236

linearis, zlatový, aurichalceus. Vz Klim. 417.,
Ott. XV. 73b. _ P., u, m., pozemek. Hoř.
135.

Polnocka, y, f. = půlnoční mše o vá-
nocích. V/. Mus. slov. II. 5.

Polobělák, а, т., albino, pták. Mus ol.
1897. 84. Sr. Bělák.

Poločert, a, m. Slád. Bouře. 106.

Poločtvrťa, jm. pole. Pck. Hol. 197.

Poloďábel, bla, m. Slád. Oth. 170.

Polodlouhý. P. jehla. Ott. XIII. 184a.

Polodník m. poledník (zvon). Dšk. Vok.
31.

Polohlasitý. P. samomluva. Arb Dom 38.

Polohniti. Málokdy si tak p-hnil v pivku.
Řezn. Bl. 92. Sr. Lohniti.

Polóchat. Voní to, radosť p. Císařov. Mtc.
1899. 48.

Polokaras, а, т., míšenec kapra a karasa.
Ott. XIII. 975.

Polokartoun, u, т., dělo. Наг. J. 93.

Poloklenutý. Наг. II. 151.

Polokožený. P. vazba knihy. Ott. XIV.
440b

Polokřesťanský. Р. představa. Pal. Pam.
317.

Polokřídlý křivonožec, valgus hemipterus,
brouk. Klim. 407.

Polokrovečník, а, т., brouk. Vz Klim.
645.

Polokulový jarmík, cyphon hemisphae-
ricus, brouk. Vz Klim. 443.

Pololabuť, i, f.. coscoroba. Ott. XV. 527

Pololidový. P. řeč. Mtc. 1897. 353.

Pololítostivě. Promluvil p. a polomrzutě.
Br. Hod. 240.

Pololoutka, y, f. Slád. Bouře 94.

Pololunní říše = turecká. Pal Děj. IV.
2. 551.

Polomá, é. f., míst. jm. u Liptálu na Mor.
Vck.

Poloměšťanský. P třída (lidu). Sbor. slov.
II. 10.

Polomokrý kompressor. Vz Ott. XIV.
663b.

Polomrzutě. Vz Pololítostivě.

Polomrzutý výraz. Arb. Dom. 80.

Polomuž. V VIL 336. (z Husa I. 78. ),
dle Flš. v Mus. 1898 246. lépe: polomužie.

Polomy, trať u Čes. Třebové. Čes. 1. IX.
2S4.

Polonemocný. Pal. Záp. I. 133.

Polonez, vz Lubany.

Poloneživý strachem. Nár. list. 1898. č. 183.

Polopinetní nádoba. Ces. 1. X. 21.

Polopitý = napolo opilý. Slov. nár. list
1897. č. 194.

Poloplátěný. P. vazba knihy Ott. XIV.

440a.

Polopoddanský. P. třída (lidu). Sbor.
slov. II. 10.

Polopohrdavý úsměv. Braun. 20.

Polopravda. Osv. 1897. 600.

Poloprohlédací kolečko v okně. Sdl. Hr.
X. 98.

Polorohovitý. Mus. 1849. IV. 56.

Polorozhrnutý. P. záslona. Jrsk. Den. 19.

Polorozkvetlý. Br. St. 88.

Polorozpletený. P. vlasy. Jrsk Den. 19.

Polosklepní krám. Kukla 19., 130.

Polosmích, u, m. Nár. list. 1897. č. 13.

Polosmrť. Pobil ho do p-ti. Vym. Poh. 30.

Polosoprán, Mezzosopran. Mus. 1850. IL
13. Př.

Polospavý. Slád. Суm. 51.

Polospisovný. P. řeč. Mtc. 1897. 353.

Pološeř, e, f. Slád. Sen. 99.

Pološevý, vz Huňáček.

Polotlumený. P. úsměv. Arb. Dom 24.

Polotoileta, y, f. Hověl si v p-tě. Nár.
list. 1900 č. 221. feuill.

Poloubratr. Arch. XVI. 39.

Poloudivoch, a, m. Pal. Děj. I. 2. 289.,
I. 1. 220.

Poloufúdří, n. P. vína. Arch. XVIII. 439.

Polouhorní louka. Fisch. Hosp. 343.

Polouhovadský (život). Pal. Děj. I. 2.
221.

Polouch, u, т. = půl kopy plátna. Vých.
Čech. Čes. 1. X. 64.

Polouka, y, f. = polovička. Slov. Nár.
sbor. III. 62.

Poloukrevný míšenec. Slád. Lear. 156.

