237

Položitý. Je-li svět p. Čili ploský. Kom.
Theatr. 48.

Polpalček, lčka, m. = sprosťák. Slov. Zát
Př. 41a. Utisnutý je před ním ako p. Ib.
125b.

Polska, y, f. 0 skloň, vz -ska a Gb. H.
ml. III. 1. 176.

Polskolatinský básník. Mus. fil. 1900. 452.

Polskorusínský. P. družina. Pal. Děj.
IV. 1. 439.

Polský. P. vítr = severní. Val. Čes. 1.
X. 34.

Polštáříčky = chrastavec, rostl. Us.

Polte nás šos = polibte. Dšk. Vok. 40
Sr. Pol.

Polto, a, n. místo pouto. Jihozáp. Čech.
Dšk. Vok 56.

Poltograf, a, m. = fotograf. Hoř. 75.

Poltopánky. Slov. Sbor. slov. III. 32.
Sr. Topánky.

Polturák (polotorák) = půlgroš. Koll.
Bás. 102. Pozn.

Polúbratří. O skloň. sr. Gb. H. ml. III.
1. 172., 173.

Polúčiti. Abychom se polúčili po tvém
pokolení. XV. stol. Modl. ms. (Mus. fil. 1898.
180. ), Rozb. II. 139.

Poluden, vz Poledne.

Polúdnice, dryades. Pal. Děj. I. 1. 210.

Poludovati. Každý samotný poludoval.
Ezop. 226.

Poluh, a, m., yches (cychus), pták. Židek.
Dle Hanky v Mus. 1839. 112. (240. ) snad
úpolník.

Polúkopí, n. = půl kopí. Arch. XVI. 264.

Polunci, les u Vsetína. Vck.

Poluokrouhlý. Fisch. Hosp. 57.

Polúperně, ě, f. Žita namláceno p ni pod
kříž. 1490. Arch. XVI. 346.

Polupídní klobása. Fisch. Hosp. 25.

Polúsestří, n. O skloň, vz Gb. H. ml. III.
1. 173.

Poľuvanie. Výšivka na p. V Liptov.
Mus. slov. I. 26.

Polyden, vz Poledne.

Polyhistorický. P. ráz vědomostí. Wtr.
Živ. vys. šk. 305.

Polykací sval. Krč. Assoc. 87.

Polymignyt, u, m., nerost. Vz Mtc. 1899.
256.

Polyp či býložilec. Vz Mus. 1849. III.
118., 121.

Polžajdlík, u, m. Vypila p. Sbor. slov.
III. 1. 84.

Pólžlutý = na položlutý). Štěstí jeho bude
v černé barvě a v žluté nebo u p-té. Maš.
ruk. 22b.

Pomáchati. P-chal rukú nad nimi (za-
točil а р. ). Chč. S. I. 84.

Pomakati čeho. Chč. S. L 362.

Pomaly ďalej ujdeš; P. jie i sobí; P.
kdo ide, dobre ide; Р., nenáhli; Р., plat
malý. Slov. Vz Zát. Př. 348a.

Pomašiť, vz předcház. Pochlpiť.

Pomátka = památka. Jihozáp. Čech. Dšk.
Vok. 14.

Pomatovať = pamatovati. Jihozáp. Čech.
Dšk. Vok. 14

Pomazati. Ty dvě (nešlechetnice) jiné
v tom pomazaly (do vyšetřování strhly). Dač.
I. 205.

Pomazek, zku, m. = úplatek. Pravda IV.
323.

Pomazin, vz Bomazin.

Pomazinový. P. kabátek. Brt. P. n. 174.
Vz Bomazin.

Pomazné, ého, n. P. se platilo z každého
strichu sladu. Př. star. VI. 101.

Poničí, n., tendicula, Fallstrick. Fisch. I

Pomeě přitrhnouti. Ezop. 285.

Pomejlenosť, i, f. = mýlka. To je ně-
jaká p. Jrsk. XXIII. 106.

Pomenší = mnohem menší. Vz předcház.

po-.

Pomésti se = pomásti se. Jihozáp. Cech.
Dšk. Vok. 10.

Poměstský. P. šat. Př. star. II. 27.

Pomeškati se v čem: v prácech. Kom.
Mus. 1899. 68. — Р. со. Chč. S. I. 221.

Poměštěni, n. P. podniků = udělati je
mestskými. Nár. list. 1899. 14. /4. odp.

Pometat se = šíleti, Jihozáp. Čech. Dšk.
Vok. 10

Pometený = pomateni/. Jihozáp. Čech.
Dšk. Vok. 10.

Poměti = zakusiti, zožiti a p. To sme
p li zimy. U Křenovic. Vchř.

Pomezi = mezi. Slez. Lor. 76.

Pomiliskovati koho zač: za zlato. Slád.
Cym. 39. Sr. Pomilovati.

Pomilovati. Hospodine, pomilujny. O této
písni vz Uč. spol. 1897. XIII. 1. nr.

Poministrovati mši. Mtc. 1900. 261.

Pominutý — pominulý. P. příležitost'. Har.
J. 153.

Pomíšenec, nce, m, (o rostlině). Wlt. 24.

Pomknouti. Za Pal. polož: Děj. III. 1
310.

Pomlázka rýsovaná (stínovaná), malo-
vaná, okrašlovaná, barevná; Dáti hochům
pomlázku (kraslice). Vz Čes. 1. VII 363. nn.,
Chorv. 90. nn.

Pomleti koho. Pomlela ji zima. Mtc.
1899. 152.

Pomlkový. P. znamení v textu písma.
Mtc. 1899. 270.

Pomlsiti. Gdož ví, která matěra se na
ně (hrušky) može p. (laskominy dostati).
Horen. 40.

Pomluva. Ctnosť sama hrotu pomluv ne-
ujde. Slád. Ham. 29. Buď čistá jako (padlý)
sníh, pomluvě neujdeš. Slád. Наm. 86. Úsloví
atd. vz v Zát. Př 52., V. 16.

Pomník, u, m., o pův. vz Věst. VII 38.
Je prý slovo nové a špatně tvořeno.

Pomníkovitý. P. kámen. Čes. 1. VII 363.

Pomnožiti co čím: Čl. Fyll. 16.

Pomoc. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1.
394. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 108a. (pozdní),
122. (marná), 348^a. Nouze kde je nejvyšší,
| tam pomoc boží bývá nejbližší. Proch. 62.
Jeden kus к druhýma na pomoc mohl by
po jednom tolaru projíti = jeden к druhému.
1630. List. 81.

Pomoci. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 348a.
— komu čeho. Pomáhejž nám toho milý
Bůh pro své milosrdenství. Modl. LXII.