m. = půlkrejcar. Sbor.
slov. III. 1. 80.

Polmajstřik, u, m. Ušila p. Sbor. slov.
III. 1. 84

Polmeza, e, f. = půl měřice. Zát. Př.
266b.

Polní voda = dešiová. Laš. Mus. fil. 1897.
438.

Polnica, e, f., potok u Dětm. Věst. op.
1895. 16.

Polník, а, m, agrilus, brouk. P. dvou-
tečný, a. biguttatus, chobotnatý, sinuatus,
bronzový, fagi, chlupatý, derasofasciatus,
luční, pratensis, modravý, cyaneus, modrý,
coeruleus, olivový, olivicolor, podlouhlý,
elongatus, širokorohý, laticornis, temnokrový,
cinctus, třezalkový, hyperici, vypukločelý,
convexifrons, vypuklokrový, nocivus, velko-
hlavý, albogularis, úzký, angustulus, zelený)
viridis, zlatokrový, subauratus, zlatoštítý,