Poloumráz, u, m. 1559. Mtc. 1897. 277.

Poloumrázek, zku, m. Mtc. 1897. 277.

Poloumrtvý. Pal. Děj. II. 1. 284.

Polouoděný v kůžích. Pal. Děj. I. 1. 46.

Poloupinetní konvice 1515. Arch. XVII.
164.

Poloupintí, n. Trojžejdlíkové p. Sdl. Hr.
VIL 5.

Poloupísčitý. P. země. Fisch. Hosp. 28.

Poloupohan, a, m. Pal. Děj. IV. 1. 53.

Poloupřátelský. P. tvárnosť podržeti na-
proti někomu. Pal. Děj. IV. 2. 161.

Polourozsutý. P. věž. Pal. Záp. I. 46.

Poloushnilý. P. ovoce. Fisch, Hosp. 344.

Poloušibenice. Dač. I. 201.

Poloušílený. Slád. Lear. 164

Poloutrojříčí, n., znak Drslavicův. Pal.
Děj. II. 1. 369.

Polova, y, f. —polovice. P. slov latinských
skládá se ze slov řeckých. Ton. 131. a j. tam

Polovalba střechy. Čes. 1. VIII. 316.,
Hoř. 278.

Polovědomí, n. Tům. 144.

Polovice. V polovic cesty m. v polovici.
Polovic je zde nesklonné. Sr. Gb. H. ml. III.
1. 225

Polovičný orloj. Sdl. Hr. III. 141.

Polovina = směska, smíšenina ječmene,
ovsa a žita. Mus. slov. II. 21.

Polôvky = jablka na čtvrtky a polovičky
krájená. Sbor. slov. III. 27. Vz Křížaly.

Polovlnitý. P. plech. KP. VIL 391.

Polovzlykot, u, m. Nár. list. 1897. č. 138.
odp. feuill.

Polozpívavý. P. hlas. Tům. 96.

Polozvířecí tvor (blbec). Kukla 114.

Položení, n. Byl trestán p-ním (zbavením)
řemesla. Arch. XVI. 529.

Položiti koho. Esli nás Pambu nepoloží
(neumřeme li). Hoř. 93. — se jak. Jiní polo-
žili se za nemocné. Sdl. Hr. III. 140. Polo-
ží-li se člověk na pravé straně (nyní: na
pravou stranu). Maš. ruk. 176^b. (Mus. fil.
1898. 210. ).



	236

	linearis, zlatový, aurichalceus. Vz Klim. 417., Ott. XV. 73b. _ P., u, m., pozemek. Hoř. 135. Polnocka, y, f. = půlnoční mše o vá- nocích. V/. Mus. slov. II. 5. Polobělák, а, т., albino, pták. Mus ol. 1897. 84. Sr. Bělák. Poločert, a, m. Slád. Bouře. 106. Poločtvrťa, jm. pole. Pck. Hol. 197. Poloďábel, bla, m. Slád. Oth. 170. Polodlouhý. P. jehla. Ott. XIII. 184a. Polodník m. poledník (zvon). Dšk. Vok. 31. Polohlasitý. P. samomluva. Arb Dom 38. Polohniti. Málokdy si tak p-hnil v pivku. Řezn. Bl. 92. Sr. Lohniti. Polóchat. Voní to, radosť p. Císařov. Mtc. 1899. 48. Polokaras, а, т., míšenec kapra a karasa. Ott. XIII. 975. Polokartoun, u, т., dělo. Наг. J. 93. Poloklenutý. Наг. II. 151. Polokožený. P. vazba knihy. Ott. XIV. 440b Polokřesťanský. Р. představa. Pal. Pam. 317. Polokřídlý křivonožec, valgus hemipterus, brouk. Klim. 407. Polokrovečník, а, т., brouk. Vz Klim. 645. Polokulový jarmík, cyphon hemisphae- ricus, brouk. Vz Klim. 443. Pololabuť, i, f.. coscoroba. Ott. XV. 527 Pololidový. P. řeč. Mtc. 1897. 353. Pololítostivě. Promluvil p. a polomrzutě. Br. Hod. 240. Pololoutka, y, f. Slád. Bouře 94. Pololunní říše = turecká. Pal Děj. IV. 2. 551. Polomá, é. f., míst. jm. u Liptálu na Mor. Vck. Poloměšťanský. P třída (lidu). Sbor. slov. II. 10. Polomokrý kompressor. Vz Ott. XIV. 663b. Polomrzutě. Vz Pololítostivě. Polomrzutý výraz. Arb. Dom. 80. Polomuž. V VIL 336. (z Husa I. 78. ), dle Flš. v Mus. 1898 246. lépe: polomužie. Polomy, trať u Čes. Třebové. Čes. 1. IX. 2S4. Polonemocný. Pal. Záp. I. 133. Polonez, vz Lubany. Poloneživý strachem. Nár. list. 1898. č. 183. Polopinetní nádoba. Ces. 1. X. 21. Polopitý = napolo opilý. Slov. nár. list 1897. č. 194. Poloplátěný. P. vazba knihy Ott. XIV. 440a. Polopoddanský. P. třída (lidu). Sbor. slov. II. 10. Polopohrdavý úsměv. Braun. 20. Polopravda. Osv. 1897. 600. Poloprohlédací kolečko v okně. Sdl. Hr. X. 98. Polorohovitý. Mus. 1849. IV. 56. Polorozhrnutý. P. záslona. Jrsk. Den. 19. Polorozkvetlý. Br. St. 88. Polorozpletený. P. vlasy. Jrsk Den. 19.	Polosklepní krám. Kukla 19., 130. Polosmích, u, m. Nár. list. 1897. č. 13. Polosmrť. Pobil ho do p-ti. Vym. Poh. 30. Polosoprán, Mezzosopran. Mus. 1850. IL 13. Př. Polospavý. Slád. Суm. 51. Polospisovný. P. řeč. Mtc. 1897. 353. Pološeř, e, f. Slád. Sen. 99. Pološevý, vz Huňáček. Polotlumený. P. úsměv. Arb. Dom 24. Polotoileta, y, f. Hověl si v p-tě. Nár. list. 1900 č. 221. feuill. Poloubratr. Arch. XVI. 39. Poloudivoch, a, m. Pal. Děj. I. 2. 289., I. 1. 220. Poloufúdří, n. P. vína. Arch. XVIII. 439. Polouhorní louka. Fisch. Hosp. 343. Polouhovadský (život). Pal. Děj. I. 2. 221. Polouch, u, т. = půl kopy plátna. Vých. Čech. Čes. 1. X. 64. Polouka, y, f. = polovička. Slov. Nár. sbor. III. 62. Poloukrevný míšenec. Slád. Lear. 156. Poloumráz, u, m. 1559. Mtc. 1897. 277. Poloumrázek, zku, m. Mtc. 1897. 277. Poloumrtvý. Pal. Děj. II. 1. 284. Polouoděný v kůžích. Pal. Děj. I. 1. 46. Poloupinetní konvice 1515. Arch. XVII. 164. Poloupintí, n. Trojžejdlíkové p. Sdl. Hr. VIL 5. Poloupísčitý. P. země. Fisch. Hosp. 28. Poloupohan, a, m. Pal. Děj. IV. 1. 53. Poloupřátelský. P. tvárnosť podržeti na- proti někomu. Pal. Děj. IV. 2. 161. Polourozsutý. P. věž. Pal. Záp. I. 46. Poloushnilý. P. ovoce. Fisch, Hosp. 344. Poloušibenice. Dač. I. 201. Poloušílený. Slád. Lear. 164 Poloutrojříčí, n., znak Drslavicův. Pal. Děj. II. 1. 369. Polova, y, f. —polovice. P. slov latinských skládá se ze slov řeckých. Ton. 131. a j. tam Polovalba střechy. Čes. 1. VIII. 316., Hoř. 278. Polovědomí, n. Tům. 144. Polovice. V polovic cesty m. v polovici. Polovic je zde nesklonné. Sr. Gb. H. ml. III. 1. 225 Polovičný orloj. Sdl. Hr. III. 141. Polovina = směska, smíšenina ječmene, ovsa a žita. Mus. slov. II. 21. Polôvky = jablka na čtvrtky a polovičky krájená. Sbor. slov. III. 27. Vz Křížaly. Polovlnitý. P. plech. KP. VIL 391. Polovzlykot, u, m. Nár. list. 1897. č. 138. odp. feuill. Polozpívavý. P. hlas. Tům. 96. Polozvířecí tvor (blbec). Kukla 114. Položení, n. Byl trestán p-ním (zbavením) řemesla. Arch. XVI. 529. Položiti koho. Esli nás Pambu nepoloží (neumřeme li). Hoř. 93. — se jak. Jiní polo- žili se za nemocné. Sdl. Hr. III. 140. Polo- ží-li se člověk na pravé straně (nyní: na pravou stranu). Maš. ruk. 176^b. (Mus. fil. 1898. 210. ).